Mainská
mývalí
kočka

Maine Coon

Obecné informace

Povaha

Mainská mývalí kočka je velmi přítulná a mazlivá. Se svou rodinou si často vytváří pevné pouto, ale není na ní závislá. Ráda se věnuje i svým vlastním aktivitám. S oblibou si hraje a svou hravost neztrácí ani ve vyšším věku. K ostatním zvířatům se chová snášenlivě a dobře vychází i s dětmi. I přes tyto vlastnosti není typickým mazlíčkem. Nejvíce jí vyhovuje vyrovnaný, přátelský vztah. Svůj druhý přívlastek mývalí (Coon) získala díky své lásce k vodě, což má společné s mývalem (anglicky racoon). Také ráda a šikovně loví. Maine Coon neustále tiše a měkce mňouká. Tyto zvuky se podobají holubímu vrkání.

Popis

Hustou srstí, dlouhým huňatým ocasem a robustní stavbou těla připomínají mývaly. Výrazným znakem Maine Coon je nádherná, lesklá zimní srst. Jejich průměrná hmotnost se pohybuje v rozmezí 6 až 7 kg. Kocouři mohou vážit až 12 kg a měřit jeden metr. Mainské mývalí kočky se dožívají 10 až 14 let. Fyzický vývoj dokončují mezi třetím a čtvrtým rokem života. Někdy se u nich vyskytuje vada zvaná polydaktilie, mnohoprstost.

Historie Maine Coon

Mainské mývalí kočky (Maine Coon) se pravděpodobně vyvinuly z britských, skandinávských a ruských koček, které byly dovezeny kolonizátory do Ameriky do státu Maine. Jedna z legend tvrdí, že mainské mývalí kočky byly oblíbeným mazlíčkem Marie Antoinetty, která je nechala dopravit do Ameriky, aby unikly francouzské revoluci. Historicky prvním uznaným kocourem se stal černobílý Captain Jenks of the Horse Marineo v roce 1861. Na začátku 20. století se do popředí dostaly perské kočky a zájem o mainské mývalí ochladl. Naštěstí je však stále využívali američtí zemědělci kvůli jejich loveckým schopnostem, a tak plemeno nevymřelo. V 50. letech 20. století byly chovy mainských mývalých koček znovu oživeny a už v roce 1967 byl vytvořen nový standard. Organizace FIFé je uznala v roce 1983.

Standard plemene

Mainská mývalí kočka se řadí k středním až velkým polodlouhosrstým plemenům. Tělo by mělo být svalnaté a dlouhé s širokou hrudí. Krk je středně dlouhý, u kocourů silnější než u koček. Tlapky jsou velké a kulaté s huňatými chomáčky mezi prsty. Ocas je stejně dlouhý jako tělo a pokrytý dlouhou splývavou srstí. Hlava je v porovnání k tělu malá. Oči mají být velké, kulaté a posazené našikmo. Zbarvení bývá zelené, zlaté nebo měděné. Bílé kočky mohou mít modré nebo nestejné oči. Maine Coon má velké, vysoko postavené uši. U kořene jsou široké, na koncích zašpičatělé. Srst mainské mývalí kočky je hedvábná a příjemná na dotek. Na přední straně těla je o něco kratší než na zadní. Je povolené modré, zlaté, červené, bílé, krémové, černé, stříbrné, želvovinové a modře želvovinové zabarvení nebo tečkovaná, mramorová, tygrovaná kresba. Maine Coon často mívá bílý límec, rty nebo bradu.

Orientační cena: 4.000,- Kč až 12.000,- Kč (Uvedená cena je obvyklá, špičkové výstavní kočky ale mohou stát daleko víc.)

VIDEA plemene Mainská mývalí kočka

Pro videa s plemenem Mainská mývalí kočka klikněte ZDE.

Základní péče

V případě, že Mainské mývalí kočky žijí v bytě, uvítají venkovní výběh. Péče o srst u mainských koček není nijak náročná, protože i přes svoji jemnost nemá sklony k plstnatění. Občasné důkladné pročesání je však nutné.

Počet zobrazení: 325 505

FIFe	Polodlouhosrsté kočky
Aktivita	Aktivní plemeno
Údržba srsti	Průměrná

Sleva 50 %

Čím mě krmit?

Nakupte výhodně právě teď

Přejít do e-shopu

Galerie

Zkušenosti

Zkušenosti chovatelů: produktu je Celkem 24 hodnocení
Napsat vlastní zkušenost

můj miláček mě poslouchá, miluje kontakt, snáší se i z druhou kočkou a se psy, když dětem ukážete kde mainku hladit nebývá problém, pokud si s člověkem vytvoří silné pouto je to kamarád na celý život.

Monča Šourková

4. 4. 2020

- milující, oddaný, vděčný
- empatický, když jsem smutná, hladí mě tlapičkou po tváři
- jeho předení je opravdu velkolepé, prostě osmiválec
- je nádherný a majestátní, není problém s údržbou srsti
- pořád si rád hraje, i ve stáří
- klidný, trpělivý, nechá si líbit skoro všechno
- když jsme měli dům, útočil na psy, vůbec neví, co je strach
- do jeho smečky patří i ostatní zvířata, takže dobře vycházel s morčaty

Mám Matýska už 11 let a jsme nerozlučná dvojka. Tehdy jsem ho vzala z množírny (vůbec jsem netušila, že něco takového existuje), malého, vyděšeného, vůbec nesocializovaného. Stal se z něj oddaný a dost na mně závislý společník. Prostě se milujeme.

Hobok

25. 11. 2020

Dostala jsem ji když už jí bylo 8 let, takže vím jenom jak se chová teď.Je moc hodná, mazlivá, ale není až tak moc vhodná dětem, protože pokud ji někdo hladí tam kde nechce,kouše, ale pokud se naučíte jak ji hladit, pak není problém. Mám ji moc ráda, ale mainku bych už ale nekupovala... Je to fajn plemeno ale ne pro mě.

Pony01

25. 7. 2018

Kočku doporučuji těm, kteří už v minulosti nějakou měli, je náročná a rozhodně se vás nebude ničeho doprošovat. Je to malé čertisko a pokud chcete opětovanou lásku, pořiďte si raději psa.

25. 7. 2018

:O) NENÍ NÁROČNÁ JEN MÁJÍ RÁDI KONTAKT A LÁSKU VÁM OPĚTUJE POKUD JI DÁTE I TÉ KOČIČCE.SRST JE SKVĚLÁ NEŽMOLKOVATÍ DOBŘE SE UDRŽUJE. NEJSOU AGRESIVNÍ JSOU CHYTRÝ A NAUČÍ SE I POSLOUCHAT.

holbik

25. 7. 2018

Po delší době s kočičkou, jsem naprosto změnila názor. Naprosto jsem si ji zamilovala. Je to můj mazlíček, asi se chová jinak než mladé mainky, mám totiž už 13ti-letou kočičku, ale stejně mám toto plemeno ráda. Jak už to tu zaznělo, vhodnější spíš pro ty, kteří už nějakou kočku měli :)

Pony01

25. 7. 2018

Často se podobá takovému malému psovi :)

Adidas

25. 7. 2018

Každá kočka je jiná, ale když je sama, tzn. že nemá kočičího kamaráda, tak si vytvoří zvláštní pouto se svým páníčkem. Jinak se srstí nemám sebemenší problém. Je třeba se o kočku starat a pak problémy nejsou. Jo voda to je něco. Sice se ráda nekoupe, ale jak jde o vodu je zvědavá až to bolí.........

Efka

25. 7. 2018

Lidé, kteří Lady poznali říkají, že má velmi divoké oči. Než jsem pochopila její povahu , utrpěla jsem mnoho škrábanců a kousnutí. Byla jsem v situaci kdy jsem si s ní už nevěděla rady a chtěla ji nechat uspat. Překonala jsem nejhorší období a nyní jsem ráda, že jsem to neudělala. Musí mít pod kontrolou co jím. S oblibou jí dávám přičichnout ke kyselé okurce a podobně. Mám radost z jejího ,,šklebu,, a z toho jak ,,vycouvá,,. Je důležitá . Když se se mnou přijde mazlit, oblízne mně obličej a lehne si tak, že nevidím na televizi a hlasitě přede. To dělá s oblibou. Když si hraje na pštrosa, je to legrace. Schová hlavu pod malou stoličku a celé tělo je venku. Ona si ale myslí, že ji nikdo nevidí. Miluje čerstvě natrhanou trávu . Někdy mám pocit, že nemám MCO ale králíka. Když se vracím z nákupu a pod. tak mne vítá a kontroluje obsah tašek.

Miki

25. 7. 2018