Protivný bacil

10. ledna 2014

Dnes jsme si s paničkou řekli, že se s vámi podělíme o situaci, která u nás od úterka nastala.

Jako každý den jsem se probudil kolem sedmé hodiny ráno. Jen mě překvapilo, že se nemůžu pořádně nadechnout. V nose mě cosi tlačilo a štípalo, v krku jakbysmet. „Co to se mnou dneska je?“pomyslel jsem si. S námahou jsem zvedl své stále ještě unavené tělo a zjistil jsem, že se sotva držím na nohou. Hlava mě třeštila, oči pálily, „Ach jo, tohle se mi ale vůbec nelíbí“.
Když se probudila i panička, hned si všimla, že se mnou není něco v pořádku. Chvíli si mě prohlížela a bylo jí jasné, že tohle není můj normální stav. Hned jak vstal i poslední člen naší domácnosti, podělila se panďule o svůj strach páníčkovi. A tak jsem celý dnešek jen odpočíval, ven jsme šli opravdu na krátkou procházku a pak hned šup domů. Večer jsem si lehl jako obvykle do pelíšku a byl jsem rád, že už nikam nemusím. Nějak jsem neměl na nic náladu, ani na jídlo, což u mě je tedy zázrak!
Druhý den nezačal o nic líp, ba dokonce jsem přes noc několikrát zvracel. To už panička dokonce okomentovala slovy: „Tohle už přeci není normální, musíme jet na veterinu.“ A tak jsme tedy počkali s panďulí do 8 hod. než jsme mohli odjet k paní doktorce. Ta hned když mě viděla tak pravila: „Ahoj kamaráde, dneska nejsi vůbec ve své kůži, to se pozná.“ Podívala se na mě okem profíka a pak mi ještě změřila teplotu. Teplotu jsem měl 39,2, tedy žádná sláva. Musel jsem se podrobit dvěma malým včeličkám. Paní doktorka říkala, že mi po nich bude mnohem líp, tak jsem ani moc neprotestoval. Horší to ale bylo, když se mi dívala do nosu a usoudila, že je potřeba ho zvlhčit. Chtěla mi do něj kápnout nějakou vodičku. Můžu vám teda říct, že nic horšího jsem ještě nezažil! Lít psovi vodu do nosu, kdo to kdy slyšel?! První dírka byla hotová, to jsem ještě nevěděl, co mě čeká, ale do té druhé nepronikne ani kapka! Když doktorka zjistila, že jsem se „šprajc“, zavolala si na pomoc ještě jednu pani v zeleném hábitu, říkala jí sestři. Já si teda nepamatuju, že bych měl nějakou sestru, mamka vždycky mluvila o bráších, ale tahle se mi líbila, tak jsem si řekl, proč ne. Byl jsem hrdina, bojoval jsem z posledních sil, ale byly na mě tři a ještě k tomu ženský, tak jsem se musel nechat „přemluvit“.
Když jsme přišli domů, bylo mi hrozně. Sotva jsem pletl nohama, neměl jsem hlad ani žízeň. Dnes už je to naštěstí lepší. Panďule tvrdí, že teď budu 3 dny bez granulek a bude mi vařit masíčko s rýží a zeleninou. No nevím nevím, jestli mi budou granulky chybět! :D

Bertík s paničkou

 

Přidáno: 60 bodů

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro psy doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?