"Řidičák na psa"

22. května 2014

Pokaždé, když čtu o rvačkách mezi psy, napadá mne zásadní otázka: Proč, sakra, si někteří *** pořizují psa?

Jediné vysvětlení je, že automaticky předpokládají nějakou blíže neurčenou chemickou reakci, při které se sladké štěňátko plynule a bez potíží promění v Rin Tin Tina, Belu bez Sebastiána, případně komisaře Rexe. Bez práce a bez námahy, bez starostí a cepování. Ono ve výsledku je jedno, jestli pes trpí nezájmem a nudou v kotci, nebo je nekriticky rozmazlován – pokud není vychováván a pokud páníček nemá kus zdravého rozumu, jsou pro okolí nebezpeční oba dva. 
Páníčci jsme různí, co si budeme povídat, a někteří i děsní. Osobně mi nejvíc pijí krev týpky „drsný borec“, „cool frajer“, „ochraňující matka“ a „milovník zvířat“. Vyskytují se, bez ohledu na pojmenování, v ženské i mužské verzi a docela určitě jste je už někdy potkali, a vsadím se, že mnohým z vás i zvedli mandle. Znáte to, mladík od patnácti do šedesáti, pes navolno, protože on to má pod kontrolou… Útlá slečna, která přece svého o dvacet kilo těžšího miláčka nepotřebuje omezovat vodítkem, natož košíkem, no fuj! Páníčci s obvykle mrňavou, nevychovanou, uřvanou bestií, kterým svou přítomností kazíte procházku. (Nevím, čím to je, ale nejčastěji se nás pokoušeli sežrat jorkšíráci.) Aby bylo jasno: nevadí mi malé, uřvané bestie, jsou to srdcaři a prostě si nemůžou pomoct. Vadí mi, když si je páníček nepohlídá. A kdo máte tvrdšího psa, kterého je potřeba občas cuknout za obojek, protože někdy to prostě po dobrém nejde, tak víte, proč mám každému ochránci zvířecích práv chuť vrazit do ruky vodítko, zařvat: “Nech kočičku!“ a sledovat mazec. Na jejich obhajobu je potřeba uvést, že jsou jediní, kdo má psy zvládnuté a zabezpečené. A hodné a bezproblémové, takže jsou pevně přesvědčení, že každého psa lze vychovat bez nátlaku, a neváhají se s vámi o svůj názor kdykoli ohnivě podělit.
Mě osobně se „borci“ a „frajeři“ do života příliš nepletou, pokud nepočítám neposbírané psí bobky, když totiž do parku vchází můj padesátikilový psíček pantoflíček s vizáží likvidátora, páníčci si náhle vzpomínají, k čemu je určené vodítko. Zato s „matkami“ je kříž, zvlášť když na nás útočí jejich nevychovaní čoklíci a náš klouček se, nedej bože, ozve. Není větší slast, než když svému psovi sklepáváte jorka zakousnutého do čenichu, snažíte se ho udržet, aby toho sebevraha zaživa nesežral, a paní na vás řve, ať „proboha s tou bestií něco uděláte“. Přitom to váš pes byl na vodítku a napadený neuvázaným trhačem.
Když to kolem sebe pozoruju, navrhovala bych, aby před pořízením psa procházeli budoucí majitelé přípravným kursem jako v autoškole, v případě psů od třiceti kilo výš i psychologickým vyšetřením. Pistoli vám taky nedají jen tak – a zdaleka není tak nebezpečná jako chudák zkažený pes. A dokud lidi neprokáží, že na to mají, že se dokážou postarat se vším všudy tak nic, nic a nic. Třeba by si budoucí majitelé snad už uvědomili, že mít psa není jenom nádhera a legrace, ale i práce a starost a -především - zodpovědnost.
PS: Autorka upozorňuje, že sama nemá Rin Tin Tina, jak by možná nechtěně z textu vyplynulo, ale hyperaktivního magora, nadměrně vtěrného, kterého z bezpečnostních důvodů venčí na vodítku a na volno ho vypouští jenom v místech, kde nečekaně nevyskočí za rohem cizí psi nebo lidé.

 

Přidáno: 50 bodů

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro psy doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?