Skákání ve volnosti

18. dubna 2009

Co si představíte pod pojmem skákání ve volnosti? Někteří lidé mají mylný obrázek a vidí nesmyslně postavené překážky a mnoho pomocníků s biči, kteří s křikem nutí koně skákat. Správný výcvik má však nesporné výhody. Nejenom že posiluje koni svalový aparát, ale zároveň podporuje jeho sebedůvěru.

Přirozené skákání ve volnosti je ideální školou nejen pro mladé koně, ale také pro starší, pro které skákání ve volnosti nabízí možnost nápravy zvláště v případech, kdy mají problémy s odskokem nebo si nevěří (ztráta důvěry je velmi často způsobena tvrdou a rušivou rukou jezdce). Při skákání ve volnosti se kůň učí samostatně odskakovat v přirozené rovnováze s nízkou hlavou a krkem. Zároveň podporuje vyvažování a sebedůvěru mladého koně. Pomalým stupňováním požadavků roste kůň do své úlohy skokana a v souladu s tím sílí. Dlouhodobou prací lze napravit i některé chyby ve stylu. Skákání ve volnosti je také vhodné ke gymnastickému tréninku skokových koní mezi sportovními sezónami.

 

Co potřebujete?

Při skákání ve volnosti je potřebná vhodná výstroj koně např. kamaše, bandáže a skokové zvony. K připevnění bandáží a zvonů na nohy koně vám postačí pouze pár minut a vyhnete se tak ošklivým zraněním. K tomu, abyste postavili dráhu pro skákání ve volnosti potřebujete především vhodný prostor k tomuto účelu (hala, jízdárna, louka), dostatek překážkového materiálu - stojany a bariéry na vytvoření ohraničení "cesty" pro koně a pro stavbu překážek. Prostor by měl být vhodně oplocen, aby z něj kůň nemohl vyskočit a neohrožoval jeho bezpečnost. Rohy nejlépe zakulaťte, aby koně neměli tendenci se v rozích zastavit nebo obrátit. Dále byste měli mít k dispozici dalšího pomocníka, který vám pomůže s pohybem koně ve skokové dráze a se stavbou překážek.

 

Mnoho otazníků se vznáší nad vhodnými překážkami, jejich vzdálenostmi a počtem. Ohled je třeba brát samozřejmě na velké množství faktorů. Jednak na temperament a věk koně, stupeň jeho výcviku, na předchozí výcvik a případně se zamyslet nad příčinou problému, který koník má. Např. mladým koním, kteří doposud nemají mnoho zkušeností se skákáním stavíme menší skok (křížek, kolmý skok, kavalety) a necháme ho "rozkoukat se" a v případě, že chodí klidně a uvolněně a chápe danou úlohu, můžeme teprve začít se stavbou skokové řady. K tomuto účelu jsou vhodné kavalety a kladiny. Pro mladé koně by se měla pohybovat výška prvního skoku kolem 50 cm.

 

Stavba skokové řady

Dráhu pro skákání lze postavit několika způsoby. Pro zkušené koně po celém obvodu jízdárny, nebo jen po dlouhých stěnách, případně pouze na jedné dlouhé stěně.

 

Pro mladé koně v prvních týdnech postavíme na dlouhé stěně malý křížek, který udrží koně zároveň na prostředku. Jakmile klidně a uvolněně a beze spěchu přes tuto překážku skáče, postavíme před něj další křížek či malý kolmý skok do vzdálenosti 6,5 m. Před něj položíme v každém následujícím stadiu stavby dráhy bariéru ve vzdálenosti 3 m, aby si kůň zvykal na moment správného odskoku. Pokud i tyto překážky kůň klidně a plynule skáče, sestavíme další křížek do vzdálenosti 3,5 m před první kavalety a dva další následují v odstupu 3 m. Teprve, když je mladý kůň při skákání této řady překážek uvolněný, přestavíme poslední křížek na malý oxer. Tuto řadu necháme koně skákat z klusu nebo za velmi pomalého cvalu. Přesné vzdálenosti mezi jednotlivými překážkami samozřejmě závisí na tempu, kterým kůň řadu skáče.

 

Potom, co kůň úspěšně skáče všechny překážky umístěné v řadě, postavíme na druhé straně dlouhé stěny jednotlivý svislý skok bez odskoku, který na začátku není vyšší než 80 cm. Postavíme ho na vzdálenost asi 15 m od rohu jízdárny. Číslo 15 je dělitelné třemi, průměrný cvalový skok je dlouhý 3 m. Každý kůň v rohu sníží svou rychlost a vzhledem k tomu, že skok je pouze 15 m za rohem, nemůže kůň při nájezdu této překážky příliš spěchat. Kdybychom skok postavili přímo uprostřed nebo na konec dlouhé stěny, přivedli bychom ho k uspěchanému skákání. Na rozdíl od překážkové řady si musí kůň u jednotlivé překážky najít svůj odskok sám. Zde tedy musí ukázat, co se na dlouhé stěně naučil. Všechny překážky nesmíme skákat hned první den, na začátku stačí, když se kůň uvolní na jednoduché řadě o třech skocích. Skáče s nízkou hlavou a jde vyváženě ve stejném tempu.

 

Důležitou úlohu zde hrají i pomocníci vybavení dlouhým lonžovacím bičem. Každý z pomocníků stojí zhruba v úrovni středů velkých kruhů jízdárny - nahoře a dole. Pohybují se podle potřeby a pobízejí či zpomalují pohyb koně. Žádoucí při skákání ve volnosti je, aby šel kůň ve stejném tempu jak do řady, tak mezi překážkami. Kůň nesmí pádit, ani zrychlovat či zpomalovat chod ani před skoky, ani mezi nimi. Pokud necháme koně skákat zbrkle, velmi rychle se naučí mezi překážkami pádit a dojde k tomu, že je bude pouze ukvapeně přebíhat. Necháme-li koně skákat bez kmihu, kůň bude velmi často padat do překážky s meziskokem, nebo chcete-li s přidupnutím. V takovém případě by měl pomocník pomoci koni kupředu. Na celý tréninky by měl dohlížet zkušený trenér.


Pozor na chyby!

1. Každý trenér má při výcviku postupovat odpovědně krok za krokem. Zvyšování požadavků na skokového koně by mělo být prováděno s rozvahou a postupně. Samotný fakt, že kůň skáče na oko hezky neznamená, že lze překážky ihned zvyšovat, protože nynější výška mu zjevně nečiní problém. Skákáním přes menší překážky kůň nejen že posiluje potřebné svaly, ale pomalý a nenásilný postup vede k trvalým výsledkům v práci se skokovými koňmi. Jakmile se pro koně skákání ve volnosti stane samozřejmým a jistým, teprve pak je možné pracovat i s výškou překážek.

 

2. Mnoho lidí nemá k dispozici halu nebo pískové kolbiště. Často si musí vystačit s omezeným prostorem jako je kus louky, kde se svými koňmi snaží pracovat podobně. V takovém případě musí brát samozřejmě ohled na počasí a stav podkladu při skákání. Po dešti je povrch vydupaných cestiček často kluzký a hrozí tak nebezpečí úrazu, při dlouhotrvajícím suchu je zase příliš tvrdý, což negativně působí na pohybový aparát koně.

3. Důležité je, abychom vždy začínali stavět poslední překážku řady a teprve postupně přidávali další.

 

4. Pokud s koněm skáčete několikrát do týdne, je důležité měnit ruku, aby nebyl kůň cvičen jednostranně.

 

5. Doba, se kterou s koněm ve volnosti skáčeme, by neměla být pro koně příliš dlouhá a vyčerpávající. Koně dlouho skákat nebaví, nudí ho a celá práce pak může spíše uškodit než pomoci. Vezmete-li v potaz délku trvání parkuru, pak po pohybování a zahřátí koně stačí pro skákání ve volnosti něco kolem 10 minut.

 

6. Po každé práci s koněm je také na místě odměna, což dnes mnoho jezdců opomíná. Je třeba však mít na paměti, že odměnou kůň rozumí správně provedený úkol, čímž mu dáváme jasně najevo, jak pracoval.

 

Autorka: Veronika Feifrlíková

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro koně doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?