Ťapka

24. července 2012

Ťapka byla pes mojí babičky. Objevila se v mém životě tak nějak zvláštně. Byla jsem malá, hodně malá. Když jsem byla nemocná a nemohla do školky, babička mě hlídávala, stejně, jako mnoho jiných babiček hlídává svá vnoučátka.

 

 

Jednou, když mě zrovna hlídala, přišla pošťačka, přinesla důchod a nějakou jinou poštu. A ještě něco jiného. V pošťácké brašně kňučela tři štěňátka. Každé bylo jiné, vidím to jako dnes. Jedno bylo černé s bílou náprsenkou a bílou jednou tlapkou, to byla holčička.

 

Kluci byli světle hnědí a skoro stejní. Babička si jednoho z nich vzala a já měla hračku. Říkala jsem mu Bročku. Nosila jsem ho v náručí, vozila v kočárku, prostě malá holčička a její panenka. Jenže když jsem přišla k babičce příště, Broček tam nebyl. Místo něj se na dvorku batolilo to černé štěňátko s bílou náprsenkou.

 

Fenečka jménem Ťapka. Babička mi vyprávěla, že paní listonoška dala druhého pejska babce, co bydlela vedle a za rybníkem další babičce dala to poslední štěně. Fenku. Když se babky večer sešly na návsi a chlubily se novými štěňátky, tak si ta poslední povzdychla, že na ni "zbyla" fenka a že ona by raději pejska.

 

A moje babička prohlásila, že jí to je jedno, co má a tak si babky štěňata vyměnily. Jenže Ťapka byla jiná než Broček. Nechtěla se chovat a jednou, když jsem ji tahala, tak mě kousla. Procvakla mi ruku jak nic, já řvala jako tur a začala se Ťapky bát. Dodnes mám na ruce jizvu, na památku Ťapčiného nesouhlasu.

 

Byla to moje první zkušenost, že pejsek není hračka, že je živý a musím ho respektovat. Ilko mě nikdy nekousl, když jsem ho moc zlobila, prostě se zvedl a odešel. Ťapka se bránila velmi urputně a já si s ní už nechtěla hrát. Jednou jsem k babičce přišla a Ťapka tam nebyla. Boudička byla prázdná, dvorek opuštěný.

 

Babička mi řekla, že se Ťapka ztratila. Nikdy se nedozvím, jak to doopravdy bylo, jestli ji někomu dala nebo zda opravdu utekla. I když jsem se jí bála, stejně se mi po ní stýskalo a tak jsem prosila babičku, ať řekne listonošce, aby donesla jiné štěně. Byla jsem malá a netušila jsem, kde lidi berou psy. Myslela jsem si, že je nosí pošťák, stejně jako dopisy nebo důchod.

 

 

 

 

Přidáno: 52 bodů.

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro psy doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?