Profilovka Sněhurka a Puppi

Sněhurka a Puppi

Nástěnka

Nástěnka a informace

Deníček
5 června 2011, 20:45:54

Hafojky kamarááádi, zdarec rrroštěnkýýýýýý!!! Od února ani štěk a už je tady červen, bych toho tatíííího nejraděj kousnul do sedacího svalu, kdybych tam teda došáhnul... Mu je úplně šumák, že muj profil takhle upadá dočista v zapomnění, že se mě už ani moji nepřátelé nebojej a že po mě žádná ani neštěkne!!! Tak co teda u mě novýho za ten čtvrtrok a kus. Bych teda hlavně štěknul, že jsem dospěl, že jsem se uklidnil a že jsem rodičů zlatíčko, ale to asi ani štěkat nebudu, bo mi vrazej ještě do vlasů nějaký mašle. Takže se sem a tam ještě projevuju, hlavně, když si s Tequilou žereme hlavy, to je pak pro rodičovstvo horor, bo ta oranžová kreatura má tlamu tak velikou, že nemít ušiska, tak jí má kolem celý hlavy, zubatá je jak piraňa a já, když mám svojí hlávku až u jejích mandlí, tak vřískám jak paviján, pak jí chci na oplátku sežrat zas já, jenže mě se ta její palice do huby ne a ne vejít, pak se začneme honit po bytě, naši nám uskakujou z cesty a my tady dupeme jako dva koníci a hulákáme u toho jak vystresovaný stádo šakalů, teda voni šakalíci asi nežijou ve stádech že jo, tak teda jako smečka šakalů, veliká a rozzuřená... Jsem moc rád, že tady tu potvoru rezatou mám, bo beze mne nedá holka ani ránu a poslouchá mě a hraje si se mnou, zatímco rodičovstvo se válí u telky nebo sedí u počítadla... Jo a klíšťáci mi pijou krev!! Jsem sladkej, nejsladší a moc těm mrchám savejm chutnám. Nedávno mě tatíííí hladil, mazlil mě a nejednou nahmatal na mym čumáku dvě veliký boule, se podíval a pak jsem najednou letěl vzduchem přes celej obývák. Tatíííí řval jak hysterka, že jsem samý klíště a skrčil nohy na sedačku a vytřeštěně koukal, celej vorosenej a klepal se jak sulc, jako by mu projelo celym tělem nějakejch milijón voltů, bačkora jeden. Hned křičel na mamulinku, že mi to má všechno vyndat, že mě celýho vypijou, že ty obojky co máme jsou na *ovn*, hlavně že stály pomalu dva tisíce a že mu nesmim takhle zaneřáděnej do postele. Mrsknul se mnou a ještě řve jak magor, pomyslel jsem si a šel k mamulince, by mě odklíšťovala. Když mu řekla, že jsou mrtvý, bo je ten sajrajt z obojku zabil, tak stejně mlel něco o nějakejch chorobách a že nechce mít pod peřinou žádný klíšťata a tudíž teda ani mě a že se toho štítí a že prej jak to může mamulinka vůbec brát do ruky. By se v něm prase vyznalo co? Nejdřív, že mě jich má zbavit a pak jak to že na ně sahá, no jo, to je náš tatíííík... No a tak nám hodně a moc onemocněla naše blondýna Kelišová. Nejdřív teda zase hárala a já byl do ní zase celej hotovej, jsem se tak zamiloval, že jsem shodil přes dvě kila, hormony se ve mě plašily, nic jinýho než Élišku Kelišku jsem neviděl, venku bych hned zakousnul každýho pesana co jí jen pozdravil, takže jí raděj žádnej nezdravil, naši ze mě byli úplně hotový, tatííík nesměl od nás ani na krok, bo nějaký antikoncepční plavky a muj overal co musim nosit, bych si nenadělal potomstvo, tak tyhle hadry jsem se naučil oběma svlíknout, takže shrnuto, prej půjdu k doktorovi, by mi ušmikli moje kuličky. Jenže teď už nepůjdu, bo jak Keliška onemocněla, tak se zjistilo, že je to to samý co měla kdysi naše blahoslavená Ajkoslava Dobrotivá, akorát s tim rozdílem, že místo těžký otravy krve co byla u Ajky, tak u Kelišky nejen zánět dělohy, ale i cysty jako hrom na vaječnících, takže naši maji po dovolený, asi tak na dva roky a všechno co měli a ještě víc co si půjčili vrazili do léčby naší bloncky. Nervy jsme měli všichni a jsem teda šťastnej, že máme tu bílou obludu zase doma a taky jsem šťastnej, že jí vetři všecko co mě přivádělo dvakrát do roka k šílenství, tak že jí tohle hodili do kýble a poslali do kafilérky a hlavně, že mi moje kůůůůůůůliškýýýýýý vostanou tam kde maj bejt a já svý mužo budu dál dávat dámám na odiv, jupííííííí!!!!!! Jo a ještě je u mě nový to, že si náš Delfínek polámal kolečko, takže nám naše člověčí ségruše koupila nový přibližovadlo a je stříbrný a má vééééélikej kufr, že se tam všichni tři vejdeme a ještě by jsme si tam mohli přivézt i plno kamarádů a klíďo udělat řádný hafmejdlo. A já zdrhám ven než začne bouřit, to jsem zalezlej v bubnu pračky, nebo botníku nebo pod peřinama v ložnici, nejsem teda vůbec srab, ale bouřky se děsim. Asi trauma z nějakýho minulýho života, když jsem byl udatnym vojevůdcem a rachot děl mi narušil psýchu. Takže kámošové, posílám vám všem do žeber dloubanec, holkám psím, rrrroštěnkááám voňavejm posílám váchnivej muckanec a na svý nepřátele z kočičího a fógláckýho světa zvedám pravou zadní a vztyčuju svuj prostřední drápanec. Mějte se všichni kráááááásně. Váš Cherokee Ukrutný vládce Tmy ☻ ☻ ☻ ☻

3 června 2011, 19:37:51

Háááfóóó Pááácóóó kamarádpsíčkové, takže dneska jsem byla znovu na kontrole, dostala jsem poslední injekce a od zítřka už mám papkat jenom prášky, takže jsem zvědavá do jaký dobroty mi je přidaji. Pan doktor mě pochválil, že jsem holka šikovná, což jsem teda jakože věděla, ale jsem se stejně celá uzarděla a sklopila očka k zemi, jakože se celá stydim... Už můžu i na prochajdy, ale nesmim na volno, musim bejt na vodítku, bych prej jakože neblbošila a nerozpárala si stehy co jich mám plnej podvozek. Jo a taky krom jinýho dostali včera rodičové vynadáno, že mě prej nesměji dál krmit prknama, bo když jsem byla operovátorovaná, tak jsem si ublinkla a že prej to bylo dříví jak z nějaký pily, že prej to nikdy neviděli co ze mě šlo za les. Ale stejně jsem už už zase venku koukala po různejch větvích a kmenech stromů, který bych mohla pozřít... Tak já se jdu zas rekonvalescententonovat. Mějte se krááásně. Vaše Ellis Kellis von Graupen tam vod těch Teplitz ☺ ☺ ☺ ☺

1 června 2011, 20:16:50

Háááfóóó Pááácóóó kamarádi, tak jsem po operaci, už s mým milouanym Betýskem žádný potomstvo mít nebudu, bo je ze mě pitbulinda jalová. Dnes jsem jako bych vyžungla nějakej pivovar, hlava se mi motá, nožky pletou a haluze mám jako bych trávila tejden v Amstru a nevytáhla packy z cofee shopu... Zítra mne čeká kontrola, tak se jdu rekonvalescententonovat, bych byla pak jakože "redy" a nemusela polehávat na klinice napíchnutá na kapačkách. Zítra štěknu jak jsem dopadla. Mějte krásnej podvečer, večer, noc, ráno i den. Vaše Ellis Kellis von Graupen tam vod těch Teplitz ☺ ☺ ☺ ☺

31 května 2011, 14:30:25

Háááfóóó Pááácóóó kamarádi. Jestli teda vůbec ještě nějakýho kamaráda mám, bo muj deníček, psanej neposledy někdy v únoru, tak ten moje přátelství asi moc neutuží... Ale zejtra je červen a tatík, sláva tlapká muj květnovej příspěvek. Jenže proč ho tlapká... No proto, že jsem nemocná, hodně nemocná. Jsem stejně nemocná jako byla kdysi naše Ajkoslava Dobrotivá, žíhaná babizna a vůbec z toho nemám žádnou radost, ani se mi do mojeho deníčku nechce žvatlat tím mým specifickým projevem zhýralé pitbulí celebrity. Zítra jdu na operaci, tak na mne všichni myslete, já na sebe budu myslet taky a hned jak se odnarkózním, tak štěknu. Doufám, že štěknu, věřim si... Mějte se všichni zatím sluníčkově a hned jak přijdu k sobě, tak pacanec hafanec tady na skle jo? Vaše bolavá a zazánětovaná a všelijak jinak zraněná Ellis Kellis von Graupen tam u Teplitz.☺ ☺ ☺ ☺

24 února 2011, 17:28:31

Háááfóóó Pááácóóó kámošky, šové a šovata. No a co, si šetřim písmena ne? Když je ta krýze. Každý ušetřený písmeno dobrý, se bude pak hodit. Ale né, že jakože bych po někom házela třeba "p", by se mi tim špičatym pod tim kulatym zapíchlo třeba do čela, ale že se jakože budou hodit na pak, jakože budou v zásobě na jindy. Taky abych všesko hned od začátku zase vysvělologovala. Ale mě to ani moc neva, bo jsem sečtená a se musim o znalostě oddělit s druhejma. Je to taková povinnost nás co jsme v tom vývojářskym žebřiňáku vejš než ty druhý, by jsme jim pomáhali v tý evoluciologiji. Tak a už slyšim skrzeva svoje uši ty otazníky, jakože kde jsem byla tak dlouho a a co je u nás jakože ňjů a jestli jsem pořád tak kráááásná a yntelygentňý jako vždycky, takže odpovim jenom jednim slovem: "jsem". Jinak jsem teda celej ten měsíc a kus se snažila se jakože obohatit vědomostmama, jenže jsem nepřišla na to jak a tak mě to moje přemejšlování jakože vyčerpalo, že jsem normálka jakože trpěla hladem a jsem musela přibrat k sobě do sebe ještě pár kilek a je ze mě taková jakože plnější fena, jsem celá vyplněná, už jsem ve formátu 16:9, takže jakože nevim, jestli ten muj manžel co ho mám v těch Boskovicích tam na Moravě, tak jestli on má přeštelovaný oči na tenhle formát, bych se mu třeba nezdála jakože tlustá!! No to bych asi nepřežila, bo jsem přece jakože sjůprstájr a jeho idolka a slíbili jsme si tu lásku až na věky aménovou, takže bych byla jakože fakt nerada, aby mezi nás klín vrazila nějaká taková maličkost jako je jiná rozměrovost!!! Ale neni pravda, že když jdu ven, tak praskaj okenní tabule a seizmologolové maji alarm, že v Krušnejch horách je epicentrum, to trpajzlík Číro teda kecá. Se dělá zajímacim, by zapůsobil těma svejma ferkorómama na roštěnky, náhodou se venčim úplně sama. To ty dva museji bejt přikurtovaný, bo jsou momentálně zavostalý a neuměj se chovat. Já se chovat umim, jenže mě nikdo chovat nechce, že prej je to jako by drželi v náručí pytel cementu a já se přitom chovám tááááák ráda... A se mi mamulinka s tatím tuhle smáli na hřišti, že prej vypadám jako panda. Jsem si totiž našla klacík a jsem ho žužlala a jsem si k tomu sedla a pomáhala si s tim požíránim toho dřívka tlapičkama a tak jsem jim připadala asi exotická bo co, si spíš myslim, že jsem jim přišla taková jakože ohrožená družka, jako jsou ty pandi. A jsem ani neštěkla, že mě minulej tejden tatííí dal po čumci!!! Jsem se zase venčila sama a jsem se mu ztratila z dohledu a mě pak našel po čuchu, celej košík jsem měla zahnědenej, kapalo mi z něj cosi na kožuch a i ten kožuch jsem měla takovej jakože do hněda. Řval na mě, že jakože nedostávám nažrat bo co, že musim žrát kdejakou s****u co najdu a když jsme šli pak domu, tak jsem musela jít napřed a tatík dělal, že nejsem jejich, křičel, že prej co tady běhá na volno takovej hnusnej pes smaradlavej a špinavej a držel si ty dva vedle sebe, jakože má jenom je a že já jsem toulavá socka!!!! Ani si mě pak doma nevzal k sobě na gaučík, musela jsem ležet na chodbě na hanbě a čekat až přijde mamulinka z práce. No ale jsem na tom o hodně moc líp než bláznivá Kořalka, já dostala po čuni zas po dlouhý době, ale ta má pudku samej hamatóm, hihihi. Lítá z průšvihu do průšvihu, takže se máme s Ukrutňákem alespoň komu posmívat, kyš, kyš. Je teda fakt, že to střevo zrzavý nám bezmezně věří a udělá všechno co jí řekneme, třeba, když jsem jí řekla, že má našim sežrat postel, že je v ní schovaná kočička, tak šla a trhala a trhala a trhala a když na ní Číro štěknul, že za zdí je pro změnu myšička, tak hryzala a hryzala a hryzala... Budu jí muset asi prozradit, že pod balkónem je zahrabaná šunčička, hihihihihihi.... Tak a to je pro dnešek asi tak všechno, jsem se tim tlapkánim zadejchala, až se mi rosí čumec. Mějte se všichni famfárově, páček hafáček. Vaše Ellis Kellis von Graupen tam od Teplitz ☺ ☺ ☺ ☺

24 února 2011, 16:35:26

Hafojky kamarádi a hlavně a úplně nejvíc zdarec rrrrrroštěnkýýýýýýýý!! Jsem přežranej a válim se tatííímu u nohou, zblajznul jsem asi půl kila kuřátka, břuch mám narvanej, až ho šourám po zemi, ale jsem sytej a to je sjupr! Ještě abych šel tlapkat deníček hladovej, by vám pak kručelo ze skel, hihihihi. Jsme se tak nějak světu zapomněli co? Vůbec o sobě nedáváme vědět, až nás museji kamarádi v soukromejch zprávách prosit, aby jsme zase začali štěkat, ale jsme usnuli spánkem zimním, by jsme nabrali energii na jaro. A jaro tady bude snad cobyštěkl, i když venku mrzne, až nám z čumáčků viseji rampouchy, že vypadáme jako kšírmuti, pitmuti a stafmuti. Kožuch mám jak ovečka, žádný stříhání, dokud prej nebude počasí, abych mohl svý osvalněný tělo ukazovat, takže přijímám záznamy, až se budu odsrsťovat, tak z toho bude vlny na takovejch pět svetříků pro nějakou tu pidimini kšíří roštěnku!!! No a když jsme u těch bab, tak musim štěknout, že jsem furt a pořád singl, sice žiju doma se dvěma fenama, ale to jsou moje votrokyně a služebnice, navíc jsou v rodině a to prej nesmim na ně ani ani. Ta stará bloncka je ještě ke všemu tlustá špekatice a pořád se jenom válí ve svym pelechu a venku, když se náhodou rozeběhne, tak se pak bojim za ní jít, bo ze stromů se odlamujou větve a zvedá se země a ze sejzmografů vyskakujou ručičky jak jim nestačí stupnice co se s ní měří ten zemětřas. Bílá Godzilla to je a nechápu toho buldobubáka tříprsťáka co na ní vidí. Tříprsťák a Godzilla, to je teda dvojka, pche. No a rezavá bestie? Tak s tou si doma alespoň zařádím, jenže ona je střevo střelený a věčně lítá v nějakym průšvihu. Musim se zas a znovu pochválit, byl a jsem jí tím nejlepšejším učitelem, co vona dokáže zničit, to by ani mě v době mýho kazisvětskýho období nenapadlo. No napadlo by vás někoho třeba sežrat rodičům letiště?? Nebo prohryzat zeď?? Už stačí málo a budu se moci protáhnout k člověkoségře do pokoje, bych si tam pohrál s mejma myškama!!!! Stejně je to zajímavý, ti hlodavci jsou moji a já k nim nesmim, přitom jsem byl vyšlechtěnej bych s nima bojoval... No jo, ale mě by asi horníci do žádný malý dírky neprotáhli, by mi museli vyhloubit tunel, jako je ten Blanka v Práglu, bo jsem nadstandartní osmikilák, takže bych mohl spíš bojovat s pitbulama a stafordama než s nějakejma myšima a ty mezi uhlim asi nenajdeš... No, ale abych moc neodbočoval, prostě dál hledám ženskou, alespoň teda na tu platóniku, bo i takovýmu válečníkovi jako jsem já občas baba chybí a těm dvěma co mám doma se teda svěřovat se svejma citama nehodlám i když... Co nevidět začne zase Kelišová vonět. Jak tak na ní koukám, tak zas tak tlustá neni..... Že bych... Ale že mě čumec nepálí, ani pomyslet nesmim, co já jsem to za kaňoura, brrrrrrr. Hihihihihi a jsem si vzpoměl, že i já mám takovej pidi průůser! Naši každý ráno otevíraj dveře na balkón, by vyvětrali v obýváku a já jsem naučil rezavku dobrou věc, takovou vtipnou. Si zalezeme spolu na druhej konec balkonu, kam neni vidět a tam kadíííméééééééé!!!!! Tatí tuhle náhodou vylezl na balkon tak, že to tam uviděl a jenom nevěřícně zíral, bo je cimprdlich, tak to neuklidil a počkal na mamulinku, by si s těma dárkama pohrála ona a víte co se pak stalo? Normálka ucpala záchod!!!! Kalamita to byla, u nás návštěva, člověkoségra tu měla svojeho přítulníka a nikdo nemohl, hihihihi. Bylo jich tam totiž tak na půl zahradního kolečka... Jsem si na to vzpomněl a můžu se potrhat smíchy, to musim ještě vyštěkat venku kámošům. Tak já razim, mějte se všichni fajně, kámošům posílám kámošácký rejpnutí do žeber, roštěnkám posílám ty nejváchnivější muckance a aby si nemysleli moji úhlavní nepřátelové Micoška a Lumpi, že jsem na ně zapomněl, tak těm na pozdrav zvedám, teda na ně zvedám, jim ani ťuk, takže na ně zvedám zadní pravačku a na ní vztyčuju k nebesům svuj prostřední drápanec. A slibuju, že o sobě budou Trhači z Krupky zas dávat vědět, bo na to dohlídnu svym zabijáckym vočkem. Pacanec hafanec váš Cherokee Ukrutný vládce Tmy ☻ ☻ ☻ ☻

24 února 2011, 15:38:57

Hafojda kamarádi, jsem jeden průšvih za druhým, ach jo. Včera, když přišel tatííí domu od doktorky, tak mě našel, jak kramařím ve skříni člověkoségry a hned jsem dostala štosem letáků přes pudku, nesnášim letáky, divně šustěj a jsou bolavý!! No zase jsem zaperlila, sežrala jsem jednu kšiltofku a přežvejkala nějaký to prádýlko. Den předtím jsem sežrala tatííímu pantofle, teda jenom jednu, ale protože to byly dvojčata, tak se vystrojil pohřeb pro obě, tím, že jsem zabila jednu, tak musela z baráku i ta druhá. K tomu jsem zas vykousala kus zdi, co nevidět už budu mít hotovej průlez do pokoje lidský ségruše a tam je věcí a zajímacích!!! Jo a taky jsem našim přerušila spojení se světem, jsem objevila nějakou lištu a v ní káblík, teda docela tlustej kabel to byl a tak jsem nejdřív snědla tu lištu a pak se pustila do káblíku. Tatííí zase odněkud přišel a uviděl tu spoušť a řval jak postřelenej, konečně jsem měla možnost si prohlídnout tu jeho slavnou naběhlou žííílu na krku, pulsovala mu, div že nepraskla, řval na mě tak, že až sípal a já mu prdlajs rozuměla a tak jsem na něj jenom koukala... Odkejvala jsem v tu chvíli všechno, že už budu hodná, že nechci, aby mi kupovali klec, že se do ní zavírat nenechám, že ti dva mě naváděj, abych všechno ohryzala a sežrala a zničila, že já nic, že já jsem hodná oranžová princezna a že... "Parchant jsi, škodlivá nákaza a retardovaný pako" řval tatíííí "Hi hi hi hi hi hi a máš to Zrzavče" chlámal se mi v tu chvíli Ukrutňák. "A tos ještě neviděl ložnici!" štěkla jakoby mimochodem Kelišová. "Jdu se podívat do ložnice a nepřej si mě!!!!" zasípal tatííí, když zas mohl popadnout dech. "A k***a, do p****e, já se na to v****u, ten pes je naprostej d***l, t***l jeden zrzavej, z baráku půjde, k****l z******j, to jsem ještě neviděl takový h****o b**ý!!!!!!!!!!!" sprosťačil tatíííí z ložnice. "Hi hi hi hi hi hi, asi vidí tu druhou postel, hihihihi" chlámal se pořád ten nejmrňavější ze smečky. "Co když sebou tady sekne?" "Co s nim pak budeme dělat????" měla starosti vytlemená Keliška. "Já se ho bóóóóóóóójim!!" kníkala jsem já, schovávajíc se za těmi dvěma. "Co jsi tady ty k***o p****á zase udělala?!" řval tatíí z ložnice a s vytřeštěnejma očima, který už ani z důlků vylézt nemohly jak byly šíleně veliký, se hnal po mě. "Zab ji, zab ji, zab ji!!!" hopsal kolem něj Číro a radostně si plácal tlapkama. "Já to řikala, že se poperou a držky si rozbijou!!!" lomila tlapkama Kelišová. No v tu chvíli jsem fakt nevěděla kam se vrtnout, internet v hajzlu, v ložnici sežraná už i mamulinky postel, všude chuchvalce molitanu, úlomky zdi, zbytky izolace z kabelu a umělohmotnejch třísek ze sežraný lišty co měla ten kabel chránit... "A do p****e!!!" zařval tatííí, když se skácel k zemi po tom co uklouznul po mym nalůlanym jezeře co svojí zlatavou hladinu dávalo na odiv před dveřmi člověčího záchodu... "Počkej, všechno to řeknu mámě a napíšu to na internet, by všichni věděli co jsme si to vzali domu" hlesnul na závěr tatííí a pak šel pro koště, smetáček, lopatku, kýbl s vodou, kde bylo víc saponátu než hádvěóčka, taky si vzal kleště, nožík, kladivo, izolační pásku a jal se to všechno po mě opravovat a znovu zprovozňovat... No a takovej bordýlek já doma stačím udělat za takovejch dvacet minutek, ne víc. Jo a další průšvih mám venku, když se teda povede, že jsem konečně vypuštěná na volno, abych se taky trošku proběhla, tak moje první skoky kroky vedou Kelišový na krk. Zahryznu se jí do něj, až chuděra stará kníkne a visím na ní jako klíště. Takže za trest nesmím bez vodítka, mamulinka mi koupila stopovačku, ale po tom co jsem jí s ní pořezala ruku, tak po týhle zkušenosti ji přestala používat. Naučila jsem se totiž sebou na vodítku škubnout takovou silou, že už i tatíí sebou seknul na zem, mamulinka se vyválela v blátě a co nevidět něco provedu i člověčí ségře. Ta druhá lidská ségruše, co s náma nebydlí, akorát chodí občas za svym našim tatíím na návštěvu, tak ta už mě taky venčit nechce a to od tý doby, co jsem jejímu přítelovovi zozcupovala pankáčskou bundu za pár tisícovek... No a co, jsem ještě malý a roztomilý štěňátko ne???? Ukruťnák byl prej taky strašnej kazisvět a ničitel a teď je z něj usedlej fotřík, tak třeba jednou budu taky jako jsou ty dva... I když!!! Občas, teda dost často se mi povede oba, vlastně hlavně kšíra Číra, tak zblbošit, že lítáme po bytě jako by jsme byli na nějakejch drogách, skáčeme na sedačku, rodičům do postelí a přes hlavy jim lítáme a řveme u toho jako správný vlci, až se těm kakaovejm Čechům co bydleji pod náma, sype do kafe dyg vápno ze stropu, hihihihi. Ale zatím na nás nevlítli jako náš tatíííí na ně, když jejich mláďata ještě ve dvě v noci dělaly brajgl, kam se na ně hrabeme. A končim! Nandavá se nám mňamka, tatííí je s náma ještě do konce tejdne doma a dneska jsme byli kupodivu hodný a tak nám uvařil kuřátko, teda kuřátka a já musím bejt u svý mističky prvnííííííí!!!!!!!! Mějte se kamarádi co nejlíp a bacha na letáky, hihihi, štípe to. Posílám všem stafordího hubáčka. Pac a haf vaše Tequila G.P. z podkrušnohoří ♥ ♥ ♥ ♥ ♥

18 ledna 2011, 16:40:06

Hafoja deníčku, hafoj kamarádi. Zase mě pustili k počítadlu až jako poslední, přitom jsem jinak z celý smečky ta nejrychlejší... Taky nejkrááásnější, nejúžasnější, nejhodnější a vůbec nejnejovatější. Tatík teď na mě štěká, že nejjedovatější zmije že jsem, ale on to tak nemyslí, možná, že se na mě ještě zlobí za tu postel co jsem mu minulej tejden sežrala, ale když já se do toho prostěradla musela zakousnout a copak můžu za to, že to prostěradlo bylo jako z papíru a ta matrace, že taky nic nevydrží a najednou jsem byla na dřevě a nemá dělat v Obi tatík jeden, pak bych neměla tendenci se na chvíli stát bobrem a hlodat a hlodat a hlodat.... Ale se na tý posteli ještě vyspí než si našetří na novou, musí se holt víc tulit k mamulince a nééé ležet od ní na kilometr daleko, vlastně nemůže, bo by mě zalehnul, u mamulinky přece spím já!!! No neva, ještě jsem nesežrala sedačku v obýváku, ho přede mnou zamykaji, když nejsou doma, ale já štěknu Kelišový,, ta má dlouhý drápky, by mi jeden půjčila a strčila ho do tý klíčový dírky, v tom obýváku je totiž věcí co by se daly hlodat!! Taky je docela dobře možný, že jsem zmije jedovatá kvůli tý zdi. Jsem totiž vyhlodala z chodby do pokoje naší člověkoségry dírečku, docela malinkaťoučkou, tak na jednu stafordí hlavinku... Taky kdo to kdy slyšel, aby byly v paneláku zdi ze sádry, kurňa je to jednou panelák, tak by měly bejt z panelůch a betónovejch!!!! Nebo je na mě tatííík natentonoc kvůliva tomu malilinkatýmu, teda několika malilinkatejm kokýtkům co jsem zapomněla v ložnici a u něj v pelíšku???? Cimprdlich jeden, asi si budu sedat na mísu, když je záchod zaklíčovanej ne? No je taky dost dobře možný, že se na mě taťulda zlobí kvůli tomu koberci co už neni na chodbě, nebo kvůli linu co jsem rozbila na atomy???? No já vážně nevim, proč mi nadává do plazů.... Jinak se ale mám dobře, fakt nestěžuju si, pravidlo, že každej z hafanů týdle smečky má svojí misku se žrádlem jsem úspěšně zrušila, všechny misky jsou nejdřív moje a teprve pak si může Keliška s Čírem čuchnout co že vlastně měli mít k jídlu, hračky jsou taky všecky moje a je jich všude plno, nejvíc jich najdou naši pod peřinama, hihihi. Taky už mám skoro dvacet kilek a jsem samej sval a celý sídliště je ze mě ááááách a óóóóóó a jééééééé, že prej jsem kráááásná a vééééééliká, no bodejť by ne, vždyť už je mi přes pět měsíců! Jůůůů, já se tady málem zapomněla, jde se na odpolední korzo, takže já se letím oblíkat, jupíííííí, dneska odpoledne mám všechny doma, nikdo není dýl v práci, budu moci řádit a zlobit je. Mějte se všichni kamarádi co nejlíp to půjde, všem posílám jednu stafordí čumáčkovou. Páček hafáček, vaše Teq G.P. ☺ ☺ ☺ ☺

18 ledna 2011, 13:58:36

Hafojky kamarrrrrrrádi , zdarec rrrrroštěnkýýýýý!!!!! Tak vás všechny zdravim konečně v roce jedenáct, vim, že je docela pozdě, že jsme se měli pozdravit už před osmnácti days, ale furt lepší, než abych pozdravil třeba až v červnu ne?? Helejte se, já za to nemůžu, že tatík dělá s počítadlem všecko možný, jenom néé naše deníčky. A to prej, že vydá z našich štěkanců jednou knížku! Kecá, bo kdy by jí asi natlapkal a vůbec, naše štěkance jsou veřejný a grátis, takže jsem rozhodnul, že se nic psát nebude, že se nenecháme rozmazlit nějakejma prašulema. Jináč teda babu ještě furt nemám, žádná kšířice mě nechce, pihovatá blondýna Kelišová mě taky nechce a tak mi zbejvá zapracovávat na oranžádě Tequile. Panečku, ta mě žere!!! Ale fakt a doslova, furt a pořád mě kouše do mejch fousisek, tahá mě za vlasy a prokusuje hrdýlko. Mydlíme se spolu od nevidim do nevidim, naši se už na naše bitky ani nemůžou koukat, ale stejně nás slyšeji, bo já u toho řvu jako vykastrovanej paviján, no znáte řev zabijácký jorkšíří bestie ne?! Ale jsem si na tu rezatou potvoru už fakt zvyknul, dokonce jí mám fakt rád a nedovedu si představit, že by jsme jí doma neměli a taky už konečně nemám žádnej průůůůůser, bo všecko se na ní dá svézt a to je senza, jsem teď za hodnýho a dospělýho hafana. Akorát je blbý, že mám menší kaďák, bo moje smradlavky nemůžu zapřít, marně ukazuju tlapinou, že já ne, že to se po****la Zrzka, nikdo tomu nevěří a v tu chvíli se mi začne nadávat, že jsem nekulturní dobytek a tak a na Zrzky velehoru co je nadělaná hned vedle, tak na tu se najednou zapomene, bo ona je prej malinká.... Pche, malinká! Vždyť už má skoro dvacet kilo, už váží jednou a půlkrát tolik jako já a štěknu vám kamarádi, že když si na mě takový monstrum sedne, tak láska neláska, v tu chvíli řvu, jakoby mě rozesednul slon a pak se v duchu konečně můžu zasmát, bo se na ní vrhne mamulinka i s tatíím a dostane világoš ona a já jsem za mališkou chudinešku a to já rád bejt ukonejšovanej a hlazenej... Musim se ještě pochlubit co všecko jsem jí už naučil: takže už umí prohryzat zeď, zozcupovat koberec a lino, sežrat tatííímu postel a zrušit obuv!!!! Dva roky jsem to všecko trénoval a teď vidím, že to nebylo marný a že moje zkušenostě můžu předat další psí generation. A věřte tomu, že jsem dóóóoóst dobrej učitel, jsem velkej guru!!! Jo a taky musim štěknout, že by jste mě asi ani nepoznali, bo mám zas zimní fazónu, kdy jsem jedna velká, ohromná a bigózní chlupatá koule, vlásky mi skovávaj oči i celou tlamku, prostě je ze mě teď na zimu hipík. Tatíík řiká, že vypadám jako bonzaj grizzliho a mamulinka se už parkrát pokusila, že mě jakože krapínek přistřihne, ale já se nenechám, bo moje srst budí respekt a nikdo alespoň nevidí jak se tvářim, když mám skovanej celej úsměv pod vlasama. Jenže stejně mě to stříhání nemine, já to vim a se mi teda srstku vůbec shazovat dolu nechce, mám ke svejm vláskům už vybudovanej takovej jakože vztah, vazbu a pouto, jenže mamulinka řekla, že vypadám jako houmelesák a bezdomovec a socka a že to půjde dolů a navíc dneska má práci normálka do půl třetí, takže to bude asi dneska ten den, kdy bojovej kšír o svůj skalp přišel.... Ach jo, jsem se až rozesmutnil... A ještě něco musim naštěkat!!! Bych málem zapomněl! Takže žádný šmikání kuliček nebude, bo mi prej slušej a tak se to u nás bude řešit s Kelišovou injekcema, bych s ní prej nemohl mít ty štěnda, který jsem si myslel, že už už by tentokrát mohli bejt a ať se ten buldobubák z Boskovic třeba zjeví, prostě Kelišová je moje, já jí mám doma a mě slouží a já si ji zotročil a zkrotil, bo já to s pitbulama a stafordama a jinejma zabijáckejma lidožrotskejma psama umim, takže si i klíďo píďo poradim s nějakym tříprsťákem z Boskovic, hihihihi. Tak a teď abych si zašel do fitka, hihihi, vytrénovat si ochablý svalstvo, bo až si tohle moje štěknutí slízne ten obtloustlík ze skla, tak bude bitka, férovka, boj o koryto, hihihi. Takže se spěšně loučim, rosštěnkám všem posílám ten nejsladší a nejváchnivější MUCKanec, kámošům do žeber dloubanec a na všecky svý nepřátele zvedám pravej zadní pacanec a na něm vztyčuju prostřední drápananec, hihihihi, jste jedničky, bando jedna zlotřilá, hihihihi. Mějte se všichni co nejlíp, váš Cherokee Ukrutný vládce Tmy ☻ ☻ ☻ ☻

18 ledna 2011, 13:12:17

Háááfóóó Pááácóóó svjete! Jsem to ale vostuda vostudná, poslední štěknutí na Mikuláše a od tý doby ani ani. A nikdo o mě nic neví a přitom by měl. Co se teda od toho loňskýho roku událo? Byl tady snížek, že jsem v něm ani nebyla viditelná, bo jsem sněžná a splývavá, ale ten už zase neni. Teď vyleznulo ven to, co bylo skovaný v tom bílym, teda pak už šedivym až černym sněhu. A štěknu vám, že je to teda řádnej humus. Dokonce je to takovej hnus, že se na to nemohli dívat ani autoři tohodle špínodíla a houf nepřizpůsobivejch a sociálně vyčleněnejch diskriminovanejch hnědo-Čechů dvounohejch dneska překvapil. S lopatama, košťatama a kýblama vyrazili poklízet sídliště!!!!!! No je jasný, že se nepředřeli, že to celý pojali jako takovej svůj mítink a setkání rodinnejch příslušníků, ale i malá snaha se cení a já to teda oceňuju, bo už nebudeme muset, když půjdem na couračku, obcházet celej sídlák, by jsme si do tlapinek nezařezali střepy a jinej bordel škodlivej, co se tady povaloval v půlmetrový vrstvě právě pod tím zmizelým snížkem. Jinak v našem lesíku, kam chodíme ven se to hemží hladovou lesní zvěří, každou chvilku nám přes cestu přeběhne srnka, nebo divočák a dokonce večer a v noci choději tyhle lesní a polní tvoři šmejdit kolem popelnic až na sídliště!! Ale jsem si tuhle všimnula, že i kolem nás museji být nějaký hodný člověkové a ti jim do toho lesíka noseji tvrdý pečivo a jiný dobroty a rozhazujou jim to pod stromy, chtěla jsem ochutnat, ale naši mě načapali a že prej jim to nemám žrát, že mám doma svoje. No když jsme teda zbrousili k tomu papkání... Mám skoro čtyřicet kilo a doma mi nadávaj, že jsem pěkně ztloustnula, dokonce si chvíli mysleli, teda si to možná ještě myslej, že se Cherokeemu povednulo mít se mnou štěnda, ale to se stopro všichni doma mejlej, bo já mám svojeho Betýska tomu jsem uvěrnutá až za hroby. Takže nejsem v tom, jenom jsem vyžraná jako prase a to teda nesmim, bo jsem sjůprstájr a selebrita a mám manekýnský vlohy a tak bude dietka. Už prej žádný dokrmování a žádný pamlsky!!! V sobotu rodičové zajeli do Ústí do krámku "Hafani.cz" a tam nám všem nakoupili nějaký sjůprprémiový žrádýlko. Že prej nás tady chtěji mít dlouho a chtěji, abychom byli všichni zdraví a vitalitní bo co a že teda bude strava jenom taková a kdo nechce, ať si hladoví. Šmarjá, my budeme vypadat, kožuši na nás budou plandýrovat a žebroví nám bude koukat. Ale tatíík je náš zlatej zachránce!!!!! Dneska nebyl v práci, bo má lítání po doktorách a mezitim se zjevil doma, ale né, že se zjevil, jakože vyšokoval, ale zjevil, jakože z čistajasna se vobjevil ve dveřích a měl v rukách dvě tašky narvaný masíkem a kostmama, takže si mamulinka prej může utrácet za granulovanej hnus jak chce, tatík svý šelmy psovitý rozhodopádně hlady mořit nebude, jupíííííííí. Takže nám masíko pěkně naporcoval do ilegaliťáků a dal do mrazáku. To je totiž jenom náš mrazák, hihihi, naši v něm maj akorát tak hranolky, jinak jsou všechny ty pytle ilegálový plný našeho mňamózního masíííííška!!!!!! Jo ještě musim štěknout, že je u nás nový to, že máme doma všechno zničený od tý oranžový stafordí opice, ale ona to vyštěká ve svojim deníšku určo sama. Tak já se jdu povalovat a čekat na tatííího, až se zas vrátí od dalšího doktora a pak jedeme naproti mamulince do práce. Zatím se teda mějte všichni famfárově a brzy, přísahám, že dřív než za měsíc a půl zase na skle pááácóóó háááfóóó. Vaše a Betýskovo♥ Ellis Keliss von Graupen tam od těch Teplitz ☺ ☺ ☺ ☺

6 prosince 2010, 18:59:35

Hafojky kamarrrádi a hlavně zdarééééééc rrrrrrrroštěnkýýýýýýýý!!!! Jestli jste si nejdřív slízli deníčky Zrzavice a Bílý kobyly, tak teda to pak prrrrrr. Obě kecaj a šňafaj nesmysly, jsem udatník, jsem bojovník a venku mi vůbec neni zzzzima a do Kelišový jsem nikdá nebyl zamilovanej, jenom je mýmu srdci tak nějak dvakrát do roka bližší, ale to nejni láska, to je pud!!!! Že prej jsem na ní mohl voči nechat, no dovolte přece mám vkus a s nějakou pitbulicí, co si jí venku pletou s dalmatinem, tak vo tom ani potom a že doma blbošim se Zrzavicí, no a co mám asi tak dělat, když mi sem místo kráááásný chundelatý a křehoulinký kšířice přivezli tohle monstrum?! Ale já si jí zkrotim, já si jí už i zkrocovávám a proto to vypadá, že s ní jakoby kámošim, ale to je finta krotitele, to je součást drezůry a bílá vymaštěnka o tom ví kulový a ještě k tomu s přehazovačkou. Ta je vám tak blond, že když viděla na obloze měsíček a sluníčko najednou, tak myslela, že si pro ní přijdou, že už je konec světa! Kroutila nevěřícně hlavou a nechápala, byla totiž přesvědčená, že měsíc a slunce jsou jedno a totéž, akorát že měsíček je sluníčko co svítí v noci a sluníčko že je vlastně měsíček co svítí ve dne a teď taková blamáž, jedna vobloha na ní dvě tělesa... Hlavu zastrčila do sněhu a huhlala něco o tom, že přichází ten konec světa, že se máme dát všichni na pokání a další bláboly a ze mě si bude utahovat, ze mě, šéfa smečky!!!! Je teda fakt, že procházky se mnou byly v období, kdy mi byla Kelišová sympatičtější než jindy, tak to bylo peklo. Ale já jsem nebyl zamilovanej, já jsem jí jenom chránil před ostatníma hafanama, by jí nesvedli a neudělali z mýho šváry Bétovena rozvedenýho bejvalýho šváru, jenže ona si při tý svý samozalíbenosti hned myslela, že po ní jedu, pfffff, to bych teda vyhrál, ještě by se mi narodili štěnda stejný mentosky jako je vona!!! To já si počkám na tu pravou... (Tak přátelé, teď musím našemu bojovníkovi vlézt do jeho myšlenkových pochodů a krapínek upravit to o čem on je přesvědčen. Nedočká se, protože takové hárání už NIKDY!!! Choval se jako smyslů zbavenej, normálka mu hráblo a vyhrabáno měl vážně celý měsíc, mysleli jsme si, že ho snad skolí infarkt nebo mrtvice, sotva dýchal, na Kelišový doslova visel jako by byl součástí jejího těla, prostě se vážně uvažuje o ušmiknutí jeho ozdoby, koneckonců mu stejně pod těma chlupama je vidět prdlajs a nevěstu stejných rozměrů jako má náš giga jork, tak tu si najde asi sotva a nedejbože, kdyby se mu to někdy povedlo a my měli doma jorkšírské pitbulteriéry nebo dokonce americké stafordšírské jorkšírské teriéry... Jeho antikoncepční obleček ve kterém se tu měsíc producíroval vzal během jeho šílenství taky za své, takže z našeho samečka bude s největší pravděpodobností TO...) Co to tam tatík natlapkal???? Já na ten monitor nevidim, ale asi to bude něco moc vtipnýho, bo vidim jak se usmívá do svejch vousisek... Tak já razim ven na sněhovou couračku, posílám všemu roštěnstvu váchnivý MUCK MUCK, kámošům dloubanec do žeber a na chátru desperádskou nepřátelskou vyplazuju jazyk a vztyčuju prostřední drápek na svý zadní pravačce. Mějte se senza, pacanec hafanec váš Cherokee Ukrutný vládce Tmy ☻ ☻ ☻ ☻

6 prosince 2010, 17:38:08

Háááfóóó Pááácóóó všichni co jste stejně zalavinovaný jakoé já! Teda to je ale nadělení co? Naposledy jsem si štěkala do deníšku svýho růžovýho holčičího a venku bylo teplo, babí léto tam řádilo a najednou frrrrrnk a listopadavec je v trapu a je tady prosinec prosincovatej, sněžnej a mrazivej. Jenže mě zas až taková zima neni, bo i kdyby bylo jakože mínus šedesát, tak já si na sebe žádnej overal brát nebudu, budu si venku chodit jak mě psíbůh stvořil, hambatá a svuj bílej kropenatej kožuch na odiv dávat všemu psovstvu budu!! Mamulinka mi totiž koupila v Ústí v jednom hafanskym velkoobchodě, tak tam mi koupila, když jela dom z nemocnice, oblek. Teda oblek, ono je to něco velikýho, šustivýho a já to nechci nosit. Nejsem přece žádná prýma Dona, ale bojovnice pitbulice!! No a co, že mám krátkou srst, hřeje mě moje krása a mládí a taky láska mýho Bétoveneška a jinejch chlapůch co věděj, jak jsem jakože svůdně okouzlovací... Takže zateplenej nesmysl leží v koutě a já si to trajdám v mrzech ledabyle navostro... Jo a ani nevíte, že jsem ještě nevykastrólovaná a tak jsem si řádně zahárošila. Žádný tři tejdny, ale pěkně měsíc, asi jsem do tý mojí toho chytla nějakej průvan nebo výra a prostydla jsem, že prej to mám z toho, že nechci ten přihlouplej vobleček, ale znovu tady štěkám, copak jsem nějaká čivava????? Jsem sněžná pitbulice, sibiřanka, kam se na mě hrabou ty sibiřský housky a nebo aljašský mamuti, jsem holka z Krušnejch hor a my Krušnohorky se nenecháme rozmazlovat nějakejma hadříkama, teda kromě rozmazlený Zrzky Tequily, ta kdyby mohla, tak na sebe nechá navlíknout celou peřinu. A to ani nic neštěkám o kšírovi Čírovi, pche prej Ukrutnej vládce Tmy, zmrzlinka a rampoušek to je... No ale kdyby jste ho viděli co dělal, když jsem mu tady tak voněla. To zas bylo rodeo, věčně se na mě věšel, lezl po mě, funěl, slintal, div si neuhnal infarkt jak byl zamilovanej. Zase zhubnul kilko a půl, bo nejedl, jenom mě hltal hladově očima a furt mi šeptal, že se Betýsek nic nedozví a že nemám bejt taková krkna netykavá a že mi něco ukáže a další láry fáry. A venku?? Jenom jsem očkem mrkla po nějakym pesanovi, hned se na mne vrhnul a rafnul mě tuhle do nožky, jindy do krku, že prej jako co se mám co dívat po jinejch, když jsem jeho!! Ale já jsem vyvdanutá za mojeho Betýska z Boskovic, za mýho Depejraka a já jsem jeho jakože Angelika... Se milujeme už hodně moc rokůch a jsme si na věky věkůch odsouzený a jsem se to snažila tomu malýmu paku vysvětlit, ale on zas celej měsíc neviděl, neslyšel a když něco štěknul, tak to byla ta nesmyslná věta, že jsem stejně nevlastní a že neví o co mi teda jakože gou... Teď už na mě naštěstí kašle, řádí doma pro změnu se Zrzavicí palicí a ta mu ty jeho bláboly a předvádění se ještě žere, bo je nezkušená a si myslí, že on je ten pravej chlápek pro život, naivka... Jinak jsem zas zarecitovala včera večer pesčertovi svojí básničku co jsem před lety vymyšlenkovala a ten raději hned ve dveřích udělal otočku a nechal mě na pokoji,do žádnýho pytle mě nedal, ufffff. A kdo si chce mojí básničku jakože připomenout, tak mu jí tady zopakuju a pak se už pakuju a všem přeju by jste se měli famfárově a posílám všemu zvěrstvu lízanečky na čeniši a už jdu do pryč a brzy, faktis dřív než za čtvrt roku, zase Hafanec pacanec, vaše a hlavně Bééétoveneškova Ellis Kellis von Graupen tam u Teplitz ☺ ☺ ☺ ☺ Já jsem holka pitbulí kerou jen tak něco nerozbulí. Ale vidina Pesšerta vešer no to by i ten pitbul brešel. Zvlášť dyž má těch hříchůch jako já to mě asi faktis do toho pytla dá. A můžu pak výt a prosebně kvíkat z kožucha budou mě pesšerti svlíkat. Z masa a svalůch kotel guláše pitbulice v Krupce už teď pláče. Marně se snažim toudle básniškou obměkčit pesšertí smešku celičkou. Vždyť hříchůch muj soupis má tisíc stran a tak v pcím pekle bude muj život rozerván. Nehřešte pejsášsi, štěnda a fenešky poslouchejte na slovo ty svoje pánešky. Nestahujte prasárny tak jak já na síti nebo se budete v pcim pekle smažiti. Papejte jenom to co do misek vám nandají nevošmuchávejte kokýta co leží po kraji. Nekraďte ostatnim pejsáškům z mistišek nebo se na vás vybodne i ten pcí Ježíšek. Marně tu teď kňušim,že nechci do pekla poslední možnost mý nápravy, ta dávno utekla. Slzišky mi teď mokří selýho mýho šenicha nebudu mít Betíčka,ale jinýho ženicha! Bude stát za dveřma chlupatej rohatej jediný co gut by bylo,dyby byl bohatej... No vidíte,zas hřešim,přitom blíží se moje hodina pod kotly už přikládá Pesšertí rodina........

6 prosince 2010, 17:04:36

Hafojda deníčku, tak už jsem Cherokeeho přerostla nejmíň jedenkrát, dívám se na něj pěkně z patra a štěknu vám, že mě nikdy nenapadlo, jakej že to je prcek mrňavej. Vzteklej je na mě, bo ho nenechám na pokoji a cení na mě ty svoje kšíří klováky, jenže z těch já mám tak akorát psinu, teda feninu, vlastně ještě štěněčinu. K tomu ještě piští a hystericky štěká, no to je teda bojovník, pche! Strašně a nejvíc mě baví ho tahat za ty jeho chlupiska, to se vám pak na mě táááák rozčílí, až smíchy učurávám... No s tim mám tak trochu problém no, už jsem prej dost velká, bych to vydržela až do couračky a ne aby se se mnou chodilo před barák co třetí hodinu a já pak stejně pokropila chodbu, jenže, když já jsem furt v pohybu a nějak na ty vyměšovací pochody zapomínám no! Mamulinka, ta na mě pak vždycky zařve, kšír Čír se může potentonoc smíchy a já se dekuju někam do neviditelna, bo se i snad trochu stydim... Jo a venku je to se mnou prej taky žůžo! Jsem se rozhodnula, že nebudu zabijáckou bestií a společně s Kelišovou se vlníme jak vlnitý plechové, sotva kolem projde nějakej dvounožec, o psech ani nemluvě. Mamulinku to s náma venku hrozitánsky baví, vláčíme ji závějema, abychom mohli obskákat a olíznout kdejakýho člověka a pohrát si s pesanama. Jsme holt bojový psi, teda feny... Akorát Cherokee, ten na všechny a všechno vrčí, brání nás před světem a každýho pesana co si k nám přičuchne, by nejraději na místě sežral... Jenže mě to prej skončí, půjdu prej do nějakýho výcvikovýho tábora na převýchovu, že prej mě to blbošení hned přejde, až na mě bude nějaká pr*delatá Hildegarda řvát různý povely a bičíkem bude malovat mojí krásnou zlatou sedýnku... Ale to určo naši kecaj, by mě nedali, si teda myslim, že ne, si myslim, že mě bude převychovávat mamulinka sama a si myslim, že to ani tak horký nebude, bo mě mamulinka milujánkuje, bo jsem její dáreček k narozkám a s dárečkama se jedná jako s pokladama a vzácnostema a tak... Jo a včera jsem měla teda trochu bobky, bo venku chodili takový rohatý hnusáci a dělali bleblebleble a měli jazyky ještě delší než mám já a tatík řikal, že si přijdou pro mě a že maji takový veliký černý pytle, jak maji v těch americkejch kriminálkách a jak do nich zazipovávaj ty umřetý a že mě do jednoho strčeji a že mě odnesou někam do pekla a že tam můžu dělat kraviny a čůrat jim kolem kotlů jak budu chtít, že prej si tam ze mě udělaji maskota a že už mě nikdy nevrátěj a vůbec samý hroznostě mi o nich vypravoval... Ale si mě ani nevšimli a nechali mě na pospas v mojí smečce, bo jsem celej půlden štěkala básničku, co jsem si na večer nacvičila a taky jsem byla pak už i hodná a myla si po procházkách tlapičky a neštěkala jsem ani nic sprostýho na Číra a ani Kelišový jsem nevykusovala kusy masa z krku, jak to dělám jindy, takže mě fakt nechali ti pekelníci odporníci ublekotaný na pokoji... A co ještě bych tak štěkla. Tak třeba, že mamulinka už chodí do práce a pro změnu nám zase ulehnul tatík, ale ten se dneska nechal raději uschopnit, bo má novou práci a nerad by o ní přišel a tak se bude zase učit nějaký programy počítačový co pro tu práci potřebuje umět a na nás bude mít čas až někdy o víkendu, ještě že máme doma člověčí ségruši, která zas pro změnu práci nemá, ale to nám vůbec neva, alespoň nejsme doma sami. Tak kamarádi, přeju vám všem krásnej prosinec, užívejte si zimní prochajdy a brzy zase natlapkanou!!! Paciny hafiny vaše Tequila G.P. ☺ ☺ ☺ ☺

27 října 2010, 14:42:56

Háááfóóó Pááácóóó přátelové, přátelkyně a přátelčata! Tak si všichni představujte, že já, já selebrita, tak já musim chodit pracovat!!!! Normálka jakože do práce!! Už jenom chybí, by na mě navlíkli montérky, do tlamy mi narvali banadasku s meltou a mázli mi na chleba margarýn!!! Mě, mě nešťastnou naložil fotras do auta, teda bych spíš štěkla, že mě narval proti mý vůli ráno v pět do vymrzlýho, studenýho mrazáku. Ještě se muselo oškrábat vokýnko, bo bylo namrzlý!!! A jsem pak musela hlídat. Ale kdyby jenom hlídat, to se dá i v poloze lehavý, jenže já musela chodit co štyrycet minut opípávat nějaký kontrolní body bo co!!!! A mi mrzly tlapišky a ušpinila jsem si od pracování svůj sněžný kožuch a se mi i za drápky dostala nějaká ta nečistota a bacilové a jsem si je a teď se držte!!!! Faktis, si k tomu jakože raději i sedněte a něšeho se uchopte, bo já si svoje gelový drápky, pěstěný a přenádherňácký, tak já si je obrousila o hnusnej, špinavej, zaprášenej a tvrdej beton betonovej a asfalta jsem si namatlovala na moje tlapiškový polštářky jak na ně došlapávám, když jakože chodim doma po koberešku. No hrůůůůza, prostě práce je děs!!!!!!! Ještě, že druhej den venku pršelo a já nemusela nikam, bych se zabahnila a vypadala bych jak to prase. Jééééé, to zní stejně jako ta práce! No a tak jsem vlastně vyzjistila, že pro mě ta práce není. Ale prase jo, prase mám ráda, bych si hned z něj kus dala, žádný, že bez práce nejsou koláče. Bez práce je prase a to hodný holky můžou. Jenže já nedostanu ani kůži, bo doma nic od prasete není... No, ale abych si neodskočila nějak daleko a neztratila nit!!! Ale né, že bych vyšívala, to taky smrdí prací, ale jakože bych neuskočila do pryč z toho mojeho vypravování, kapíštujete?? Tak jsem vám byla z tý práce normálka úplně „daun“, jsem se celej další den zdegenerovala, bych se zas dala jakože do richtig a byla zas v ouklendu a dneska co jakože neslyšim na svý vlastní boltce!!!! „V pátek si Kelišku beru na noční“ říká tatííí mamulince. COŽE?! Zatřepotala jsem hlavou, až mi vlastní ušiska namlátily na obě tváře. Kurňa, teď nechci vypadat jak Dilino Peylo, ale má pitbulice vůbec někde tváře???? Ale to je vlastně jedno, bo teď vůbec nejde o mojí anaatómiji, ale o ten úděsnej fakt, že jakože zase půjdu pracovat. „Néééééééééé!!!!!!!!“ zavyla jsem tak, až se Cherokee i Tequila zahrnuli pod koberec a třásli se strachy. „Já už tam nechcíííí, mamíííííí!!!!!!!!!“ a utíkala jsem se schovat za roh. Přece nemůžu někde v noci hlídat a chodit ve tmě, vždyť nebudu vidět a třeba zakopnu a se v noci bojim i vlastního pšouku a v noci se nepracuje, v noci se spí, pracujou jenom vrazi, zloději a jiný devijanti a já nechci bejt za devijanta, mamulinko moje nejmilovanější, zakejvej prosím hlavou, že jako ne, že nemůžu, že mě chceš mít doma, že bych si mohla v noci ublížit, že noc je zrádná a že jsem v noci nikdy nikde nepracovala, že mi to v sobotu stačilo ve dne, že jsem se z toho až do dneška vyléčovala a že když půjdu v pátek na noční, tak se z toho vyléčim až na Novej rok, mamííííí, pomóóóóóóc!!!!!!!!! „No jasně, vezmi si ji, ona bude ráda“ na to řekla tatííímu mamule. Marně jsem se potom snažila přesvědčovat rodiče, že mám šelest na prsou, že jsem někde chytla mor, že mám vykloubený všechny čtyři nožky, že jsem šeroslepá, že mám papíry na hlavišku a že zavolám Srstku a Kubišovou a napíšu do prezidentskýho kanclu, by mi dal alespoň Santa Klaus milost, nic, nic nepomohlo. V pátek zase jdu a tečka. Jsem z toho tak vykolejněná, že ani nebudu štěkat nic o niččem víc, jdu spát, nebudu až do pátku jíst a v pátek se nechám nabrat buldozerem, by věděli a ten mě bude před sebou hrnout až do Boskovic k mojemu milouanýmu Betýskovi a ten, ten jedinej mi olíže moje rány, ten mi pofouká všecky bolístky a mu řeknu, že jsem tejraná a si mě tam nechá, by naši věděli, bo je to muj manžel a se o mě postará, bo musí. Tak a je to. Posílám všem hudlana, nejváchnivější letí do Boskovic. V pátek ne že zamhouříte voči, myslet na mě budete všichni!! Mějte se famfárově a vyštěkějte se na práci. Pacntág und Hafntág, vaše Ellis Kellis von Graupen, tam vod Teplitz ☺ ☺ ☺ ☺

27 října 2010, 14:35:53

Hafojky kamarrrádi, MUCKY MUCK roštěnkýýýýý!! No jo no, jsem s ní kámoš... Nechtěl jsem, přál jsem jí, by jí naši naložili do auta a odvezli zase zpátky, ale se ve mně něco zlomilo a jsem se teda s přítomností Zrzky smířil. Ona zas tak špatná není, musím si ji teda ještě hodně vychovat, hlavně by mi nebrala MOJE hračky a nežrala MOJE mňamky a hlavně nechala na pokoji MOJÍ mamulinku a MÝHO tatíího a to dá teda hodně a moc a úplně nejvíc práce, taky jí musím ukázat, kdo nosí doma kalhoty a je tady šéfem... Teda kalhoty nenosim, ale se to tak říká né? Každopádně, mě teda ta výchova štěnda zabere všechen muj čas, ráno vstávám úplně první, bych vzbudil rodičové, že musejí jít s Tequilou ven, jak říká tatííí: „Musí se vylejt Kořalka“, večer jdu zas pro změnu spinkat úplně poslední, protože musím zkontrolovat, jestli jsou všichni na svých místech... Ani zlobit už nemám vůbec čas, vlastně co je u nás Kořala, tak se ze mě stal zodpovědnej a dospělej pesan. Je ze mě fotřík!! Kelišová totiž všechnu péči o Zrzku přenechala na mě, no ještě, že už jí nemusim kojit, by mi cecíky vytahala až k podlaze, šlapal bych si po nich, jak baset po svejch ušiskách a bych možná o ně i zakopnul a to bych teda už vůbec nevypadal jak udatnej bojovník, ale jak indiánská babička zasažená gravitací... Jsem tuhle přenejšlel a zjistil jsem, že jsme v týhle naší smečce my chlapi v absolutní menšině!!!! Jsme doma totiž chlapi jenom já a tatíííí a ještě krysák co je zaklecovanej u člověkoségry v pokoji, jenže tam jsou zaklecovaný ještě dvě morčecí holky a taky ta ségruše, ta teda není zaklecovaná a pak je tady Keliška co se furt jenom válí a mamulinka co se zotavuje a nepracuje a je s náma doma a pak ještě Kořala, neboli Zrzka, piraňa zubatá. Takže je to šest bab na tři chlapi!!!! To je hrůza co? Raději už přemejšlet nebudu, až mě z tohohle přemejšlení polilo horko. Jdu se zchladit na balkon, třeba pod nim zrovna půjde voňavá Barunka od vedle nebo jiná a taky se musím jít z toho všeho vychovávání zrzavý amstafky vyspinkat... Posílám váchnivý muckance všemu roštěnstvu, kámošům posílám kámošáckej dloubanec do žeber a kromě vypláznutýho jazyka na moje nepřátele, přidávám jim ještě zvednutou zadní pravačku a na ní se mi vztyčuje prostřední drápek... Mějte se všichni ještě líp než já, pacanec hafanec, váš Cherokee Ukrutný vládce Tmy ☻ ☻ ☻ ☻

27 října 2010, 14:29:27

Hafinky deníčku, kamarádky a kamarádi. Tak už jsem s panem Ukrutným nejlepší kámoš. Sice to chvíli trvalo, on totiž dělal strašlivě ukřivděnýho a byl pořád uraženej, ale teď si mě hlídá... Řádíme spolu, až nás musí mamulinka neustále okřikovat. Ona je s námi totiž doma, je po operaci a rekonvalescentuje se, teda si myslim, že se z nás moc nezretentonoc, protože a jelikož musí mít furt a pořád zašťopkovaný vočíčka, by jsem jí náhodou nesežrala pana Ukrutného vladaře, nebo on mě, ještě pořád je totiž vedle mě takovej obří a mohutnej. No teda štěknu vám, že jestli on je typickej představitel všeho kšírstva, tak mám ze všech jorků dóóóst velikej respekt. Jsem vůbec netušila, že jsou taky bojovym plemenem a už vůbec ne, že vážej přes osm kilo... Včera jsem si do obýváku přitáhla v tlamě z ložnice gigantickou plyšovou věc na který si pan Ukrutný zkouší svoje váchnivostě a jak jsem tu velikááánskou plyšafku táhla přes práh, tak mamulinka zrovna otočila hlavu a by se v ní krve nedořezal nebo jak se to říká. Myslela si totiž v první chvíli, že jsem zakousla pana Ukrutného a jeho bezvládné tělíčko, že jí nesu ukázat!! Ale naštěstí se vzápětí Cherokee objevil vedle mne a hned se na svojí plyšafku sám vrhnul. Pak jsme se spolu o tu metrovou plyšovou fenu přetahovali až do půlnoci. Úderem dvanácté nám však začala být celá plyšová obryně ukradená a pustili jsme se sami do sebe, začali jsme lítat po bytě, skákat na nábytek, běhat z ložnice do obýváku a zase zpátky, Kelišová nám musela neustále uskakovat z cesty a mamulinka na nás řvala, že prej jestli nevíme kolik je hodin a že se máme okamžitě zklidnit a že nebydlíme v baráku sami, chováme se prej už jako ti nepřizpůsobiví, když zaberou socdávky... Ale jinak je ráda, že jsme s Čírem kamarádi, akorát Keliška je z nás na nervy, by si s námi chtěla taky hrát, ale ví, že by nám, teda hlavně mě, mohla třeba nechtěně ublížit a tak si prej pár tejdnů počká, až přerostu Ukrutňáka a budu jí rovnou soupeřkou a protože mamulinka nesmí dělat nic namáhavýho, tak si ji tatík bere, když teda může do práce, takže by na mě stejně asi ani neměla čas, myslim jasnačka, že Kelišovou, ne mamulinku... Tak a já jdu zase na kutě, abych byla odpočatá na další boj s panem Ukrutným. Posílám všem štěněčí lízaneček, hafojky vaše Tequila G.P.♥♥♥♥♥♥

21 října 2010, 09:31:25

Hafojky kamarrrádi a hlavně zdarec rrroštěnkýýý!!! Tak jak už hodně z vás ví, máme doma novýho člena smečky. Teda člena, pche. Zrzavou psí bonsaj, kvůli který já mám teď průůůůůser. Teda teď ne, ale předevčírem. To byl maléééér jako hrom!! Papkal jsem si totiž na MÉM gauči SVÉ uzené ušisko a nejednou se kde se vzala, tu se vzala, proti mejm kousadlům stála rezatá piraňa zubatá a hned se mi po ušisku chtěla vrhnout. No já nelenil a jako správnej zabiják jsem se po ní vrhnul a chramst, kousl jsem jí do oka. Ale kousnul jsem blbě a oko zůstalo na svým místě, akorát nad nim začala z kousnutýho víčka týct krev. Asi jedna kapička, ale řevu byla, jako bych tý zrzavý příšerce ukousnul celou hlavu. Si nepřejte slyšet mamulinku, jak nám oběma vynadala.Já se zase urazil a šel jsem trucovat na chodbu mezi boty. Půl dne o mě nikdo nevěděl!! A takhle to jde doma pořád, teda šlo. Vždycky něco kvůli tý Dorotě a kdo na vině?? No udatník já!!!! Ale od včerejška už s tou mrškou stafordí začínám kamarádit, už jsem ji naučil pár hmatů-chvatů a vychovávám z ní správňáckýho bojovýho pesana jako jsem já. Možná, že budeme i docela dobrý kámoši, nechám se překvapit. Jdu si odskočit do fitka, by se mi nezkazila figůra, takže zatím pacanec hafanec a sportu zdar!! Kámošům posílám dloubanec do žebroví, roštěnkám muckanec kam jen chtěji a na darebný fógly a tlučhubu Micošku vyplazuju jazyk, zvedám zadní pravačku a na ní k nebi vztyčuju prostřední drápek!! Tak a už faktis končim. Mějte se, váš Cherokee Ukrutný vládce Tmy ☻ ☻ ☻ ☻

21 října 2010, 09:25:26

Háááfóóó Pááácóóó pesosové, pesosice a pesosčata! Tak jsem zas tady po měsíci a kusu a jsem znovu stejná jako jsem byla než jsem osmutněla. Starostí jsem s tou mojí milovanou žíhanicí babicí měla až nad obočí, nevěděla jsem, kde mi hlava stojánkuje a snažila se co mi síly stačily, bych z ní všechnu nemoc vytáhnula a do sebe dostala, ale bylo to marnost nad marnost. Babice palice mi už leze do hlavy jenom v mejch snách a si v nich spolu užíváme jako dřív.... Mamulinka s tatím se nemohli už dál koukat, jak jsem z odchodu žíhanice down a tak tatík koupil mamulince dárek k narozeninám o pár tejdnů dřív a prej, abych z něj měla radost i já... Teda štěknu vám, že jsem čekala na radost věnec buřtůch a ještě vagón nějakejch dobrot, ale naši mi minulej tejden dovezli takový zrzavý něco co vypadá jako pes. No jo, jenže to ke všemu bylo ještě o půlku menší než kšír Čír!!!! Jsem si to prohlídnula a jsem vyzjistila, že to takhle malý nebude na věky věků a taky, že za tejden je to už větší než bláznivej kšírovec a je to taky zabijácký plemeno!!! Ale si budu teda muset na nějaký hry s rusovláskou ještě počkat. Zatím jí nechávám na vychování Cherokeemu, ten jí dá určo tu nejlepší školu a pak ho i s Tequilou, tak se moje nová spolubydlící jmenuje, tak pak ho společně převychováme my, by kolem nás běhal a sloužil nám. Málem bych zapoměla!!!! Děkuju za mamulinku a tatího a hlavně za Ajkoslavu všem, co nám natlapkali tu hromadu nádhernejch slov a štěkanců, hodně nám to v tom rodinnym smutnění pomohlo, fakt!! Taky musim štěknout, že už asi tři tejdny musím venku chodit bez košíku na tlamce, bo mi asi nějak vyrostla hlava a košík mi na čumáku normálka vydřel rejhu až do masa, teda skoro, ale se mi udělal na čumáčku od něj takovej stroupek. Venku jsem se naučila honit zajíce a hrát si s žábama, ale pro moje lovecký pudy nemají rodičové ani trochu pochopení a místo chválení dostávám vynadáno. Helejte se všichni, už jsem toho dneska natlapkala habakuk, takže zvonec a konec. Mějte se všichni famfárově a brzy zas na skle nashle, hihihihi. Páácóóó vaše Ellis Kellis von Graupen tam vod Teplitz ☺ ☺ ☺ ☺.

21 října 2010, 09:18:32

Hafiny deníčku. Tak už jsem v novém domově zabydlená úplně. Už vím, kde nejlíp schovat kokýtko, bych nemusela pořád běhat venku a mrznout. Na tu zzzimu co venku řádí a bude prej řádit až do jara, tak na tu jsem vyfasovala celej šatník po panu šéfovi, kterej si nechává říkat Ukrutný vládce Tmy a to on teda je. Prvních pár dní jsem se ho teda dost a hodně bála, ale teď už je to docela gut, až na to, že mi chtěl z hlavy vykousnout vočíčko, ale jsem včas ucukla a tak mi jenom prokousnul víčko. Já řvala jako bych vůbec nebyla amstafka a hned jsem to šla žalovat mamulince, ta mi ale ještě vynadala, že nemám lézt ostatním do jídla a nikdo mi nebude chtít nic vykousnout. Jenže, když ty dva mají samý dobroty a lepčí než mám já!!!! No, ale ještě k tomu vočánku mojemu raněnýmu a prokouslýmu. Tak vono to asi nebylo ani nic vážnýho, sice jsem večer vypadala jak „kvasimódo“ řikala mamulinka. Já nevim co nebo kdo to je, já žádný kvasimódo neznám, znám jenom mamulinku a občas i tatího a člověčí ségruši a Cherokeeho Ukrutného vládce všeho a ještě Kelišovou. Jo a hlodavce co jsou zaklecovaný u člověkoségry v pokoji, ale ty mě moc neberou, bo neštěkaji. Jéééé a teď mi naši říkají, že se mám taky pochválit, protože už od prvního dne v novém domově, vůbec nebrečim, když se jde spát a mě naši nechaji na chodbě v pelíšku!! Mám tam teda i Kelišku, ale ta si mě vůbec nevšímá, no v noci na mě asi nevidí, ale ona si mě nevšímá ani ve dne. První dny ze mě byla celá hin, ale pak si všimla, že jsem vedle ní jak psí bonzaj a asi čeká až dorostu tak, aby si se mnou mohla hrát. A tak si zatím začínám hrát s Čírem. No vážně a fakt!! On to teda asi nikdy nepřizná, že by si hrál se štěndem, ale je to fakt tak. Honíme se po bytě, štěkáme na sebe, já na něj skáču ze zálohy a on je vždycky strašlivě rozzuřenej a je srandovně chlupatej a mě hóóóódně baví mu kousat ty jeho kšíří vlásky... Taky jsem už zůstala i sama doma a byla jsem hodná! Mamulinka totiž šla ven s Čírem a blondýnou a já na ně čekala a vůbec jsem nic neprovedla a nebrečela jsem. Mamule dneska do telefonu říkala tatímu, že jsem nejhodnější pejsek, jakýho kdy měla, heč! Tak a už jsem unavená, zavíraji se mi víčka a protože jsem štěndo co musí hodně spinkat, tak už spim... Brou noc deníčku a vy se kamarádi mějte co nejfajnějc. Páček hafáček vaše Tequila G.P. ♥ ♥ ♥ ♥

5 října 2010, 01:08:58

Milí kamarádi, vím, že jsem slíbila, že naštěkám do svého deníčku nějaké to počteníčko, ale mamulinka s tatííím neměli vůbec náladu a chuť otevírat hafíkácké stránky. Měli se mnou obrovskou hromadu starostí, měli o mne strach a báli se až přijde ta chvilka a já je opustím... Nyní už na Vás na všechny štěkám z druhé strany Duhového mostu, radostě tu běhám se všemi kamarády, kteří zde na mě čekali. Sleduji z obláčku všechno co se děje dole pode mnou a olizuji uplakané mamulince její tváře, šeptám jí do ouška, že jí moc a moc děkuji, že mě nenechala se trápit a umožila mi přejít na druhou stranu důstojně, tak jak si to zasloužím... "Neplakej mamulinko, ani Ty moje ségro člověčí. Už je mi vážně dobře a nic nebolí. I neurotickej tatíííí se svou naběhlou žílou by se mohl konečně vysmrkat a otřít si očička. Byli jste tou nejsenzačnější rodinkou ve které jsem mohla žít a jsem osudu za to štěstí vděčná. Nebuď smutná bloncko a přestaň mne všude hledat, máš tam dole kšíra Číra Keliško, tak ho opatruj. Vím, že na me nikdy nezapomenete, slibuju, že Vás miláčci moji budu ze shora hlídat..." Jsi v našich srdíčkách Athilko nejmilovanější. Nikdy Tě nepřestaneme milovat a DĚKUJEME TI, že jsme měli tu čest s Tebou strávit báječných dvanáct let...

30 září 2010, 20:03:57

Hafojky kamarádi! Moc a moc všem děkuji za přáníčka a dárečky k narozeninám. Udělali jste mi velikáááánskou radost!!! Posílám všem sladký oblíznutí čeníšku a tatík slíbil, že o víkendu konečně zas natlapkáme deníčky, takže budete mít co slízávat z monitorů. Mějte se zatím všichni co nej, páček hafáček vaše Ajkoslava Dobrotivá ☺ ☺ ☺ ☺

12 září 2010, 20:29:09

Háááfóóó Pááácóóó všichni co mě jakože znáte a co mě ještě neznáte a by jste chtěli vědět kdo já jsem, tak vás zdravím taky a se vám teda jakože přednastavim. Jsem svobodná, teda vdaná a verry interezantní feneška s přemírnou vrchovatostí yntelygentce a krásná jsem víc než Lesí a nevracim se jako ona domu, jelikož a protoč já jsem odomovněně chovněná a srostlá s gaučem v jednodružnosti. Taky jsem jakože vyvdavnutá za mojeho manžela buldoka co je taky jakože emeriskej a to znamená, že krásnej jako já a jsem ho v minulostnim svým přispěvovateli do mojeho prinsezniškovýho deníšku růžolísího, jsem ho jakože urazila bo co, že mi pak tlapkal hned zpátky do mojich vzkazů, že jakože je mi věrnej a že mě jakože milujánkuje a že jsem jeho vesmírnej středobod a mu teda nevěřim. Bo věřit se má jenom sobě a si teda jakože věřim, bych se si mohla stanout svojí vlastněnou soukromou vírou a bych pak mohla bejt i vírou druhejch, že bych se jakože mohla stanout i světovou modlou a idejou za lepčí příští, bo já jsem proto, by se potřebnejm jakože dávaly ty potřebnosti co by jim udělaly ze života ráj na zemi, jako třeba by se jim mohly rozdávat lupeny do fitka, by se tam jakože mohli posílit v boji proti nepřízni osudůch a taky by se jim mohli dávat kuchařský čepice a vařešky, by bojovali proti hladomoru, bo jsem si přešetla na netu, že hlad je nejlepčí kuchař a lepčí je než i Babica a ten Poltrgajst s tou klouzavou hlavou. Tak to bylo takový jakože úvodní mě představení a seznámení se se mnou, pro ty co mě ještě třeba možná neznaji. A bych se teda zvrátila k tomu mojemu donchujánovi manželovatýmu, teda moc dobře umim slízávat slova mezi řádkama a jsem si vyredukovala co štěkal ve svejch vzkaznutích chlupatici DžíBí, bo mi to i naznačil muj kámoš góliják Adam co jí milujánkuje a mu teda vadí, že muj manžel co je voženěnej se mnou dělá narážešky do jeho zasnoubenice. No a co bych tak mohla na sebe proštěkat, že jakože novýho? Asi ani nic, protože jsem strašně hodná. Pokud teda zrovna nejsem s tatíím na prochajdě a nepotkám některýho z mojich ctitelůch. To pak fotříka obmotám vodítkem až mu přerušim krevní oběživo a on je najednou seliškej do modra a sípe na mě nějaký slova. Se ho pak docela bojim zas rozmotat, by mě neřekl něco so by jakože mě mohlo urazit a ztraumatizovat. Bo kdybych protrpěla nějakou duševní újmu, tak bych z toho byla selišká ujmutá a kdo by se mě asi pak ujmul??? Dneska mám prej zazvonit na zvonešek, by byl brzy konešek mojich filozoologiských úvážlivostí, bych prej zas neštěkala nějaký návody jak se děti nemaj chovat ve škole a tak a podobně. Takže já si jdu lehnout ke svojí člověkoségře do pelíšku. Mám to totiž dovolený, heč! Mějte se co nejfamfárovějc a užijte si krásnej nedělní večer. Posílám lízanešky na všechny světastráně a i do Boskovic posílám francka jako hrom. Pááácóóó Háááfóóó vaše Ellis Kellis von Graupen tam vod Teplitz ☺ ☺ ☺ ☺

12 září 2010, 20:16:30

Hafojky kamarrrádi a hlavně zdarec rrroštěnkýýý!!! Sluní svítíčko a poslední letní paprsci mě šimraj v kožíšku a to je senza! Jinak už fakt nemá cenu štěkat nějaký stížnosti na tatíího laxní přístup k našim deníčkům, prostě má čas na všechno okolo, jenom na naše vytí, štěkot a jiný verbální projevy vůbec nereaguje, takže jsem tu až skoro po čtrnácti dnech. Marně tlapkou ukazuju kalkulačku a štěkám, by si spočítal, jak psí život letí rychle, že je sedumkrát rychlejší než ten vlečící se člověčí... No ale, bych si jenom nestěžoval, tak jdu hlásit co bylo,když jsem o sobě nedával echo. Tak minulej víkend jsem měl návštěvu. Přijela mamulinky mamulinka, moje milovaná babička z Klášterce, co jsem byl před ní předloni inkognitovanej a jakože nebyl a jsem si měl konečně komu zas po dlouhý době postěžovat. Na rodiče moje člověčí ani ne, ale na všechno ostatní jo a taky jsem se k ní každou chvililinku tulil a nechával se mazlinkat a drbinkat na pupku. A v neděli jsme vyrazili na houby! Ještě než jsme vyrazili, tak jsem zajel s tatíím do Teplic pro jeho tatíího a pak jsem si hodil na záda ruksáček s buzolou, kápézetkou a sváčou, taky kudličku na hříbky jsem si přibalil a jelo se. V lese bylo suprácky, lítal jsem zas od stromu ke stromu, mohl jsem si plivat pod tlapky a štěkat sprostý haf haf, bo mě slyšela jenom příroda a ta je zvyklá na ledascos. Označil jsem všechny prašivky, sežral všechny bobky od divý zvěře a vůbec jsem se nějakou vzteklinou nebo liščí žloutenkou nenechal zastrašit. Vyhrabal jsem taky díru jako hrom, bo jsem chěl se prohrabat až k těm horníkům do Chile, bych je hrdinně vysvobodil a vstoupil tak jako statečnej zachránce do učebnic, ale hlavně a úplně nejvíc jsem po celejch krušnohorskejch hřebenech hledal svojí přicestovalou člověčí bábrlinku!!!! Ona se totiž nenechala připnout na vodítko a neustále se nám ztrácela. Tatíík ten byl v ouklendu, bo měl svýho tatíího, mýho teplickýho člověčího dědu, tak toho měl ztracenýho už od chvíle co jsme do lesa vlezli, jenže děda je domorodec, zálesák a tramp co zná v našich lesích každej pařez, ale babička ne. Babička se nám ztratila nejmíň miliónkrát a to bylo něco pro mamulinku. Ta byla na nervy, bo jsem se jí neustále pletl pod nohy já, bych jí nahlásil, že je babíí v trapu, pak jí tekly nervy jak potoky, když zjistila, že nemá signál v mobilu, by babičce zavolala. No nakonec jsem jí vždycky pomohl naši ztracenku najít, ale mamule měla po náladě a jelo se domu. Babička nenašla ani prašivku, bo místo hub hledala cestu za náma a tak se mamulinka nakonec vzdala i svýho úlovku a to vám teda štěknu, že to bylo, jako by naší babíí zahrnula zlatem,stříbrem a dijamantama, bo když se mamulinka vzdá hromady hříbků, tak to je jako by darovala někomu kostní dřeň, kýbl krve a k tomu ještě ledvinu! To bylo teda minulej víkend. Tenhle jsme nikam nešli, protože včera bylo počasí takový divný a když už se vyčasilo, tak nemělo smysl razit posbírat co jsme nechali v lese minulej tejden, bo co nenašli ostatní houbaři, tak stopro pošlapali a navíc jsem měl sranděru a nebylo mi dobře, takže jsem jenom ta polehával. Teda polehával ani ne, bo jsem akční i v chorobě, ale nechutnalo mi nic papkat, no to taky teda jenom do tý doby, než jsem přistihnul tatííího a mamulinku u večeře. Bo jedli párky a to je pro mě ta nejlepší meducína!!! Bych teda natlapkal pravdu, tak je nejedli, nýbrž si je rvali do dutin v hlavě kousavejch takovym fofrem, jako by tejden nejedli. Byl jsem předtím totiž na večerní couračce a když jsem se vrátil, tak ještě než jsem je načapal, slyšim jak tatíík mumlá s plnou pusou na mamulinku: „Kurňa, už je tady a my to nestihli všechno sníst. Dělej, jez, dělej, než sem přijde!!“. Jo a taky mám zážitek z asi tak prostředka tejdne!! Si to takhle k večeru vykračujeme po psí stezce v lesíku, což je trasa, kam chodíme na naše zdravotní a vyměšovací couračky a tam si to proti nám ťapká něco divnýho a kromě toho, že to dupalo, tak to i strašně funělo a mělo to v kožíšku zapícháno snad miliardu jehel. Si tak v duchu šěkám: „To je ale divnej kšír“ a přemejšlim, kterej surovec sadistickej do něj mohl napíchat takový hafo jehel a jdu si toho chuděru prohlídnout zblízka. No on to žádnej kšír nebyl, ale byl to prej ježek. Jsem teda nevěděl, že se tak jmenuje, to mi řekla mamulinka a držela mě na vodítku, bych k tomu jehličnanu nešel moc blízko, že prej by na mě naskákaly blechy. No v tu chvíli jsem byl zmatenej jako nikdy. Jednak jsem ježka nikdy neviděl a vůbec jsem teda neměl tušení, že jeho mláďata nejsou ježčata, ale blechy a že skáčou!! „Chci je vidět, chci si s nima zahopsat,!!“ řvu na mamulinu jako smyslů zbavenej a škubu vodítkem, bych se k tomu ježkovi dostal a najednou koukám, že mi ježek zmizel. Normálka se mi poměnil v kulatej bodlinatej míček. „Chci míček, já chci míček!!!“ ječím znovu a stoupám si na zadní a skáču jako bych měl na spodku tlapiček pružiny. „Jdeme Ty blázne, než dostanete oba infarkt“ povídá mamulinka a táhne mě od mýho novýho kamaráda, co se umí proměňovat, pryč. S hlavou vytočenou za sebe jsem teda šel. Teda nešel, bo jsem byl odtaženej. Za mnou brázda, jak jsem byl zapřenej, že by hned mohli naběhnout zemědělci a vysázet hromadu brambor. Žádnej kámoš, žádný blechy, žádnej bodlinkatej míček... Jinak jsem měl ještě zážitek s jednim zamilovanym pitbulem. Teda néééééé do mě, hihihihi, bo já jsem na fenečky, ale s jednim co strašlivě miluje mojí Kelišovou. Jsme ho potkali, když jsme byli náhodou na procházce jenom s tatííím. Už kilometr před náma se ozýval nářek a kňučení pesana, jsem si myslel, že někde stahujou nějakýho z kůže a za živa, ale to byl ten bláznivej co miluje naší, teda mojí bloncku. „Si myslíš, že jí na to Tvý vytí dostaneš Ty deviante?!“ štěknul jsem na ně, jen co k nám dotáhl na vodítku svýho pánečka. „Cinkylinky pes bez maminky, kutululu tralala“ prozpěvovala si retardka. „Sklapni koketo!!“zařval jsem na Kelišku a rafnul jí do nohy. „Vot što éto?!“ obořil se na mě ten pitbul cizí řečí, bo ho vlastněji nějaký cizozemci. „Vůbec se k ní nepřibližuj, nebo z Tebe nadělám čivavy!!!“ řvu a pěna od tlamy mi cáká na všechny strany. „Jen ho pusťte k ní, on miluje naší Elišku“ plká hlouposti tatíík a netuší... Netušil, že tím spustil z mý strany takovej protiútok, že se pitbulnaja sabaka skrčil, ocas stáhnul a s pláčem se nechal odvést domů. „Jste normální?!“ řval na mě a na Kelišku tatííí, když se naše vodítka trochu povolila a on mohl zas nabrat dech. „Jsi hnusnej, zákeřnej a nevychovanej spratek a máš dietu!“ pustil se pak do mě s žííílou naběhlou na krku a pulsující ve speed metalovym rytmu. „A Ty, Ty …píííp... jedna....pííííp....se fakt z Tebe jednou po...pííííp...!!!“ „Se neumíte chovat, jste stádo vymatlanejch pošahanců, jedna je stará, hluchá, slepá a už úplně mimózní, druhá tady voblbuje kdejakýho psa, až mu chudákovi hormony tečou i ušima a nejhorší je ten třetí mrňavej uječenej hysterickej...............“ Bych štěknul pravdu není o co stát, ten toho ještě napovídal, teda nařval. Ostudu nám dělal, se za náma pak všichni opilci od večerky otáčeli i s lahváčema v rukách si na nás ukazovali a něco si o našem tatííím šeptali.Celou procházku nás jenom peskoval, nadával nám do čoklů a jinak nás diskriminoval, že jsme se ani strachy o jeho zdraví nemohli vytento. Zlatá mamulinka a člověčí ségra, venčení s nima je radost, ale jít na couračku s tatíím je jenom pro ostudu a zlost... Tak a zavírám noťas, odpojuju se a jdu s mamulinkou ven. Užijte si krásnej zbytek neděle, kámošům posílám kámošácký dloubnutí do žeber, roštěnkám ty nejsladší MUCK MUCK a na bandu zlotřilejch nepřátelů svejch se už od začátku mýho dnešního tlapkání do klábosnice tlemí vztyčenej prostřední drápek na mojí pravý zadačce, teda zadní pravačce. Mějte se všichni príííííma. Pacanec hafanec váš Cherokee Ukrutný vládce Tmy ☻ ☻ ☻ ☻

1 září 2010, 09:13:17

Hafojky deníčku a kamarádi. Víte co je nejhorší pro starýho pesana, teda fenu?? Všecko! Vedro mě unavuje, že se mi nechce ani ani a jen co najdu první stín,tak do něj sebou fláknu a odmítám udělat jediněj krok. Od žízně se slepujou čelisti a moje skoro slepý vočíčka viděj jen na pár milimetrů... Zima a mokro mě taky deptá, špatně se mi chodí i bez toho, abych měla tlapky obalený blátem a skrze muj starej vypelichanej kožuch mi vlhko a mokro prosakuje až ke kostím... Takže mě vlastně irituje všecko všecičko. Jediný co mě na tom světě těší je plná mistička vody a ještě plnější mňamkový bašty. Jinak se strašně rychle unavim, už ani nevím co to je se proběhnout, nějak to moje svaly nepobíraj a vůbec celý tělo se jakýmukoli pohybu úporně brání. Už ani nereaguju na povely co mi mamulinka dává, no jednak a hlavně je neslyším a potom mě vůbec, ale vůbec nezajímaji. O tom, jak si jen tak ten svůj podzim života prožívám svědčí i nedávná historka z večerní couračky: Jsme šli všichni,krom tatího ven a v lesíku po cestě jdou proti nám nějací lidé se svým psem. Jindy bych se naježila a na toho pesana vycenila zubiska, ale já jsem žádnýho psa proti sobě jít neviděla, necejtila, neslyšela. Pak jsme zas pro změnu potkali partičku tří teenagerů, dvě holky a jeden kluk šli proti nám, jedna z nich a ten kluk se nám vyhnuli, ovšem další z těch dvou manekýn do mě přímo vrazila a já NIC, ani jsem to nepostřehla. A když jsme pak u školky potkali kočky, který tam paní kuchařky krmí a pěstují si je, tak já o nich vůbec nevěděla, přitom jindy by z takový číči mňoukavý zbylo jen pár chlupisek... Tak to se mnou teda je, naši ze mě mají kolikrát už nervy, ale pak si vždycky řeknou, že jsou rádi, že mě ještě mají a veškerá ta jejich neuróza je najednou ve pryč a já jsem hned mazlená... Teda, ale štěknu vám, že to byl sákryš fofr, jak utekly ty prázdniny co? No my byli letos zase tam co jezdíme skoro každej rok, možná, že tam byla i spousta z vás a jak říká náš tatííí, když mu teda zrovna nenabíhá ta jeho neurotická žíííla na krku a neječí na nás, tak jednou se tam sejdeme všichni. Prej to tam i dost smrdí, ale o tom já nemám ani tucha, protože už nejenom, že prdlačky vidím a slyším, ale cejtim toho taky dost málo. Akorát tatíího nohy, ty musej cejtit až na Islandu, když dorazí domu po šestnáctce a zuje pohorky. Si pak chudáci Islanďani prohlížej ty svoje sopky a koukaj která si zrovna pšouchla... Jo a ještě musím tady ve svým deníčku zaštěkat omluvu za dlouhou absenci, ale fakt nebyl vůbec čas, budu se ale od týhle chvíle snažit tatíího k počítači dokopat, by do klábosnice tlapkal moje zážitky co nejčastěji. Tak se kamarádi mějte i v novém školním roce co nejlépe, nádherné babí léto a suprácký září!! Všem posílám lízaneček na čeníšek a brzy na hafanou!! Páček hafáček vaše Ajkoslava Dobrotivá ☺ ☺ ☺ ☺

1 září 2010, 09:10:41

Háááfóóó Pááácóóó světe!!!! Bouchněte šáňo, bo vaše úžasňáská, neodolatelná, neuvěřitelňásky yntelygentňý a vůbec neodolatelná JÁ jsem zase tady a se mnou i moje filolozoologický uvážlivostě z mojich myšlenkovejch podchodů. Si jakože představovávejte, že nemám v deníšku mym princeznovpsím vůbec nic naštěkáno a natlapkáno už jak je rok douhej! A jak je rok dlouhej ani nevim, bo psí rok je rokůch dvounožáskejch sedum a třeba vod jepice rok je normálka vo vteřinách, bo ten hmyz je divnej a bych chtěla bejt kudlanka bezbožná a sežrat manželovi hlavu... Bo jestli to někdo náhodou nevíte, tak já jsem vyvdanutá za mojeho manžela z tý Moravy od těch Boskovic z tý ulice co nesmim štěknout a ani číslo jeho boudy nesmim tady zavejt, bo prej mám být na internátu opatrná a nezveřejňovat všecky osobní databáze, by jich někdo nezneužil a třeba mojeho manžela pak nevykradnul a to by bylo teda jakože dost brutus, bo on má všude po kotci vylepený moje fotky a by si je nějakej desperát jakože sebral a pak na ně někde ve svým zlodějskym doupěti se díval a slintal nad mojí krásností jo?! No jo, jenže jsem teď zabočila od toho, proč bych ukousla tomu mojemu boskovickýmu zázraku tu jeho buldoší palici. No protože se na mě už asi rozhodnul zapomínat a mi nic netlapká a lásešku naší už asi ani nesejtí, bo mi žádý váchnivostě do ušisek netentononcuje a si pište, že je mi to líto a tak bych jakože kdybych byla tou hmyzí potvorou, bych si tu jeho hlavu vypreparátovala, bych měla na věčný časy a nikdy jinak tu hlavu mojeho milouanýho manžela vypreparátovanou na zdi. Dvoustovkou hřebíkem přitlušenou, bo má hlavu véééélikou... A si asi řikáte, že jakože co se mnou bylo, když jsem o sobě nedala tak dlouho jakože vědět a si určo myšlenkujete, že jsem byla na dovče a na prázdninách někde ve pryč a si to užívala a se teda mejlíte. Nebyla jsem nikde, akorát tak na couračkách s pošahanym kšírem Čírem a babiznou Atilicí palicí, ale já dělám na očko, že mi to neva, že klidně budu doma zaklíčovaná pořád a furt a mě to přitom fakt ale štve, bo kdejakej vořech si byl v Chorvatsku a na Seychelách a já tak maximálně na kopci za rohem, přitom jsem ještě reprezentatývnější víc než ta čivava tý Paříže Hiltonový a mě si nikdo do kabely nebo kufru nedá a na večírek mě neveme a ani v žádnym bulváru o mě nebyly písmeneka. Z toho mám normálka obavu, by jsem jakože neupadla v zapomnění mas. Ale né jakože bych uklouznula po nějaký zapomenutý flákotě, ale by se na mě jako nezapomnělo, bych nevypadnula z vědomostní světový zvěřeny a člověčensva s rostlinstvem tak, že by po mě už ani pes neštěkl, košiška nemňouknula, žabák nekvák a třeba cvršek nezacvrdlikal a to si teda nenechám líbit a budu na tatííího štěkat a vrčet, by moje všecky ýdeje a vůbec všecko o mě zase začnul řádně a svědomitě do mojeho deníčka natlapkávatl. Bych byla jakože zvěčnělá na furt a věkyvěkův a i pro příští generátory a jejich prapotomci. A timdlenctim svojí první zářijovou úvahu končim. Brzy jsem tady zase a se mnou novostě a různý zajímavostě o mě zvíte, byste jakože nezapomněli a si mě až pod kůže a kožuši a jiný osrstění vryli. Faktis všem přeju krásný září, žákům a študákům radim, by se neučili, bo stačí když budou krásný jako já a mají vystaráno a navíc učení plní mysl vědomostma a pak v hlavách není místo na důležitější věci, jako je třeba novej pýrsink a gelový drápky, taky je úplně trapný psát nějaký domácí úkoly, bo znaj určo nějakýho šprta a ten jim je nechá opsat a nebo pod pohrůžkou fyzikální likvidace je sám napíše, pak by si měli taky všichni nezletilci nacvičit podpisy rodičůch, bo se to vždycky může hodit, těm starším pak radim, by chodili na drink do jiný hospody než je ta naproti gymplu, bo tam chodí stopro jejich fyzikář na malý s rumem a by je tam mohl zmerčit a viděl by, že popíjej bourbon a by měl vztek, že on na něj nemá a oni jo a vůbec, se prostě mějte všichni co nejfajnějc. Brzy zase na skle Páácóóó Háááfóóó vaše Ellis Kellis von Graupen tam od těch Teplitz ☺ ☺ ☺ ☺

1 září 2010, 09:05:28

Hafojky deníčku, kamarádi a hlavně rrroštěnkýýýýý voňavoulinkatý. „Tak a je to tady. Doufám, že dostanu taky kornout s mňamkama a tašku na záda a penál s tužkama, pastelkama a plnícím perem. Koukám smutnejma vočíčkama na svoje člověčí mamulinku, protože tatík je na noční a tak tady jinej člověčí rodič není a ona nic! Ona si klidně funí do polštáře a vůbec si mě nevšímá, takže slejzám z postele a jdu šmejdit a hledat. Sakra, někam to museli schovat, přece ze mě nechtěji mít nevzdělance, né?? No, ale ať prolejzám ložnici jak prolejzám, žádnej kornout ani tašku s penálem nemůžu najít... Že bych se spetl a bylo mi míň a do školy půjdu až za rok?? Budu muset asi počkat až se mamulinka probudí a zeptat se jí, vždyť už jsem velikej, štěkat umim do desíti a abecedu jorka mám taky zmáknutou a buřta poznám taky a to ani nemusim číst nic na obalu, tak nevim, proč bych nemohl taky do školy. Seděl bych asi určitě až v zadní lavici, protože jsem krapínek přerostlej s tim počítám. Doufám, že bude ve třídě i nějaká přerostlá kšírka a snad bude i trochu přibržděná, abych jí mohl dávat opisovat a nebo by mohla bejt strašně chytrá, abych mohl opisovat já od ní!! Já se tak těšíííím...!“ ...no to byl ale stupído sen!! Co bych dělal v nějaký trapný škole, když všechno znám?? Bych se tam nudil. Tak třeba smutnej žebravej pohled, ten by mi klasifikovali na výbornou, stejně tak žalostivý kníkání, neurotický nekončící štěkání a radostný skákání. Vždyť já se už narodil vzdělanej a nějakej kornout s mňamkama, ten mě taky nebere, protože já už za svůj život snědl mňamek kamion a dalších nejmíň milijón na mě čeká!!! Kašlu na nějakou školu, copak je mym snem, bych svůj život spojil s nějakou intelektuálkou anorektickou ušňafalkou a kdoví čím ještě?? Nikdy!! Jsem bojovej pesan a mejm psím kusům mě učí život. Zkrotil jsem už dvě pitbulice a klíďo zmáknu tucet dalších. Tatík, kterej má dost přes metrák mi zobe z ruky a mamulinka kvůli mně hákuje v práci přesčasy, by mi koupila o co si štěknu a já bych měl jako poslouchat štěkání nějakýho vořecha co by se do mě pokoušel nalejt něco co už dávno znám a vim, pche... Si to užijte někdo jinej. Já se můžu válet celý dopoledne u akčních filmů, krváků a hororů, já se můžu školákům tlemit z balkónu, že musej v dešti, blátě a plískanicích šlapat za vzdělánim, zatímco já můžu hodit záda v teple. Musim ze sebe ten divnej sen nějak dostat. Si myslim, že nejlepší na to bude určo páreček, nebo rovnou dva jako prevence, hihihi. Jinak musim štěknout, že našim letos dovolená nevyšla a byli s náma doma. Ani za kámošema u kterejch jsem byl na návštěvě vloni jsem se letos nebyl podívat, což mě teda obzvlášť mrzí, protože jsem si to minulej rok hodně užil, ale co se dá holt dělat. Alespoň jsem chodil jako jedinej z Trhačů z Krupky s našima na houby a mohl lítat po lese a plašit tam vochomůrky a těch tam bylo! Jeden puntíkatej jedovatec vedle druhýho, hned jsem si je všechny označkoval, by si je nikdo nemohl splést s hříbkama. Nejhorší ale bylo, když jsem se zamotal do toho hnusnýho bodavýho ostružiní, to jsem pak řval na celej les, by mě naši honem rychle osvobodili, nebo už s nima nikdy na houby nejedu a beze mě, že se v lese ztratěji, bo neuměji hledat stopu a vobrostou pak mechem a lišejníkem a budou z nich lesní duchové co budou strašit další zbloudilý houbolovce a to byl pak fofrrr, jak mě tatííí osvobozoval a přenášel přes ty nebezpečný trnitý místa. Jo! A když jsme u těch trnů a jinejch přírodních nebezpečenstev, tak na mě skoro každou prochajdu naskáčou všichni bodláci ze široka daleka a já jsem jako ježura bodlinkovatá a snažim se ty mrchy ze sebe vykousat a zápasim s nima a už mám i takovou fintu, že je nejim, by mi nebylo blbě a ty bodliny mi nekousaly pudku, když kokýtuju a tak dělám mtvýho, nebo alespoň v agónii se zmítajícího pesana a si mě vždycky někdo všimne, teda mamulinka si mě vždycky všimne a jde mě zachránit před těma ježatejma fujtablíkama. Jo a jsem zas přibral, trošku, malinko a tatíík řekl, že jsem celej po něm a to jsem si teda vůbec nevšimnul, že by měl kupírovanej ocásek jako já, no ale asi po něm budu, bo máme stejně vyplněný kožešiny, hihihi. To mi to ale v tom září zase štěká, prej už mám zavřít tlamku a jít chrnět, takže já valim do pelíšku, jdu napřed, abych usnul dřív než zabere tatíík, protože ten když začne chrápat, tak se nám normálka vlněj zdi. Posílám kámošácký dloubnutí do žeber všem svejm kámošům, lízanečky plný váchně všem roštěnkám a jazyk vyplazuju spolu se vztyčenym prostřednim drápkem na svý vážený nepřátele. Měějte se všichni prííííma, pacanec hafanec váš Cherokee Ukrutný vládce Tmy ☻ ☻ ☻ ☻

13 července 2010, 18:58:25

Hafojky deníčku a kamarádi. Teda v minulym příspěvku jsem štěkala něco o tom, že léto začalo pěkně studeně, ale to jsem měla asi vlčí mlhu, bo už snad tisíc roků je vedro jako na Sahaře, sotva pletu nožkama a kde můžu tam lehám. Jsem úplně vyřízená a asi určitě nejsem sama co? Tak se kamarádi držte, buďte schovaný pěkně ve stínu a pijte vodičku co se do vás vejde a užívejte si prázdnin! Dneska to teda mám sakra krátký co? Páček hafáček vaše Ajkoslava Dobrotivá ☺ ☺ ☺ ☺

7 července 2010, 16:46:03

Háááfóóó Pááácóóó všichni. Jsem si to dneska zkrátila, to osvojení vás všeckejch na začátku, bo je mi vedro, že po mě tečou potůšky potíška a mi kapou přede mě na koberec a jsem tak proto jakože unavená štěkat na svoje kamarádi dlouhý osvojení. Všichni znamená všichni co mě jakože máte rádi a taky vaše manželové a manželky a panteři a panterky a všecky vaše štěňata a je jedno jestli štěkaj, mňoukaj nebo třebás syčej, bo stejnak jsme všichni původně ze psa. Dyť i ten Erasmus a Rébus z toho Říma jak ještě teda nevěděli, že jsou z Říma, bo ho pak teprve někam založili, tak ty byli taky ze psa a všecky košišky jsou ze psa a opišky a hadi taky. I ten Fényks jak se hrabal z toho popela byl pes, bo jenom pes umí nejlíp na světě se hrabat z popelnice a né nějakej fták. Prostě jsme všichni ze psa a vedeme životy pod psa a to je právě to báješný a skvostný, bo jenom psí život je senza a sjůpr. Já to vim, bo se mám faktis verygutově a i když teda jakože třeba trpim u nějakýho filmu, že jakože brečim, když se Lassie vrací domu, tak to jenom proto, že vim co se jí jakože děje v tý psýše, bo doma je doma. Tak jsem se s váma teda přivítla, jsem si jakože myšlenkovala, že to dneska bude krátký přivítnutí, ale jsem si vyzjistila, že se musíme jakože vítat hodně, by jsme se pak o to míň mohli loučit. Bo když se budeme vítat jakože dlouho, tak vlastně všecken ten čas co máme trávit spolu, myslim trávit jakože budu ty a já a on a ona a my, né, že nalejeme do hodin anthrax, tak když teda všecken ten čas bude jakože o vítání, tak pak nezbyde vůbec žádnej na loučení a to je fajný né? No byste určo chtěli vědět jakože co je u mě novýho a musim teda štěknout, že ani nic, bo já jsem taková konstantní a neměnná, že se i kolem mě toho mění málo. Doma jsem asi ten nehodnější článek smečkovýho řetězce, bo nejsem stará a nekamarádim s Ajc Hammerem jako babice Atilice, se neztrácim v křoviskách a neobtěžuju cizí člověky který neznám jako ona a ani nejsem splašená jako kšír Čír, jsem totiž úplně jiná než ostatní. Já si vykračuju sama na volno a filozofunim si svý, koukám a kochám se přírodou v rozpuku a zajímám se o různý zajímavostě, jako třeba včera. Jsme byli zase všichni, krom tatíího, bo ten přišel unavenej z práce, tak jsme byli venku a já si šla napřed mimo smečku, bo jsem byla zasněná a jsem myšlenkovala nad podstatou reinkarnace a jsem si tak pro sebe do svý duše jakože štěkala čím jsem to asi byla v minulejch životech, že jako spíš, kterou jsem to asi byla šlechtišnou, bo já jsem ušlechtilá a yntelygentňý a jak si tak filozofunim v tom horku a bloudim ve svejch myšlenkách tak najednou šlápnu na hlodavce. Umřetýho hlodavce co se už jakože začal reinkarnovat, bo se měnil v červíky a jsem chtěla tu krysu oňufat a víc prostudovat a najednou mě rána přes pudku dostala do reality. Že prej od tý mršiny mám táhnout a že mi doma vypláchnou hubu v savu, křičely na mě mamulinka se ségruší člověčí a jsem teda z toho jako pro všecky vyplavila poučení, že se musí filologovat jen tak napůl a né naplno, bo pak stačíte ráně přes pudku uhnout a né jako já, která jsem se do toho všeho ponořila naplno a nepřítele v zádech jsem si nevšimnula... No, tak nejnovější muj zážitek je takovejhlenten, teď už se musím ustrojit a vyrazit ven, tak snad zas něco prozkoumám, jdeme jenom s člověkoségrou. Posílám všemu zvěrstvu lízaneček na čumáček, užírejte si léta co to dá a mějte se famfárově, pacanec hafanec vaše Ellis Kellis von Graupen tam vod těch Teplitz ☺ ☺ ☺ ☺

7 července 2010, 16:01:01

Hafojky kamaráádi a rrrroštěnkýýýýýý!!!! Tak vás jdu všechny pozdravit, zas po čtrnácti dnech, ale za to já fakt nemůžu, bo sám bez asistenta na počítači neumim a tatííík byl teď čtyři dny v práci a předtim byl ochořelej. Marně jsem se dožadoval, že musim o sobě podávat všemu pesstvu zprávy, by o mě všichni všechno věděli, marně jsem tady vyl a kníkal, mamulinka prej nemá literální střevo a tatík se v posteli válel s nějakou virózou. Ale už je mu zas dobře, už se nechal uštěkat a tak na něj chrlim všecky ty svý zážitky, jeden za druhym. Tak si představte, že už zase nemám vodítko. Já ho teda mám, ale se přestalo navinovat, bo je pro pesany do patnácti kilek, stálo pět stovek a já ho strhnul. To je letos už třetí, naštěstí si tentokrát rodičové schovali účtenku, tak mi ho půjdou dneska vyreklamovat, protože patnáct kilo já fakt nemám!!! Takže teď chodim venku na vodítku co jsem rozbil předtím, tatíík ho rozebral a nějak to pospravil, že už trošku funguje, ale já už začal mít vztah k tomu novýmu a tohle se mi nelíbí, bo je takový ode mne ohryzaný a vůbec, už neni trendy a cool, jsem teda zvědavej, kdy budu mít zas to svoje nový... Dál je u mě zajímací to, že mě mamulinka předevčírem vážila a mě pak shodila z váhy s křikem, že jsem tlusťoch, bo jí váha ukázala a neřeknu, bo bych si pošramotil renomé a by se pak holky smály, že bych z nich udělal placku a žádná by mě nechtěla, ani Amynka, ale ta mě stejnak nechce, bo jsem se jí vůbec nelíbil... Jo a stejnak zase zhubnu, bo mám sranděru, v noci jsem našim nadělil před dveře z ložnice táááákovou hromadu, že se nemohli dostat ven a málem přišla ráno mamulinka pozdě do práce, bo než to všecko odklidila, tak to teda byla doba a dneska jsem už na chodbě nadělal tři hromádky a před chvilkou jsem přidal další. Mám v bříšku nějakýho méďu a ten mi tam furt bručí a taky vuvuzelu co mi tam furt bzučí a ještě ke všemu křeče a vůbec je mi nějak šoufl. Takže určo zase zhubnu a vrátim se na svejch necelejch osm kilek a kůže mi bude plandat jak šarpejovi a bude mi tak líto sama sebe, že se budu muset jít zase něčeho přežrat. Dneska z toho moc nebude, jsem juknul do svý mističky a vařená mrkva s rejží a bílym masem suchym dávivym z kuřete. Blééééé, chci buřta a možná i dva a pěkně špekatý, to je správný dietní jídlo a né nějaká zelenina s rejží. Asi z toho vyjim jenom tu drůbež... No a protože je mi nedobře, tak dneska jenom polehávám, ani tatíího neprudim, doma je ticho jak u Tichošlápků, ale za chvilku mi fotřík přiveze z práce mamulinku a tak si jí budu moci stěžovat, že jsem nemocnej a že mě musí litovat a nosit a chovat a pusinkovat a hladit a taky jí štěknu do ouška, že mě tatíík nedal ani nic dobrýho... Venku jsem si oblíbil tahání větví, ale to jsou větve skoro jako stromy, nějaký mrňavý klacíky mě neba, to ať si s nima hrajou pitbulice, já tahám v trávě větve dlouhý jako desetkrát já a když se s nějakou takovou rozeběhnu, tak mi všichni a všechno uskakuje z cesty, bo si mysleji všichni, že se proti nim řítí nejmíň tank a když se náhodou ke mě přiblíží některá z pitbulic, tak na ní zavrrrrčim tak, že jí strachy naskočí husí kůže, stáhne jedna jak druhá ocas, sklopí uši a uhnou mi z cesty, bo vládce Tmy a vůdce smečky jsem tady jáááá! Už mi zas škvrndlá v tom břuchu, kurňa co já to jenom sežral? Ale vždyť jsem toho zas tolik neměl, nebo že by jo? No je mi tak ouvej, že si ani nepamatuju. Jdu si zaštěkat na člověkoségru, že chci jít ven, raději, by tady zas tatííík nedělal scény nad mojema hromádkama, hihihi. Tak já se tedy loučim, všem kámošům posílám kámošáckej dloubanec do žeber, roštěnkááám MUCK MUCK a na tu chásku vyvrhelů, desperátů a vůbec nesympatickejch mejch nepřátel zvedám i přes svý střevní potíže pravou zadní a na ní vztyčuju svuj prostřední drápek, by viděli a věděli, že jsem na ně nezapomněl. Mějte se všichni krááásně a užívejte si prázdnin. Páček hafáček váš Cherokee Ukrutný vládce Tmy ☻ ☻ ☻ ☻

23 června 2010, 19:42:43

Háááfóóó Pááácóóó pesové, psice a psíčata chlupatý i hambatý!!! Tak jsem konešně tady a jste určo rádi, bo beze mne je to takový divný. Teda štěknu vám, že já se nemít tak jsem taky úplně vedle, teda myslim se nemít jako né se umejt od nějakýho bléé a fůůůj, ale se nemít jakože nevlastnit se a vedle znamená jakože jsem mimo, hotová, prostě "daůůn" jak štěkaj anglikánský psové. Hned na úvodník musím teda znovu štěknout poděkovašku za všecky ty dárešky a přáníška co jsem minulej tejden jima byla obdarnutá. No je mi naprosto jasnaška, že jsem si je zasloužila, ale jsem moc skromná a se jakože rdim... Tak už mám za sebou další tři neděle toho háravýho tfujtajbláka, kdy jsem byla celá taková jakože divná, taková zavodnělá, nafouklá a vůbec jiná. Na vykastrólování našim nějak nezbyly korunky a tak se to u nás zase řešilo antikoncepčníma obleškama, já plavky a kšírovec potápěčskej overal, ale ten i kdyby měl na sobě oblek z olova, tak je mu to úplně fuk a bude po mě skákat jak splašenec vygumovanej. To zas bylo peklo, vydržet to jeho dvoření!! Jináč jsem teda měla celý ty tři tejdny čas si jakože uspořádat priority a jsem normálka vyzjistila, že už asi nejsem ženou svýho muže, bo mi ani neštěknul, že mi taky přeje všecko nejlepčí a nedal mi ani žádnej dárešek a ani Ň mi nedal a přitom je to písmenko faktisky moc hezký a navíc na něj ani neprší, bo má nad sebou stříšku i když obrácenou, ale je takový jakože skrytý a by mi i to Ň udělalo radosť, že si na mě jakože rozpomenul, ale co čekám, když jsem nedostala ani nic k výročí našeho svatebního dne. Ale stejně na něj myšlenkuju a držim mu tlapky, by byl zdravej a měl se famfárově. No ale jináč jsem asi už svobodná a bezdětná a perspektývou oplývající feneška, by to ostatní pesani věděli a se mnou udělá každej terno, bo jsem jedinešná, božská a okouzlovací a navíc i yntelygentňý a jsem známá virtujální feneší sjúprstájr... Jo a včera večer mě mamulinka venku řeknula, teda na mě zařvala, že prej půjdu a když mě nedá pryč tatííík, tak mě vyžene z domu mamulinda, bo jsme byli na vešerní couračce a já jsem se ségruši svojí člověčí chtěla urvat z vodidla, tak že jsem sebou škubnula a jsem svojí člověkségře málem zlomila ruku. Jsem totiž viděla jednu pandu co má krásnýho stafbulíka co mě strašně miluje a dává mi vždycky piškotky, teda ta jeho panda a jsem si myslela, že zase dostanu nějakej, jenže jsem nedostala nic, akorát jednu přes pudku. No a mamulinka už to nevydržela seřvala mě, bo já vždycky táhnu a chci aby mě hladili cizí člověkové a čím maj tmavší pleť, tak tím víc mě láká jim dát svojí náklonost najevo a moji člověkové jsou z toho na nervstvo, bo prej nejsem žádnej rozkošnej voříšek, ale zabijácká bestije a si to mám zapsat za ušiska... S tatíím do práce teď nechodim, protože je v nějaký luxusní vrátnici a tam pesani nesměji, takže dělám doma brajgl. Honím se po bytě s kšírem Čírem a různě se pereme a vykusujeme si ze sebe kusy těl a tuhle jsme se s prckem tak honili, že jsme vylítli z obýváku na balkón a najednou se ozvala rána, jak jsme se oba rozplácnuli o sklo co máme na balkóně, by jsme jakože nevypadli z něj dolu a jsme tatíímu rozladili všecky programy na satelitu, takže nám tatíík zas na krku zežílovatěl a seřval nás, teda hlavně mě, že abych si jakože uvědomnila, jak jsem stará a že mám jít tomu kšírskýmu pošahancovi příkladem a nemám se prej chovat jako magor, že to pak ode mě ten špunt odkouká a naši z nás skončej v nějakym ústavu. Ale nadával jenom chvilku, bo pro něj bylo důležitější si naladit ty programy, takže lítáme po bytě a blbošíme, když neni doma, nebo když spí, hihihi. Jinak to, že se nám domu vrátila člověkoségra se už asi ví, bo to vyštěkala babizna i kšírovec, takže bych byla s takovou novinkou jakože asi trapka nejtrapnější a to teda nechci, akorát teda musim štěknout, že se s ní dělit o granulky nebudu a mistišku jí taky nepůjčim, stačí, že mi do ní furt strká hlavu babizna Atilice palice a ten přerostlej kšírskej svalouš!! Tak a pro dnešek zvonešek a tlapkání konešek. Mějte se všichni krasovácky a užírejte si léto a pááácóóó háááfóóó všem! Vaše Ellis Kellis von Graupen tam vod těch Teplitz ☺ ☺ ☺ ☺

Mazlíčci

Základní informace

Jméno

Jerry☺

Plemeno

Mops

Pohlaví
Datum narození

4. září 2008

Hmostnost

mezi 8 a 9 kilky,zatím!!!

Krátce o mně

Hafojky, moje jméno je Jerry Havavlon, ale klíďo píďo mi říkejte Jerry, bo si na ty moje předky moc nepotrpim,chicht chicht.Babička si mě přivezla z Pátku u Loun od jedněch hodně moc hodnejch lidiček,který ale na mě neměli vůbec kvůli svejm povinnostem čas.Tak se o mě teď stará a věřte, že jí zlenivět v důchodu teda rozhodně nenechám.Protože si ale s počítačem moc nerozumí a já vyl jak šakal, že chci bejt na hafíkách, tak mě mají mezi svými Trhači Sněhurka a Puppi.Moc se mi tady líbí☺☺☺☺!!!!!!

Co umím

pojď papat a pojď ven, k čemu se učit něco víc,chicht chicht

Co mám v oblibě

Oblíbené jídlo

všechno, hlavně co zrovna jedi babička s dědou!!

Oblíbená hračka

gumová kost

Co ještě zbožňuji

dědka a občas snesu i bábrli a taky Mikeše a Ukrutnýho vládce Tmy a Sněhurku s Puppim

Fotky

Více fotek

Základní informace

Jméno

Cherokee Ukrutný vládce Tmy

Pohlaví
Datum narození

12. října 2008

Hmostnost

ani se už raději neptejte, hihihi

Krátce o mně

Hafojky, protože žiju v jedný společný domácnosti s teplickejma,teda krupskejma Trhačkama pitbulajznama, tak budu asi nejdrsnější jórskej Kšírák na tomhle portále, vůbec se těch pitbulic totiž nebojím, to ony mají strach spíš ze mě, teda strach, oni se možná bojí, aby mě nezašláply,ale já si myslim něco jinýho. Protože jsem takovej bojovej pes jako ony,tak mi dali naši tohle indijánský jméno po tom indijánskym kmeni bojovníků.Protože mě naši přesunuli z mého samostatného profilu do jedný smečky s holkama,tak kdyby byl zájem o starší příspěvky v mém deníčku, najdete je na mých internetových stránkách, viz odkaz níže a spoustu dalších foteček mám i na portále \"hafíci.net\", tak se, když tedy budete mít chuť, tam přijďte za mnou podívat.Jinak se stává,že tenhle portál občas zazlobí,tak kdo by chtěl,zde je moje a pitbulic \"ájpsíkjů\": 391724178 - Trhači z Krupky. Tak ať se všem na mém profilu líbí ☺ ☺ ☺ ☺

Co umím

sedni a zůstaň a když někdo řekne:Číro nááá,tak to běžim jako chrt

Co mám v oblibě

Oblíbené jídlo

všechno,nejraději masové kapsičky a smradlavý tyčinky

Oblíbená hračka

rotvajler Bohouš z plyše,balónky,prsty rodičů a pitbulice, ale teď co jsem už velkej kluk s erotickejma choutkama, tak mám nej a nejraději máminu vélikou plyšovou opici na který si trénuju kámásůtrůůů

Co ještě zbožňuji

procházky úplně nejvíc a vodičku na cachtání a taky spinkání, drbání na bříšku, okusování různých částí těl pitbulic

Fotky

Více fotek

Základní informace

Jméno

Tequila Gold Princess

Pohlaví
Datum narození

1. srpna 2010

Hmostnost

24,5

Krátce o mně

Hafojky, jsem nový člen rodinky krupských trhačů. Všechno o vás mi už stačili vyštěkat, takže jsem přesvědčená, že se mi tady bude moc a moc líbit.

Co umím

teprve se všechno učím

Co mám v oblibě

Oblíbené jídlo

kuřátko, kapsičky, piškotky, vlastně VŠECHNO

Oblíbená hračka

všechny hračky Cherokeeho UvT

Co ještě zbožňuji

Cherokeeho, Kelišovou, papání, spinkání a hraní

Fotky

Více fotek

Základní informace

Jméno

Ellis (Eliška, Keliška)

Pohlaví
Datum narození

15. června 2004

Datum úmrtí

29. srpna 2012

Hmostnost

kdysi míň,ale teď už něco mezi 30-ti a 35-ti kg

Krátce o mně

Jsem takové přerostlé štěně,miluji svou lidskou rodinu a kámošku Athilu,ráda běhám a při procházkách sním na co přijdu. Stejně jako Athila bych nikomu neublížila,miluju lidi a pejsky a úplně ze všeho nejvíc děti,takže nevěřte všemu co se o nás pitbilících povídá... MOJE A AJKY A CHEROKEEHO "ÁJPSÍKJŮ":391724178

Co umím

měla jsem je tady všechny vytlapkaný,ale někam mi to zašantročili,takže se nechci opakovat,ale nejsem neposlušná,přísahám!!

Co mám v oblibě

Oblíbené jídlo

VŠECHNO!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Oblíbená hračka

kámoška Athila, ponožky,míčky,pískací nesmysle,plyšáci

Co ještě zbožňuji

J Í D L Ó Ó Ó Ó Ó Ó Ó a BEETHOVENA Z BOSKOVIC♥♥♥♥♥

Fotky

Více fotek

Základní informace

Jméno

Athila

Pohlaví
Datum narození

29. září 1998

Datum úmrtí

4. října 2010

Hmostnost

čtvrt metráku,to už asi neplatí,teď to bude ke 30kg.

Krátce o mně

Jsem zasloužilá mamina od 16-ti pitbulíků,miluju svojí lidskou rodinu a kámošku Ellis,kterou mi museli páníčkové obstarat abych jim nezdemolovala bydlení,jinak jsem ještě nikoho neroztrhala ani nepokousala a to jsem pitbul fakt čistokrevnej... Athilka od nás odešla 4.10.2010 v 18 hodin...

Co umím

základní povely poslušnosti,jinak ale dělám, že neslyšim

Co mám v oblibě

Oblíbené jídlo

piškoty

Oblíbená hračka

kámoška Ellis

Co ještě zbožňuji

opalování se na balkóně, bouřku a ohňostroje, koupání se, drbání na zádech, jízdu autem

Fotky

Více fotek

Přátelé (284)

Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?