Útěk nebo jen záchrana??

10. března 2011

Nathan je světlý ryzák se světlou hřívou.Je to velký ďábel ale také i dobrák.Tento příběh není podle skutečné události a je vymyšlený.Tak a začínám....... Jednoho dne jsme přijeli z vyjížďky a byli jsme utahaní.Koně jsme zavřeli do výběhu, protože bylo teplo a odešli jsme domů.Když jsme přišli druhý den ráno opět na koně, rozhodnuti si vyjížďku zopakovat.

Jakmile jsme přišli do šatny a převlíkli jsme se do jezdeckého oblečení, tak jsme popadli vodítka. Já jsem šla pro Nathana a kamarádka pro Lilly. Volala jsem Nathana, ale nikde nebyl. Kamarádka měla Lilly dávno uvázanou .Kde jen může Nathan být? Zavedli jsme Lilly do boxu a šli prohledat celou ohradu, ale Nathana jsme nikde neviděli. Taky jsme se po celé ohradě dívali, jestli není někde něco otevřené. A pak jsme to uviděli, dole ve výběhu chyběl kus horního lana, ale to našemu ďáblovi Nathanovi stačilo aby někam utekl. Když se Terka dostavila k boxům, tak se zeptala, co tu ještě děláme. Ona si totiž myslela, že jsme na vyjížďce. Taky jsme to měli v plánu, kdyby Nathan neutekl.Tak jsme se Terky zeptaly, jestli bych si nemohla vzít třeba Nikolase a podívaly bysme se po Nathanovi.Terka souhlasila, ale pořád jí vrtalo hlavou, proč by takový lenoch jako Nathan utíkal! Ale taky to byl strašný dobrák, nikdy nedovolil, aby někdo někomu ublížil.Když někdo na něho nebo na jiné koně zvýšil bezdůvodně hlas, začal do něho šťouchat nosem, ať toho nechá.
Osedlali jsme koníky, nauzdili, nasedli vzali dojistoty ohlávky(pro případ že by tu starou neměl ) a dvě proto že tam kde jsme měli namířeno se cesta dělila na dvě cesty.Taky jsme vzali 2 vodítka,připli jej k sedlu a vyrazili jsme ven. Před námi se objevila úzká cestička lemovaná stromy,takže jsme nemohli jet vedle sebe ale za sebou.Když jsme vjeli na pole tak jsme už mohli jet vedle sebe a rozhodli jsme si zacválat až když už pole končilo uvědomili jsme se že máme jít Nathana hledat a né užívat si jízdy.Před námi se objevila cedulka s názvem vesničky a druhá cesta vedla do kopců,musely jsme se rozdělit a protože jsme měli obě u sebe mobily tak jsme se domluvily že ve 14.00 teda za 2 hodiny budeme zpátky u křižovatky.Nikolasovi se sice samotnému nechtělo ale později se rozešel.Brzy už jsme necválali neboť jsme narazili na docela příkrý kopec.Jakmile jsme byli na jednom z kopečků,rozhodla jsem se pro odpočinek,koukla jsem se na hodinky a zjistila jsem že nám cesta sem trvala půl hodiny.Když jsme si dost odpočinuli vyhoupla jsem se znovu do sedla.A odbočila jsem na mírnějšího kopce ,za kterýma byla vidět louka a za ní les.Klusali jsme k ní a k dyž jsem k mému štěstí na ní uviděla klidně pasoucího se Nathana.Přišla jsem k němu blíž a uviděla jsem malé hříbátko jakoby Nathanovi z oka vypadl odhadla jsem ho na maximálně 1 měsíc.A pak mi to došlo že Nathan už jednou před měsícem utekl ale to se vrátil takže by to mohlo být jeho hříbě souhlasilo i že mělo měsíc.Sesedla jsem z Nikina a přivázala jsem ho ke stromu a odepla jsem ze sedla ohlávku s vodítkem,šla jsem pomalu k Nathanovi s mrkví(vzpomněla jsem si totiž že mám 1 v bundě) a tiše na něj mluvila,zvedl hlavua přišel ke mně.Rychle jsem mu nasadila ohlávku a připla na něj vodítko odměnila jsem ho mrkví a šla jej přivázat k Nikinovi,hříbě šlo samozřejmě za ním.Zvedla jsem mobil a zavolala kamarádce že jsem je našla a ať přijede,snažila js;em se jí popsat cestu a doufala jsem že to pochopila a brzy tady bude.Moje přání se za půl hodiny splnilo,zkrátili jsme ohlávku a nasadili jí malému hříbátku.Pak jsme přemýšleli jak to vyřešíme nakonec jsme se domluvily že prostě každá vezme dva koníky.Když jsme šli tak jsme šli opačnou kratší cestou.Já jsem vedla Nathana a Nikolase a kamarádka vedla hříbátko a Lilly.Jakmile jsme byli v lese Nathan začal blbnout a tahat mě do lesa ,později jsem pochopila proč to všechno dělal,uviděli jsme kobylku která měla od krve celou přední nohu,ihned jsem zavolala Terce a veterináři.Terka byla překvapena a znechucena když veterinář oznámil že kobylku někdo týral.A já jsem se Terky zeptala jestli by si jí nenechala pokud by to veterinář svolil a Terka odpověděla že by si jí ráda nechala ale že má koní dost a nemá už peníze živit dva další koně.Ale zeptala se že jestli by jsem ho nechtěla já.Já bych si je samozřejmě vzala-odpověděla jsem jí,ale problém bude s mojí mamkou.Terka slíbila že to s mamkou nějak domluví.Nakonec když jsem přišla za týden ve středu na koníky tak mi Terka ukázala klisničku s hříbátkem že obě dvě budou moje.Objala jsem jí a plakala jsem radostí.Budu mít 2 vlastní koníky.Terka sice říkala že nějakou dobu budou tady ustájeni ale že tak za půl roku už je budu mít u sebe.Byla jsem neskutečně šťasná
Tak doufám že se vám příběh líbil..

 

Přidáno: 80 bodů

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro koně doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?