Vyhození psíci

4. února 2012

Krátce po tom, co jsme si z útulku vzali domů naší Ruby, jsem jela autobusem domů z práce a do cesty vbíhali dva malí pejsci. Bylo to na místě mezi městem a vesnicí v zatáčce u lesa. Psíci vbíhali do cesty i osobním automobilům. Opět velký problém pro mě!

 

 

Jakmile přijel manžel domů, šli jsme na průzkum, ale psíky jsme nenašli. Ale druhý den jsem je cestou zase viděla jak vbíhají osobním autům do cesty, byla to otázka chvilky, než je někdo přejede. Chvilkama způsobovali úplnou zácpu na silnici. Zase jsme je šli hledat a zjistili jsme, že jsou poodběhlí v lese, tak jsme jim tam dali zatím granule.

 

Vše bylo další den snězené a někdo z vesnice jim tam také granulky přidal. Byli oba bojácní a když už jsem tam chodila několik dnů, zahlédla jsem je v lese u cesty, jak sedí vedle sebe a pozorují mne. Seděli tam jak dva bobci a koukali na mě. Ale v tu dobu začalo přituhovat a také sněžit.

 

Psíci si našli místo na spaní kořen vyvráceného stromu, tak jsem tam zase zajela a se šoférem, kterému také nebyl lhostejný osud Brity a dalších pejsků, jsme jim tam udělali provizorní úkryt z igelitu. On je ani nezahlédl, zase se schovali. Při odjezdu z práce jsem vystoupila u tohoto místa, psíci vyběhli z provizorního domečku a už čekali, co jim zase nesu.

 

Ale stále se nenechali pohladit, jakmile jsem se chtěla k nim více přiblížit, utekli do lesa nebo na cestu, kde opět zastavovali jedoucí auta. Byly to nervy! Ale zima je dohnala k tomu, že se mi povedlo fenečku hladkosrsté jezevčice vzít do náruče a pohladit ji, už toho měla chuděra dost, klepala se zimou a druhý psík, vzezřením jako yorkšír, ale trošku větší, měl ještě výdrž a běhal kolem mne.

 

Domů jsem šla několik kilásků pěšky, ale s pocitem, že už je dnes chytneme. Opět jakmile přijel manžel domů jsme jeli za nimi. Když jsme zastavili a otevřeli kufr auta, pejsek skočil do kufru, ale jak chtěl manžel kufr zavřít, honem zase vyskočil. A já jsem zatím lákala fenečku na jídlo k provizornímu pelíšku. Trvalo to, ale byla již tak vymrzlá, že jsem ji připla obojek a vodítko a trošku jsem s ní chodila.

 

Za nějakou dobu se nechala odvést k autu a já jsem ji zvedla do kufru. Ale druhý pejsek byl v lese a štěkal na nás. Dlouho jsme na něho mluvili a nakonec se nechal uchlácholit a naskočil sám za fenečkou do auta. Rychle jsme se rozjeli a druhý den jsem volala do Zábřežského útulku, kam jsme je oba zavezli a do týdne byli oba u nových majitelů.

 

Fenečku jezevčíka si vzal starší pán, kterému taková společnice odešla a psíka si vzali mladší lidé s dětmi. Oba tedy skončili v dobrých rukou!! Ale tohle by se přece nemělo stávat!!!

 

 

 

 

Přidáno: 80 bodů.

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro psy doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?