Percheonský
kůň

Obecné informace

Popis

Rozhraní Normandie a Střední Francie, oblast jménem La Perche, je domovem jednoho z nejelegantnějších chladnokrevných koní. Právě ve vápencovém pohoří ve staré Evropě bylo vyšlechtěno těžké plemeno, které dosáhlo velké oblíbenosti a pyšní se titulem plemene, z nějž vzešel největší kůň světa. Řeč je o percheronském koni.

Díky arabským vlivům je percheron i přes svou mohutnou postavu chladnokrevníka neuvěřitelně elegantní. Má velkou ušlechtilou hlavu se širokým čelem, živé oči, dlouhé jemné uši a plochý nos se širokými nozdrami. Silný klenutý krk s výrazným hřebenem navazuje na sráznou plec a hluboký hrudník.

Široký pevný hřbet přechází výrazně mohutnou sklopenou zádí, která toto plemeno proslavila; na tažné plemeno je také neobvykle dlouhá. Obvyklá kohoutková výška je od 164 cm do 172 cm, u menších jedinců pak kolem 154 cm, ovšem zatím největší kůň na světě byl také percheron. Jmenoval se Dr. Le Gear a měřil 213 cm a vážil a vážil 1 372kg!

Nohy percherona jsou silné, suché, vybavené tvrdými kopyty, která na rozdíl od většiny tažných plemen nejsou vybavena spěnkovými rousy. Také to je jeden z charakteristických znaků percheronského koně. Hříva a ocas jsou bohaté a ocas bývá často smotáván do uzlu, je-li kůň využíván v tahu.

Francouzská chovatelská společnost uznává u tohoto plemene hnědáky, ryzáky, vraníky i koně se smíšenou srstí. Typičtí jsou jablečňáci - světlí šedě grošovaní koně se světlou hřívou.

Původ a historie

Po první křížové výpravě se do Francie dostali první orientální koně, ovšem až o mnoho let později, v roce 1760, byli arabští hřebci použiti při šlechtění nového plemene - percherona. Od té doby zůstalo plemeno beze změn tak, jak je známé i v současnosti.

Do plemenné knihy bývají zapisováni pouze koně chovaní v oblastech Le Perche: Sarthe, Eure et Loir, Loir et Cher a Orne. Koně tohoto plemene chovaní jinde jsou zapsáni ve vlastních oblastních plemenných knihách.

Plemeno brzy získalo značnou oblibu nejen ve Francii, ale například i ve Spojených státech či Kanadě, kam byli, a stále jsou, vyváženi, stejně jako do Jižní Afriky, Austrálie a Japonska.

Využití

Percheron byl za dobu své existence využíván k nejrůznějším účelům. Našel velké uplatnění jako válečný kůň. Sloužil vojákům v barvách Spojených států i Kanady a tvořil velké procento z půlmilionu britských koňských obětí. Největší oblibě se těšil jako tahoun těžkého dělostřelectva, sloužil ovšem i jezdcům. Po svém úspěchu při tahání vojenské techniky se osvědčil jako kočárový kůň.

Díky svým, na tažného koně výjimečným chodům nachází uplatnění i pod sedlem a při křížení s lehčími plemeny; své dlouhé a poměrně ploché příjemné chody totiž přenáší i na potomky.

Jeho doménou však stále zůstává tah. Percheron má dobráckou, učenlivou povahu a je schopen utáhnout i rekordně těžké náklady, drží neoficiální rekord v tahu - 1 547kg.