Tepelný stres u koní

21. července 2010

Chtěli byste v létě, v pravé poledne, běžet například maraton? Asi sotva, komu by se taky chtělo v takovém vedru. Léto je ovšem také časem prázdnin, kdy můžeme trávit mnohem více času se svými koňskými přáteli. Bylo by určitě škoda nevyužít pěkného letního dne třeba na projížďku, i když je vedro. Váš kůň je však najednou malátný, vypadá to jako by vás neposlouchal a vůbec se mu nechce jít dál. Co se stalo?

 

Letní vedra jsou nebezpečná i pro zdraví koně. Příliš vysoké teploty mohou u koně vyvolat tepelný stres, který ohrožuje jeho zdraví.

 

Jak funguje organismus koně při vysokých teplotách?

Při jakémkoliv pohybu koně pracují jeho svaly, ve kterých se díky tomu kumuluje značné množství metabolického tepla. K tomu, aby se svaly neunavily, potřebují přísun kyslíku. Roste-li teplota svalů, roste i spotřeba kyslíku. Pokud u koně dojde k přehřátí, může dojít k situaci, že kůň si není schopen svým dýcháním zajistit pro své svaly dostatek kyslíku. V takové situaci se svaly začnou rychle unavovat, což může vést i k naprostému vyčerpání koně.

 

Kůň v takovém stavu není schopen koordinovat své pohyby a dostavují se křeče.  Může se poškodit srdce nebo i ledviny koně.

 

Koně odstraňují teplo ze svalů především pocením. Teplo ze svalů se dostává na povrch kůže, kde se odpařuje pot. Odpařováním se pak kůň ochlazuje, za normálních podmínek je tak kůň schopen zbavit se až sedmdesáti procent tepla.

 

Avšak vedro, zvláště v kombinaci s vysokou vlhkostí vzduchu, značně snižuje schopnost koně ochladit se. I přesto, že se kůň potí, není schopen přebytečné teplo odstranit.

 

Při dlouhodobější práci ve vedru pak kůň kvůli dlouhodobému pocení ztrácí ve vyšší míře i nezbytné tělesné tekutiny, a tedy i elektrolyty.

 

Kůň ochlazuje ovšem svůj organismus i dýcháním. Tím může „zlikvidovat" až patnáct procent tepla. Krev z přehřátých svalů proudí do plic, kde ji ochlazuje vdechnutý vzduch. Čím více potřebuje kůň ochladit svůj organismus, tím rychleji dýchá.

 

Příznaky přehřátí

V letním vedru je tedy samozřejmě i pro koně ochlazování organismu mnohem těžší, zvlášť když namáhavě pracuje. Nebezpečí přehřátí v důsledku tepelného stresu je tak značně vysoké. Příznaky toho, že kůň začíná mít problém, jsou naštěstí dobře pozorovatelné. Nechceme-li ohrozit zdraví koně, neměli bychom je ignorovat.

 

Základními ukazateli stavu koně jsou jeho srdeční tep a dechová frekvence. Právě jejich hodnoty naznačují, že s koněm, který pracuje ve vedru, nemusí být všechno v pořádku. Roztažené nozdry, vysoká dechová a tepová frekvence, rychlý pohyb slabin při každém nádechu a výdechu signalizují, že kůň přestává být schopen ochlazovat svůj organismus.

V této souvislosti je nutné porovnat tepovou a dechovou frekvenci. Je-li dechová frekvence vyšší než tepová, má kůň již příliš vysokou teplotu. Klidová tepová frekvence se pohybuje okolo šedesáti tepů za minutu. U koně v dobré kondici by se měl tep na této hodnotě ustálit do patnácti minut po ukončení práce.  Po velmi těžké zátěži pak do třiceti minut. Má-li kůň i po třiceti minutách zvýšenou tepovou frekvenci, je jasné, že se u koně vyskytly metabolické problémy.

 

Na přehřátí koně ukazuje i nepravidelný rytmus srdeční činnosti. U přehřátých koní se vyskytuje i takzvané bušení bránice. To se projevuje vysokou frekvencí pohybu slabin koně.

 

Velmi důležitým ukazatelem je i rektální teplota. U koně, který pracuje, se během zátěže pohybuje rektální teplota v rozmezí 38,5 až 39,5°C. Je-li rektální teplota vyšší než třicet devět a půl stupně, je kůň přehřátý.

 

Po ukončení práce by měla rektální teplota klesnout během dvaceti minut na klidovou hodnotu, která je 37,2 až 37,7 °C.

 

Na co musíme brát ohled

V letním vedru může dojít k přehřátí koně velmi snadno. Jeho lehčí formou je úpal, ke kterému může dojít například u pracujících koní bez patřičné kondice velmi rychle. Samotný tepelný stres pak bývá následkem trvalejší ztráty tekutin a potřebných elektrolytů.

 

Pracujeme-li s koněm v horku, a může se jednat i o docela obyčejnou projížďku, musíme vzít v úvahu všechny rizikové faktory, kterými je ohrožen metabolismus koně.

 

V první řadě je třeba brát ohled na kondici koně. Kůň bez patřičné kondice by neměl běžet příliš rychle, nebo dokonce sprintovat. Také zdolávání strmých svahů a jiných náročných překážek není zcela jistě to, co by koni napomáhalo k dostatečnému ochlazování.

 

Zimní srst je dobrá, jak název napovídá, pro zimní měsíce. V létě by se však hustá srst měla ostříhat, protože spolehlivě napomáhá přehřátí. V letních vedrech mohou mít problémy i svalnatí koně. Nebezpečí přehřátí je u svalnatých koní, například teplokrevníků, mnohem větší, než u koní štíhlých, například arabů nebo plnokrevníků.

 

Své dělá i nadváha koní. Podkožní tuk zabraňuje účinnému odstraňování tepla z organismu. Kromě toho je nadváha koně i přímo spojena i s jeho nevalnou fyzickou kondicí. Takový kůň potřebuje správný trénink, kterým se odstraní jeho nadváha, zlepší se kondice, a zvýší se tak schopnost ochlazování.

 

V úvahu je třeba vzít také to, že kůň zpravidla potřebuje alespoň tři týdny pro dostatečnou aklimatizaci na vysoké teploty. Tři týdny jsou tedy minimální dobou nutnou k tomu, aby se kůň naučil účinně odstraňovat teplo ze svého organismu.

Autor: Karel Trčálek

 

 

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro koně doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?