Životní příběh Snížka (†)

18. dubna 2016

Dodnes si pamatuji jak k nám roku 2003 ve věky přibližně 9 měsíců přišel zničeho nic, jak jsem se vracela od kamarádky domů na dušičky. Bylo to přesně nějak tou dobou co už byla moje starší sestra mrtvá. Vždy mi to přišlo jako něco výjimečného a přijde mi to i teď, že se tak stalo.

Stále si i pamatuji jak ho doma nikdo nechtěl. Rodiče a ani babička s dědou.
Doma jsme jej nakrmily jídlem pro druhou kočku co byla tenkrát druhé babičky a jak už nežila jsme ji jezdily občas krmit pač se nedal převést. Avšak od téhle doby začal náš rodinný život s kocourem.Však u nás moc dlouho nezůstal. Srazil ho asi za dva týdny auto a mi ho celkově přes týden všude hledaly. Nakonec se to povedlo a díky milím lidem co ho nechaly ošetřit jsme jej měly znovu doma.
Ano jak jsem byla menší tak jsem kocourka trochu provokovala a hodně si s ním ráda hrála. Tak se stávalo, že měl často ve mě zaseknuté drápky. Avšak to se stává.
S kocourka se s jeho věkem stala taká alfa ulice. Často se byl a bylo na něm vidět, že vždy vyhrával a nezvané kocourky zaháněl pryč. Troufnul si i na psy.
Jako menší občas dotáhnul domu i myš, ale na domácí křečky si nikdy nedovolil. Věděl, že nesmí.
Během let když umřel dědeček zůstal babičce vlastně jenom on. Stal se jejím njvětším mazlíčkem i přes to vše co se dělo. I když značkoval občas doma nebo mu bylo trochu nevolno. Nikomu to nikdy nevadilo a každý ho miloval.
Byl hodně hravý, ale i tvrdohlaví. Dokázal si prosadit vždy svou když chtěl. Bylo mu jedno zda to je jiná kočky, pes nebo i my. Nikdy však neublížil záměrně.
Byl i celkem vybíravý v jídle, ale to se vždy alo bez problémů překonat.
Avšak bohužel už v prosinci roku 2015 začal prohrávat svůj boj s ledvinami. Byli to začátky nepěkné. Za pár měsíců se to trochu zhoršilo a začal být na dietě a měl i kapačky. Později už musel mít i hadičku, aby vůbec mohl na záchod. Vše se dařilo v pořádku zachraňovat. Jenže v posledních dnech bylo už na něm vidět, že nemůže pít a vše ho bolí. I přesto, že se snažil napít a chtěl jít i ven tak mu nic nepomáhalo.
Jeho tělo bylo dehydrované. U veterináře to už nebyla žádná sláva. Mohl být ještě další boj, ale nebyl doporučen. Bylo by to nejspíše jenom pár dní života navíc a smrti by se nevyhnul.
S opravdu těžkým srdcem jsme se rozhodly tedy pro uspání. Ulehčit mu jeho odchod. Být u něj i v poslední chvíli života.
Musím říct, že je to pro mě stále dneške těžké. Bolí mě to a ještě bude. Byl pro mě velkou oporou a mazlíčkem kterého už nikdy nebudu mít, ale věřím v to, že se měl u nás skvěle a prožil jistě moc nádherné roky kdy jsme ho podržely vždy v nejtěžších chvílích a snažily se mu pomoct. Je to naše láska a navždy bude v naších srdcích. Nikdy nezmizí ten cit co jsme k němu chovaly.
Doufám kocourku, že se za tím duhovým mostem má dobře a jsi tam spokojený s dalšími kočičkami co jsi mohl společně s námi poznat.

 

Uděleno: 100 bodů

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.

Další podobná témata

Pro kočky doporučujeme

Zobrazit předchozí produkty.
Zobrazit následující produkty.
Staňte se součástí programu

HelloSandy Family

a získejte pro sebe i svého mazlíka řadu výhod.
Více o HelloSandy Family
Šťastná rodina se psem

Potřebujete poradit?

Napište nám, v pracovní dny běžně odpovídáme do 24 hodin
Poradna není určena pro řešení akutních případů. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, neváhejte a navštivte veterinárního lékaře!
Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?