Safari po Česku, aneb jak jsme bivakovali na treku

5. října 2012

Již druhým rokem se s mým "výmarským labradorem" Tomíkem věnujeme dogtrekkingu. Letos v červnu nás vítr zavál na závod Jednooký vlk na Vysočině nedaleko Bystřice nad Perštýnem. Moc jsme se tam oba těšili, protože v tomto kraji jsme se ještě ani jednou "necourali".

 

 

Počasíčko nám přálo, nádherně svítilo sluníčko, chvílemi až moc. Ale naštěstí vodních toků a pramenů zde bylo dost a dost a také milých lidiček "domorodců" a hospůdek se skvělou kuchyní a osvěžujícími nápoji pro "dvounožce". Tak jsme si to kráčeli nádhernou krajinou a měli v plánu urazit těch 93 km do cíle pouze s jedním bivakem-přespáním ve volné přírodě.

 

Ovšem "člověk a pes míní, ale život mění", jak se říká. Druhý den naší cesty jsme náhle narazili na problém v podobě nedokončeného nového turistického značení a cestička se nám vytratila ve vysokém smíšeném lese. Hledali jsme a vraceli se a znovu zkoušeli najít kudypak to trasa vlastně pokračuje.

 

A pak přišlo šero a hned za ním tma letní noci. Vedro bylo k padnutí a tak jsme se rozhodli postavit stan ve vysokém lese na snad ještě vyšším kopci a přespat do rána. Zalehli jsme do stanu oba se nakrmili a napojili a usnuli jako dva opravdu znavení pocestní. No a pak to přišlo.

 

Lesem se začal rozléhat lomoz lámaných větví, chrastění kamínků a šustění listí. Cosi se blížilo s takovým rachotem... Tak jsem si řekl, to bude asi vysoká... Tomík ležel tiše tichounce, je to v takovýchto chvílích opravdu moc hodný kluk, a oba jsme naslouchali té řeči přírody. A pak se to ozvalo.

 

Nejprve "buch žuch" a hned na to "kvííí kvííí"... A bylo jasno. Okolo našeho stanu se pohybovalo stádo divokých prasat a to "žuch buch" a následný kvikot, bylo, jak starší kusy vychovávaly a umravňovaly ty menší neposluchy. Tak jsme tak oba leželi, poslouchali a já si říkal, že nesmím propásnout jejich reakci až nás navětří.

 

To bude úprk a ještě větší rachot než když přicházely. Po delší době se poblíž našeho ležení ozvalo "pfu...pfuu". Pak byly slyšet opatrné kroky a ještě jednou "pfu". Tentokrát ovšem ostřejší! A pak jako když mávne proutkem bylo hrobové ticho. No, ať jsme oba napínali svůj sluch jak jsme jen mohli, nic nasvědčovalo tomu, že právě uprchla taková tlupa divočáků.

 

Zbytek noci pak proběhl v naprostém klidu, jen z dáli bylo slyšet srnce a nad ránem poblíž houkala nějaká sova. Ráno jsme sbalili stan a vydali se na zbytek naší cesty bohatší o tento neskutečně krásný okamžik strávený uprostřed naší krásné české "divočiny".

 

 

 

 

Přidáno: 60 bodů.

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro psy doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?