Úspěšné zdolání zkoušky ZZO

10. června 2012

Chcete s pejskem udělat alespoň nějakou zkoušku, ale bojíte se? Nebo nevěříte svému psovi. Já si myslím, že dokud něco nezkusíte, tak nevíte. Protože zkouška ZZO je ta nejjednodušší. K ní mám příběh se svým psem jménem Denny.

 

 

S Dennym jsem na cvičák chodila už od 3 měsíců. Hned od začátku ho každý chválil, že je šikovný, každý jen ne naše okolí. Na cvičáku nás všichni chválili, ale doma nás každý jenom podceňoval a říkal, že s Dennym ztrácím jenom čas nic víc. Ale já jsem si postavila svoji hlavu, a řekla si, že tu zkoušku ne zkusíme, ale uděláme!

 

Na zkoušce samotné mi nijak zvlášť nezáleželo, ale chtěla jsem všem dokázat, že jsem s Dennym parťáci a zvládneme to, že nás podcenili. NA cvičák jsem chodila každou neděli a v týdnu jsem každou volnou chvíli trávila s ním. Nechtěla jsem na psa křičet nebo ho dokonce udeřit, aby zkoušku prostě udělal.

 

Udělala jsem z naší přípravy na zkoušku hru. Všechny cviky co obsahuje zkouška jsem udělala tak aby ho bavili, když mu něco nešlo pomohla jsem mu, pochválila ho a dala mu pamlsek, tak jsem to opakovala než si povel zapamatoval a udělal ho bez pamlsku. To mě také každý nadával, že když mu za to budu dávat pamlsky, tak mě to potom neudělá, ale já jsem si zase jako vždy dělala po svém.

 

Ono je možná lepší když si člověk udělá se psem věci po svém, jak si myslí on že je správně, protože každý pes je jiný, tak jako lidé, každý pes má něco jiného radši, než ten druhý, prostě s každým psem je potřeba jiná technika, tak jak to vyhovuje psovi a ne ostatním lidem okolo.

 

Tady toto jsem nevyčetla nikde z knížek, to v knížkách totiž ani nepíšou. Na toto jsem přišla během práce s Dennym. Za celou dobu co jsem s ním dělala a dělám, jsem nikdy ani neotevřela knížku. Pes vám ukáže, jak je to správně a jak se to má dělat. Když máte se psem vztah a věříte jeden druhému, tak na to společnou prací přijdete i vy i ten pes.

 

Zkoušky se konaly na jaře v květnu, jenže podmínkou zkoušky je minimální staří 10 měsíců, ale nám v květnu bylo teprv 9 měsíců, tak nás ke zkoušce nepustili. NA cvičáku nám cvičitelé říkali, že je to škoda, že by to zvládl, ale nemohl s tím nikdo nic dělat, zákon je zákon. To nás ale taky neodradilo, nezaháleli jsme a pokračovali v přípravách a ještě víc pilovali cviky.

 

Ono Denny byl vždycky takoví neposeda, měli jsme neustále problém se dvěma věcmi. Aport a přivolání. Aport by Denny možná i zvládl, ale každý měl za hračku a místo toho aby jej donesl, tak si s ním hrál. Týden před zkouškou jsem objevila činku, ne tu kilovou, ta na něj bylo moc těžká, ale činku, která měla 250g.

 

Tu nosil jako by to byl policejní vycvičený pes, tak krásně jsem ho ještě aportovat nikdy neviděla. Ale co se nám nestalo při naší smůle. Den před zkouškou jsme si byli na pole všechno ještě párkrát zopakovat a já jsem věděla, že to zvládneme. Ráno se vzbudím že vyvenčím Dennyho a nemůžu najít činku, vzbudím všechny s doma kde činka je, činka prostě nebyla, tak to jsem vážně nevěděla, co mám dělat bylo mi do breku.

 

Ráno jsem přišla na cvičák a zeptala jsem se jestli nemá někdo tu lehkou činku nikdo ji neměl ani u sebe ani doma. Nezbylo nám nic jiného než vzít kilovou činku a jí to zkoušet, byla to katastrofa, ale po půl hodince pes činku alespoň donesl, tak jsem řekla uf to nějak zvládneme. Ale to naše nešťastné přivolání.

 

Na cvičáku je tolik pachů, že když se Denny začuchá, tak ho neodvolám i kdybych se stavěla na hlavu. Všichni se nachystali za roh a popořadě chodili na zkoušku. My jsme šli tak nějak uprostřed, první bylo přivolání Denny pobíhal pak něco ucítil a já jsem ho nemohla přivolat, vůbec. Tak pan rozhodčí, protože byl hodný řekl, ať to zkusíme ještě jednou nebo nás od zkoušky vyhodí.

 

Zkusili jsme to znovu a Denny přišel na první přivolání. Rozhodčí nám dal jen polovinu bodů,protože jsme to dělali na druhý pokus. Jinak všechno Denny udělal na jedničku. Jak všichni odcvičili, přišli na řadu speciální cviky, ty taky Denny zvládl úplně v pohodě. Začali se sčítat hlasy a všichni už byli nervozní a já samozřejmě taky.

 

Trvalo jim to skoro 2 hodiny. Začalo se vyhlašovat, nás vyhlásili jako poslední, měla jsem strach, že zkoušku jsme neudělali. Všechno jsme zvládli skvěle a nakonec jsme měli NEJVYŠŠÍ počet bodů ze všech zůčastněných psů. Jsem na Dennyho pyšná! Takže pokud vás okolí podceňuje nebo vám nevěří. Kašlete na ně, dělejte si všechno po svém. Pokud jste parťáci jak mají být, tak to zvládnete, věřte mi!

 

 

 

 

Přidáno: 80 bodů.

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro psy doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?