Rozloučení s Akim

7. listopadu 2014

Poměrně nedávno jsem v příběhu „Ferda – in memoriam“ s láskou vzpomínala na svého prvního pejska, aniž bych tušila, že za ním do psího nebe tak brzy odejde i můj choďáček a Ferdův nejlepší kamarád Akíčita…

Jeho jméno v lakotštině znamená „bojovník“. Bohužel, život však s nikým nesmlouvá a Akínek, vysílen prudkým náporem a rychlým průběhem vážné a bolestivé nemoci, svůj boj vzdal a v jeho očích šlo číst prosbu „pomozte mi odejít“. Neváhala jsem, nemohla jsem svého nejlepšího kamaráda nechat trpět.
Akínkovi jsem vděčná za mnohé, a abych se s jeho ztrátou lépe vyrovnala, rozhodla jsem se uchovat si vzpomínky jen na to krásné, co jsme spolu prožili a na jeho jedinečnou osobnost zavzpomínat na následujících řádcích…
Nikdy nezapomenu na své první setkání s Akouškem. Přijela jsem se k paní chovatelce podívat na štěňátka, kterým byl v té době sotva týden, a téměř okamžitě mi padl do oka pejsek s modrou mašličkou. Akiho skvělá máma mi jej dovolila bez problémů pochovat. Byl to úžasný pocit. Cítila jsem, že právě tohoto pejska chci a žádného jiného. Když jsem paní chovatelku navštívila o měsíc později, jaké bylo mé překvapení, když se přímo ke mně jako první přibatolil právě ten „modrý pejsek“ a hned se se mnou mazlil. Prostě jsme se navzájem našli.
Když jsem si svého chlupáčka konečně mohla odvézt domů, byl to také ohromný zážitek. Na Akiho čekal nový kamarád, náš staroušek knírač Ferda. Ti dva se stali nerozlučnými přáteli během jednoho odpoledne, během kterého zahnali na strom sousedovic kocoura a drželi ho tam jako „rukojmí“, dokud si ho sousedka nepřišla se žebříkem sundat…. Akínkovi zkrátka vděčím za to, že Ferdíkovi prodloužil kvalitní život ještě o celé 2 roky.
Aki měl talent pro všeliké šaškárny. Jednou v zimě jsem mu připravila tvarohovou dobrůtku a dala do kulaté mističky, ze které ale běžně nejídal…. Pejsa vše vylízal a jak si to přidržoval packami, miska se obrátila dnem vzhůru…Začal do ní šťouchat čumákem ve snaze jí otočit a mistička na sněhu ujela o pár metrů dál…..A tak začal náš „psí hokej“. Aki honil po umrzlém sněhu mističku čumákem i packami a za hlasitého „komentáře“ s ní lítal po celé zahradě. Moc děkuji svému tatínkovi, že jednu z takových našich her natočil na video a můžeme na ty krásné chvíle lépe zavzpomínat.
Další, co jsem na svém chlupatém kamarádovi obdivovala (kromě mnoho jiných vlastností), byla rychlost, s jakou dokázal lovit myši a potkany. Několik našich sousedů totiž chová slepice, a kde jsou tihle opeřenci, tam se obvykle drží i myši a potkani… Čas od času se k nám tak nějaká z těchto potvůrek dostala, ale nikdy se nestačila zabydlet. Aki jí vždy velmi brzy objevil a nám poté přinesl v zubech jako dáreček tak, jak to často dělávají kočky.
Vždy budu vzpomínat na všechny společné akce, výlety do přírody, cvičení, kdy nám s Akim bylo dobře a užívali jsme si vzájemné blízkosti a spolupráce. I když už nikdy nebudu moci pohladit jeho hebounký hustý kožíšek, vzpomínky na jeho něžnou, empatickou a veselou duši mě budou navždy hřát v srdci.
Akínku, i když teď nejsme spolu, vím, že „tam někde“ jsi a že se naše duše jednou opět shledají. Do té doby nebude dne, kdy bych si na tebe s láskou nevzpomněla…

 

Přidáno: 100 bodů

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro psy doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?