Projevy kočičí náklonnosti

11. září 2008

Když se zamyslím nad všemožnými projevy kočičí náklonnosti, mohla bych je rozdělit na dvě možné náklonnosti, které obsahují nespočet variant.

Náklonnost kočky k člověku

Vybaví se mi vítací rituál, který provádí každá kočka svým způsobem. Zajisté znáte ten svraštěný kočičí nosík, chrčení a hlasité mňaukání a pomňaukávání, když se vracíte domů, tření kolem nohou a hlasité předení. Kočky a každé domácí zvířátko reaguje především na hlas majitele a také na jeho tón.

Kočka velice dobře pozná, kdy k ní promlouváte s láskou a radostí, nebo kdy jste unaveni a vystresováni, ale také, kdy se zlobíte. Při otírání o vaše nohy kočka svým citlivým radarem zjišťuje, kde jste byli a co jste dělali. Pokud jste přišli do styku s jiným zvířetem, také to pozná. Zajisté jste již měli tu čest zažít situaci, kdy se váš miláček urazil hned poté, co vás očichal. To proto, že pach, který z vás vycítil, pro něj znamenal ohrožení. To, že se o vás otírá, znamená něco jako: "To je můj páníček, tak si jej pěkně označím svým pachem." Mezi majitelem a kočkou se vytváří jakýsi charakteristický a nenapodobitelný pach. Možná znáte situaci, kdy se snaží váš mazlíček dostat co nejblíže k vašemu obličeji. Je to také jeden z mnoha rituálů náklonnosti. Když se pak přidá hlazení, náklonnost kočky se projeví v průběhu několika sekund. Nejprve jemné vrnění, pak silné předení. Kočka pak začne přivírat oči a pozorný majitel může spatřit i jiný výraz kočky, jakousi kočičí mimiku, kde se projeví důkaz toho největšího kočičího blaha. Postupně dostává slabost do nohou a většinou končí v spokojené poloze na zádech, kde se může začít překulovat a natahovat a bude si svým pohybem vyžadovat další hlazení po bříšku.

Zcela jiným projevem náklonnosti k člověku je olizování majitele. Kočka si majiteli sedne na klín, kde si najde pohodlné místo a začne si jej opečovávat a olizovat. Může zajít i výš než na ruce, třeba na hrudník, tvář nebo vlasy. Dá se říci, že tím projevuje tu největší lásku, kterou můžete pozorovat při péči kočky o koťata, nebo o jiného kočičího kamaráda.

Náklonnost kočky k jinému zvířeti

Zde hovoříme o velice zajímavém jevu, který souvisí především s povahou kočky. Stejně jako každý člověk je jiný, každá kočka je jiná. Jsou kočky, které nejsou schopny vyjít s jinou kočkou, nikoliv s jiným zvířátkem. V opačném případě jsou to kočky, které vycházejí téměř s každým zvířátkem. Tato vlastnost se objevuje častěji u šlechtěných koček, neboli u koček s PP. Přirozená agresivita je potlačena cílevědomým šlechtěním. Náklonnost kočky k jiné kočce se projevuje třením hlavy a trupu a zdvižením ocasu, čímž si vzájemně umožňují zachytit své pachy.

Pokud se vám honí hlavou otazník, zda kočka a pes mohou být přáteli, pokusím se na ní odpovědět. Samozřejmě je to možné. Musí ale dojít k souladu povah obou zvířat. Zde platí stejně jako u dvou koček to, že si musí sednout povahově. Situaci může mírně změnit to, že si pořídíte první kočku a až poté malé štěně, které dostane od kočky rychlou lekci slušného chování, hned po příchodu domů. V této situaci může dojít k sladění zájmů obou zvířat. Mohou se však objevit i vroucná přátelství mezi kočku a psem, které na venkově společně sdílí jednu boudu.