Všechno se dá zlepšit

2. června 2012

V tomto příběhu bych vám chtěla napsat, jak probíhal a stále probíhá život mojí milované křečice Figince. Malého Figa jsem si přivezla ze zverimexu. Asi v půli cesty domů jsem si vzpomněla, že jsem se prodavače nezeptala, jestli je to holka nebo kluk.

 

 

Nějak jsem to ale neřešila. Když jsem s ní jela autem, pořád kousala krabičku, ve které byla zavřená a já v tu chvíli poznala, že to bude asi pěknej neposeda! Hned první dny, co byl malý Figo doma jsem chtěla, aby se nebál lidí a nechal se pohladit. Před Figem jsem měla už dva křečky a věděla jsem, že musím být trpělivá, ale touha mě přemohla.

 

Když jsem řekla svému taťkovi, aby ho zkusil vytáhnout z klece, tak mu Figo skoro prokousla prst, dost mu tekla krev a já jsem od té doby měla ze svého malého Figa respekt. Po pár dnech, možná i týdnech jsem rozpoznala, že malý Figo asi nebude kluk, ale holčička. Stejně mě moc jméno Figo nelezlo do hlavy, a tak jsem svého malého Figa přejmenovala na malou Figi.

 

Když jsem věděla, že je to na sto procent holka, nevěděla jsem, jak s ní zacházet, jestli se někdy přestane bát lidí a jestli se dá taková křečičí dámička vůbec někdy ochočit. Před Figinkou jsem měla jen křeččí kluky a tak moje malá holčička byla úplně neznámý tvoreček.

 

Chvíli jsem si s ní povídala jen tak přes mřížky, ale po pár pokusech jsem zjistila, že je strašně zvědavá, vždycky když jsem si četla, ona mě nehybně pozorovala, probudil jí každý sebemenší rámus a dokonce hned přiběhla ke mřížkám, když šel někdo kolem její klece, no ona to vlastně dělá do dnes!

 

Po pár dnech jsem se odvážila nechat otevřené dvířka klece a nechala jsem Figinku, aby vylezla nahoru. Jak jsem ji tam viděla, uvědomila jsem si, že to není ten malý krteček, jakého jsem si koupila, ale že už je z ní krásná velká křečice. Pohladila jsem si ji a ona nic neudělala. Proto, že jsem pochopila, že si hlídá svou klec, ale venku je úplně pohodová, tak jsem ji vždycky nechala, aby si vylezla sama ven.

 

Zapomněla jsem dodat, proč jsem si z mnoha bílích a černých křečků vybrala právě ji, bylo to proto, že jsem pozorovala právě ji a ještě jednoho bílého křečka, jak se v kleci rvou, byla to spíš taková hra, ale když jsem se na ni zadívala, ona přiběhla ke sklu akvária a podívala se mě zpříma do očí, v tu chvíli jsem ji prostě nemohla odmítnout!

 

Ale vrátím se k jejímu putování. Když jsem tedy věděla, že je tak hyperaktivní, napadlo mě, že bych jí mohla koupit něco, aby mohla běhat všude, ale neměla šanci něco rozkousat, nebo utéct. Koupila jsem ji teda kuličku, do které ji vždycky zavřu a ona si může krásně běhat.

 

V posledních týdnech ji už pouštím, aby se sama proběhla po pokoji, ale nesmí nic papat, protože ona je schopná sežrat všechno, a tak tam s ní pořád někdo musí být. Venku jsem se ještě neodvážila ji pustit, ale doma je hodná, vždycky ji nalákám na nějaké dobré papání, nebo jde do klece sama.

 

Avšak dodnes se neodvážím vzít jí z jejího teritoria sama, nechám ji buď vylézt, nebo oddělám mřížky a vezmu si ji. Jen aby jste věděli, zažila jsem s ní mnoho krásných chvil, neříkám, že nebyli chvíle, kdy jsem měla chuť s ní skončit, ale vím, že bych svým i jiným zvířátkům nikdy neublížila a už vůbec bych nikdy neztratila trpělivost s tak významným zvířátkem, jako je právě FIGI! Stoprocentně vím, že si spolu užijeme ještě spoustu krásných chvil!

 

 

 

 

Přidáno: 80 bodů.

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro psy doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?