Specifika chovu mainské mývalí

22. srpna 2015

Gigant mezi kočkami, pro všechny milovníky koček klenot mezi šelmami. Přezdívá se jí „něžný obr“ a původem pochází z Ameriky. Povahou je neobyčejný dobrák, ačkoliv jako všechny kočky má svou hlavu. Mainská mývalí kočka a život s ní.

Kočičí královna

Přívlastek „mývalí“ je odvozen od chlupatého ocasu. Pověst praví, že předci tohoto plemene byli miláčky Marie Antoinetty, která je chtěla zachránit před politickými neshodami a raději je odeslala do Ameriky, čímž tak plně dala vzniknout plemeni. Do Evropy se pak opět začala mainská mývalí šířit v 80. letech minulého století a její obliba stále narůstá.

Když si jednu mainskou kočku budete chtít pořídit

Zkušeného chovatele asi nepřekvapí, že toto plemeno se vyskytuje obvykle jen s průkazem původu. Chovatelé si totiž zakládají na tom, aby nevznikali neplemenní kříženci, a do smlouvy zapracovávají formulku, že pokud kočku nechcete k chovu, zavazujete se nechat ji vykastrovat. Nebo ji prodávají rovnou vykastrovanou. Cena takového diamantového kousku se pak pohybuje kolem deseti tisíc.

Jaká vlastně je mainská mývalí kočka?

Každý chovatel mainské mývalí ví, že když nechce, nikdo ji k ničemu nedonutí. Už ve stáří půl roku života může vážit 6kg, dorůstá až 12kg a na délku v dospělosti měří i 1 metr. Mezi polštářky na tlapkách s bílými konečky srsti vyrůstají dlouhé chlupy. Dospívá až kolemtřetího roku života. Je hrdá, svéhlavá a přátelská, vhodná i k dětem. Ráda tráví čas venku, ale s největší chutí také zaleze domů. Obvykle bývá hravá až do pozdního věku a snáší obvykle dobře přítomnost dalších zvířat – pokud může, spí nejraději se psy v boudě. Pokud hledáte správného kočičího parťáka na pomazlení, pro každou neplechu a zároveň chcete, aby budil respekt, jste na správné adrese!