Proč mají koně bílé odznaky?

18. dubna 2014

Dávno, dávno, ještě když byly vaše babičky malé, za horami a lesy žilo krásné hnědé hříbátko Toník. Žil na statku se svou maminkou kobylkou. Byl velmi šťastný a spokojený.

Toník byl velice hodný a poslouchal svou maminku. Maminka mu vždycky radila, co se dělat má a nemá a na co si dávat pozor. A Toník se jejími radami řídil. 

Jednoho slunečného dne sedlák začal opravovat svůj statek. Přivezl si všelijaké stavební materiály. Když mu dovezli těžké dřevěné trámy, potřeboval Toníkovu maminku, aby mu je pomohla přitáhnout ke statku. Probudila proto spícího Toníka a řekla mu: ,,Toníku, já teď musím jít pracovat. Zůstaň tady na pastvě a nikam nechoď, hlavně ne na dvůr. Sedlák opravuje statek a je to tam pro tebe nebezpečné."

Toník kývl a maminku se odvedl sedlák. Toník si lehl do jarní travičky. Ale zanedlouho mu začalo být smutno. Byl tu sám, neměl si s kým hrát. Když tu od statku přiletěl rozpustilý ptáček a posadil se na stéblo trávy hned vedle Toníka. ,,Ahoj, kdopak jsi? Já jsem vrabec Nezbeda!" povídá ptáček. ,,Ahoj Nezbedo, já jsem hříbátko Toník. Neviděl si mou maminku?" ,,Viděl, viděl. Sváží sedlákovi dřevo z lesa. Pročpak se nejdeš podívat na statek?" odpověděl Nezbeda. ,,Maminka mi to zakázala," přiznal smutně Toník.

,,Ale teď tu není. Pojď se mnou, nikdo to nezjistí," zaštěbetal vrabec. ,, Prý je to tam nebezpečné." ,,Já tam bydlím chlapče a říkám, že to tam nebezpečné není. Jsou tam bochníky chleba i červená jablíčka." ,,Jablíčka říkáš?" usmál se Toník a postavil se. Nezbeda kývl. ,,Tak já teda půjdu. Když se vrátím dřív než sedlák přijde s dřevem, maminka to nezjistí!" A oba se vydali tajně na dvůr statku.

Bylo tam spoustu lidí, kteří bušili kladivy do stěn a střechy. Ale co zaujalo Toníka nejvíc, byly veliké necky s vápnem. ,,Kdo bude dřív na hromadě písku, vyhraje!" zaštěbetal Nezbeda. Toník se bez váhání rozběhl cvalem k písku. Nezbeda zamával křídly. Na vrchol vylezli zhruba stejně. ,,Vyhrál jsem!" vypískl udýchaně vrabec. ,,Ne, já vyhrál!" odfrkl Toník.

Ale ouha! Toník uklouzl po jemném písku a skutálel se dolů. Přistál všemi čtyřmi v neckách. Kapka tekutého vápna mu přistála na čele. Vápno ale stihlo zatvrdnout a Toník nemohl ven. ,, Nezbedo! Pomoc!" zaržál Toník. Vrabec se polekal a uletěl pryč. Toník zůstal sám. ,,Proč jsem jen neposlechl maminku. Teď tu zůstanu navždy," zanaříkal Toník a než se nadál, začaly se mu po tváři koulet slzy.

Jak tak nešťastně řehtal, uslyšel povědomé zařehtání. Toník hned pookřál. ,,Mami? Mamí!" zajásal Toník, když uviděl klusající bílou kobylku. ,,Promiň, že jsem tě neposlechl. Už to nikdy neudělám, slibuji," plakal Toník, když ho maminka vytahovala z necek.

Jak to dopadlo? Toník se poučil a poslouchal svou maminku. Věděl, že maminka je nejmoudřejší a ví, co by se mu mohlo stát. Ale vápno už nešlo smýt a tak Toníkovi na nožkách a čele zůstaly bílé skvrny. Později, když Toník vyrostl v krásného hřebce, se oženil s hnědou kobylkou a měli spolu spoustu hříbátek a ty hříbátka další hříbátka a všichni měli bílé čelo či nožky. Proto, pokud v dnešní době potkáte koně s bílou lysinkou či s bílými nožkami, už víte, proč tomu tak je.

 

Přidáno: 48 bodů

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro koně doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?