Už i já jsem v nebi aneb Myščin smutný příběh

25. listopadu 2011

Ahoj kamarádi! Mám pro vás všechny smutnou zprávu. Dne 15.11.2011 odpoledne jsem odešla do nebe. Týden před tím jsem si poranila očičko, to ale naši nevěděli. Mamka si myslela, že mám jenom nějaký zánět v oku, tak mi ho mazala mastičkou.

 

 

Nebylo mi dobře, tak jsem přestala papat. Mamce to bylo divné, ale myslela si, že to bude dobré. Od čtvrtka 10.11.2011 jsem nebaštila dropsíky, které jsem dříve přímo milovala. Neubývala ani zrníčka. To mamku vyplašilo, tak se rozhodla, že mě v pondělí vezme k paní doktorce. Tak také udělala.

 

V pondělí 14.11.2011 pro mě přijeli s taťkou autíčkem a odvezli mě v 16.10 na veterinu. Chvíli jsme tam čekali. Naštěstí tam zrovna nebylo moc lidí. Konečně jsme se dostali na řadu. Paní doktorka mě důkladně prohlédla a zvážila (Vážila jsem 2,5 kila). Našim řekla, že mám poraněnou rohovku v pravém očičku.

 

Nevěděla, jestli jsem se do něj uhodila nebo jestli to náhodou nezpůsobily kořeny zubů, které nám králíčkům občas prorostou až do oka. Dostala jsem tři injekce, jednu proti bolesti, druhou na podporu jater a třetí na podporu činnosti střev. Tím, že jsem nejedla jsem si způsobila velké problémy, začala jsem trávit svůj tuk a tím jsem nadměrně zatěžovala svá játra.

 

Paní doktorka dala našim částečnou naději, že se to ještě může zlepšit, pokud začnu jíst. Naši ještě nechali naočkovat mého nového králičího bratříčka Indyho proti moru a myxomatoze. Potom jsme jeli domů. Mamka mě pustila ven na koberec v pokoji. Proběhla jsem se a vypadalo to, že je mi trochu lépe.

 

Potom mě přenesla do jídelny k mé kleci. Nechala mě venku a připravila mi kašičku Rodi Care. Dala ji do injekční stříkačky a zkusila mě nakrmit. Já jsem ale nechtěla papat. Mamka (vlastně je to moje babička) začala brečet. Dala pode mě ručník. Přinesla mi tam různé dobrůtky, ale já jsem na ně neměla chuť. Pohladila mě a šla spát.

 

Ráno zjistila, že mi není moc dobře. Znovu mě zkusila nakrmit, ale já už jsem nic nechtěla. Mamka hodně brečela a hladila mě. Uvědomila si, že už tu nechci být. Stýskalo se mi po sestřičce Čertince, po mamince Bertince a po tatínkovi Píďovi, který mi umřel 8.10.2011. Mamka volala lidskému tatínkovi - mému dědečkovi, že mi není dobře.

 

Taťka ji uklidnil, že se to zlepší. Mamka mu moc nevěřila. Musela ale odejít do práce. Ještě mě pozdravila a řekla, že přijde odpoledne. Odpoledne najednou cítila, že jsem umřela. Měla divný pocit. Pak přišel tatínek, vyzvedl ji u mých prarodičů a jeli za mnou domů. Mamka mu říkala, že jsem asi umřela, ale taťka jí nevěřil.

 

Šel do jídelny a pozdravil mě. Pak nastalo ticho. Najednou jsem uslyšela mamku brečet. Tou dobou už jsem byla v nebi se svou rodinou. Mějte se na zemi hezky! Já jsem teď v nebi a je mi tu hezky! Myška

 

 

 

 

Přidáno: 66 bodů.

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro psy doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?