Sousedovic kočky - Robin

Před několika měsíci jsem vám vyprávěla o našem kočičím sousedovi - Mikešovi. Dnes bych vám ráda něco řekla o dalším sousedovi a to Robinovi, která teď už bohužel není mezi námi.

Poprvé jsme na Robina přišli před hodně lety. Pusík ještě nebyla ani na světě a já si se svou nejlepší kamarádkou hrála na zahradě. Když v tom se k nám přiblížila jedna malá mourovatá kočička, plná odvahy a touhy si s náma hrát. Zamilovali jsme si jí a hráli jsme si s ní celý den. Bla velmi aktivní a neustále si chtěla hrát.

Uběhla dlouhá doba, než jsem ji zase uviděla. Potom se už u nás na dlouhou dobu neobjevila a já si myslela, že to prostě byla jenom nějaká kočka z daleka, která se ztratila.

Uběhly asi 3 roky když jsem se sama potloukala lesem. Došla jsem až k vratkám sousedovic domu když v tom jsme viděla před jejich poštovní schránkou rozplácnutou hnědou skvrnu. Nejdřív jsem se bála se k ní přiblížit, po bližším prohlížením jsem ale zjistila, že je to spící kocour.

Když jsem kocoura prvně spatřila, nenapadlo mě nic jiného, než to, že je to naše mrtvá kočka Mňauka(viz. článek o Mňauce), která zemřela. Šťastná, že se moje první kočička vrátila, jsem si s Robinem hrála a snažila se ho znovu přilákat domů. Nosila jsem mu mlíčko, hrála jsem si sním, mazlila jsem se s ním - ale on nechtěl odejít.

Brzy mi došlo, že to moje bývalá kočička není. Ale to mi pak už nevadilo. Robina jsem měla velmi ráda. Později, když už jsme měli Pusinku a potom Fída, často jsem je spolu vídávala.

Teď už je bohužel Robin tam nahoře. Jsem si jistá, že měl ale velmi dobrý život a já jsem ráda, že mohl být součástí mého dětství.

Uděleno: 80 bodů

RedBulíci