Profilovka Uživatel37517

Uživatel37517

Nástěnka

Nástěnka a informace

Deníček
10 prosince 2009, 11:54:08

Prakticky každý den je podobný. Brzo ráno jdu na procházku. Někdy jde se mnou střední německý špic Lordík, někdy jdu sám se svými lidmi. S kamarádkou basetkou Lady chodím málokdy, protože ona je výrazně pomalejší. Procházka trvá optimálně 30 až 40 minut, někdy je i hodinová, když prší, omezím ji jen na bleskové vyvenčení a hajdy domů. Potom podle potřeby snídám. Někdy nemám ráno na jídlo chuť. Dopoledne spinkám. Spinkat opravdu umím, alespoň to všichni říkají. Denně prospím prý 20 hodin. Odpoledne následuje hlavní procházka trvající 50 až 7O minut, ale jak už bylo řečeno, závisí to na klimatických podmínkách. V podvečer si dám něco k snědku, tulím se a mazlím, podřimuju a večer následuje procházka od 30 do 7O minut. V noci nejraději spím vedle mámy. Někdy mi místo obsadí basetka Lady. Je to dáma a já jako gentleman musím ustoupit a vecpu se do postele někomu jinému. Když se mí lidští přátelé zkroutí do uzlíčku, mám dost místa. Strašně rád usínám a cítím hlazení.

Mazlíčci

Základní informace

Jméno

Algor Avit Taxovia

Pohlaví
Datum narození

16. ledna 2000

Hmostnost

80 kg

Krátce o mně

Jsem anglický mastif Algorko a i když to nerad přiznávám, jsem už pán v letech. Ale stále se cítím jako štěňátko. Jsem samozřejmě mazlíček a všichni kolem mně jsou ze mne totálně u vytržení. Žije se mi dobře, jsem relativně zdravý, nicméně tímto příspěvkem se chci přimluvit i za ostatní mastify, aby se měli dobře a dostali skutečně, co jim patří a zaslouží si. Ať si kdo chce, co chce říká, my mastifové bychom měli odmalička spinkat v posteli. Jsem pořádný kus chlapa, tvrdá podložka mi neprospívá. Každý mastif by měl být v bytě, bydlet se svým pánem a ven chodit jen na procházku, která je jeho, tedy podle vlastního uvážení, co se délky týče. Žádné velké schody. V domě si postavte bezbariérový vchod nebo výtah. A máte-li svého mazlíčka rádi, krmte ho jen nejlepším krmivem (Royal Canin, Eukanuba a podobne). Není nic smutnějšího, než vidět kamaráda mastifa s křivýma nohama či jinak utrápeného špatnou výživou. Moje lidská mámatvrdí, že nejsem ani pes. Mastif je podlení \"člo\" - jen částečný člověk, protože mu chybí špatné lidské vlastnosti. Prý jsem ztělesněné dobro. Asi opravdu nezlobím. Vlastně ani nevím, co to to zlobení je. Ale doma mije fajn. Jo, a taky strašně rád jezdím autem.

Co umím

Rozumím všemu a když se mi nechce poslechnout, i tak se nechám nakonec ukecat. Povely? Rozumím lidské řeči, povely jsou pro mně příliš primitivní.

Co mám v oblibě

Oblíbené jídlo

smradlavá kost z ulice

Oblíbená hračka

hadr

Co ještě zbožňuji

mazlení, hlazení

Fotky

Základní informace

Jméno

Iron Lady

Plemeno

Basset

Pohlaví
Datum narození

10. listopadu 2002

Hmostnost

29 kg

Krátce o mně

Jsem krásná basetí dáma. Dala jsem život spoustě štěňátek a často se slzami v očích vzpomínám, jak mi je vždy velcí lidé odnesli někam pryč a nikdy se mně neptali, jestli mi nemají aspoň jedno nechat. Potom jsem onemocněla, tak mě darovali jednomu mladíkovi na inzerát - prý \\\"Kdo daruje pejska basseta\\\". Jenomže ten vykutálenec na mě chtěl vydělat. Když mě nikdo nechtěl koupit, nahněval se, odvezl mě autem někam daleko a vyhodil mě bez obojku do příkopu. Mrzelo mě to, ale i když mě všichni zradili, šla jsem, kam mně nohy nesly. Došla jsem do vesnice a kradla jídlo psům, co měli domov.Oni se se mnou ochotně rozdělili, ale jejich páníčci se zlobili a házeli po mně, co jim přišlo pod ruku. Vždycky jsem se někde najedlla a potom jen utíkala. Bylo mi těžko, všechno mě bolelo, nejvíc uši. Někdy jsem zalezla pod nějaký přístřešek a myslela, že se ráno neprobudím. Ve vesnici po mně házeli kamením, tak jsem šla podél cesty a došla do města. Blízko stála škola, děti byly fajn, krmili mě, že jsem docela pěkně přibrala. Blížila se ale zima, počasí bylo čím dál horší a fakt už mi nebylo dobře. A pak jsem potkala paní s mastifem, jen jsem si povzdechla, jak se ten pejsek má dobře. To jsem ještě netušila, že mně čeká vysvobození. Nezastavila jsem, ale hrdě kráčela dál za svým osudem. Stratila jsem se své budoucí lidské mámě z očí a netušila, že mě hledá. A pak nastal jeden z nejhorších okamžiků mého života. Mláďata divných a dost špinavých lidí, co jedí psy, mi přivázali na krk provaz a bili mě klacky, abych šla tam, kam chtějí oni. Bylo to strašné. Už jsem neměla sílu se bránit, ale ani jít. Myslela jsem si, že je to moje poslední chvilka. A pak najednou přijelo auto, vyskočila z něho moje budoucí lidská máma a ještě kdosi, strašně křičela, vysvobodila mně z provazu a naložila do auta. Nevěděla jsem, co se děje. Jenomže potom bylo všechno čím dál lepší. Spinkala jsem v teple, vykoupali mě, dostala jsem vlastní misku a spoustu jiných věcí a pomalu jsem se naučila ležet i v posteli vedle mámy, kde to mám nejraději. Hodně jsme chodili po doktorech. Těch se stále bojím, ale přišla jsem na to, že mi pomohou. Už nikdy nechci ztratit domov. S mámou bych byla nejraději pořád.

Co umím

Všemu rozumím, ale jsem basset a my už jsme takoví, že rádi trucujeme - ale nakonec se dohodneme

Co mám v oblibě

Oblíbené jídlo

všechno, co se dá jíst

Oblíbená hračka

nehraju si, mám za sebou moc těžký život, ale ráda běhám

Co ještě zbožňuji

hlazení, mazlení

Fotky

Základní informace

Jméno

Algor Amor z Čížu

Pohlaví
Datum narození

11. listopadu 2010

Krátce o mně

Jsem neskutečně hravý a aktivní. Nejsem tak klidný jako ostatní mastifové. Ještě rostu, tak asi potřebuji pohyb. Mám psí kamarády, ale kamarádímse i se dvěma kočkami. Všichni říkají, že jsem krásný - takasi budu.

Co umím

Na příkazy kašlu, ale domluvit se se´mnou dá.

Co mám v oblibě

Oblíbené jídlo

Z cizí misky

Oblíbená hračka

gumový kohoutek

Co ještě zbožňuji

Mazlení, hraní, procházky, jízdu autem

Fotky

Základní informace

Jméno

Lord Zahraj

Pohlaví
Hmostnost

14 kg

Krátce o mně

Jmenuji se Lord, před tím mi říkali Zahraj a jak jsem se jmenoval před tím si už nemůžu vzpomenout, možná Sany... Nějaký čas jsem bydlel v Popradě. Byl jsem šťastný, majitel se mnou chodil i k veterináři, měl jsem domova musel jsem poslouchat, což mi absolutně nevadilo. Někdy jsem se toulal. A pak se něco stalo, já sám nevím, přesně co. Ale lidé kolem mě říkali, že mě našli dvě dívky u silnice, zkrvaveného a uplakaného. Odnesly mě do útulku do Kežmarku a odtud mě odvezli na soukromou kliniku MVDr, Vozára v Popradě. Měl jsem obojek a známku, takže přišel i můj dnes již bývalý majitel. Doktoři mu řekli, že přežiju, alemusí mě operovat. Můj tehdejší pán jim řekl, že zaplatí smrtící injekci. Nevím, co to je, ale všichni kolem mě se změnili a od té chvíle i můj život. Odvezli mě na operační sál, potom jsem dlouho ležel v kleci a pomalu se začal hýbat. Když jsemuž mohl chodit, vzali mě do útulku v Kežmarku, ale byla tam dost zima. Měli mě rádi, starali se o mě, jenomže domov je něco jiného. A bylo nás tam - opuštěných chudáků - hodně. Přes internet mi hledali nový domov. To jsem nevěděl, ale všiml jsem si, že občas přišli neznámí lidé, vzali so jednoho pejska a odešli. Ostatní psi z toho mělipotom mizernou náladu. A v lednu, když byla zima a všude plno sněhu se objeviloa na dvoře útulku moje nynější lidská máma s mjí nynější lidskou sestrou a bratrem. Cítil jsem, že se něco děje, lítal jsem jako divý, až mě najednou chytila, vzala do náruče a zabořila tvář do mého kožíšku. Můj život se zcela změnil. Získal jsem dva psí kamarády Alora a Lady, pohodlný domov a tolik lásky, o níž se mi ani nsnilo. Nejraději bych byl pořád s mámou, jenomže ona musíi do práce, abychom se měli dobře. Na zlé čsy pomalu zapomínám, teď jsem šťastný.

Co umím

Všemu rozumím a snažím se vždycky vyhovět

Co mám v oblibě

Oblíbené jídlo

čerstvé pečivo

Oblíbená hračka

míčky, kapesníky

Co ještě zbožňuji

Mazlení, dovádění, procházky

Fotky

Přátelé (9)

Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?