Profilovka Zuzka

Nástěnka

Nástěnka a informace

Deníček
18 května 2017, 11:18:20

Drahá Blackienko, ani se tomu nechce věřit, že jsi na světě již tři roky, jsi neustále tak drobná, hravá a prostě taková kotěcí.:-) :-) Jsi malý čertík s neuvěřitelně bystrými kukadly, které umíš použít vždy, když něco provedeš. Tvůj jedinečný výraz "jseš si jistá, že mluvíš na mně?" nás baví celou dobu co tě máme.:-) :-) Jsi domácí uragán, který když něco chce tak to musí za každou cenu mít a dokáže si ti pořádně vydobýt.;-) :D Přeji ti ještě mnoho krásných let, plný hlavně zdravíčka, to ostatní ti dáme. S nehynoucí láskou tví lidští rodiče a kočičí smečka.;-)

3 května 2017, 11:46:57

Drazí přítele, všem vám upřímně děkujeme, že jste si vzpomněli na naši drahou Sakinku.:-) Jistě se tam nahoře na svém obláčku dme pýchou, že má tolik věrných přátel, kteří si na ni vzpomněli a dokonce dárečkem ji podarovali.;-) Všem vám posílá obrovské zavrnění, tak jak to uměla a úsměv, protože smát se uměla překrásně.:D :D Milovaná Sakinko, my, tvá rodina ti přejeme krásné obláčkové narozeninky, nikdy na tebe nezapomeneme, byla jsi svěží vítr, který jak rychle přivanul, tak nás bohužel i stejně rychle opustil, ale zanechal v nás mnoho krásných vzpomínek, které nikdy nezemřou. spi sladce lásko naše milovaná. Pac a pusu Mamí, tatí a kočkospolek.:-D

28 září 2016, 22:40:12

Drazí přátele, všem vám co nejsrdečněji děkuji za všechna vaše krásná přáníčka a dárečky, kterými jste mi udělali ohromnou radost. Mám vás všechny moc ráda a ještě jednou děkuji, že jste si a mně vzpomněli.:-) :-) Mňauky mňau Sněhurka Naše milovaná Sněhurko, přeji ti za nás všechny krásné narozeninky a do dalších let hlavně zdravíčko, naše sladká holčičko. :-) :-) Je to jako dnes, když jsem tě objevila na stránkách útulku, takový milý a přitom lišácký kukuč se na mně z fotografie díval a já pojednou ucítila, že by jsi mohla zaplnit tu prázdnotu po tak náhlém odchodu Sakinky z našich životů. A nemýlila jsem se, nebyla jsi nějakou náplastí, ale novým, svěžím větrem do našich bolavých srdcí, jsme rádi že jsi s námi a uděláme vše proto, aby ti nikdy nic nescházelo.:-) :-) Milujeme tě a nikdy nepřestaneme, všechno nejlepší miláčku. Z celou naší smečku Mamka a spol.

7 července 2016, 14:31:29

Drahá Čírinko, miláčku můj nejumazlenější a nejuvrněnější, přejeme ti všichni krásné a veselé narozeninky a hlavně ještě mnoho krásných a dlouhých let, které s námi společně prožiješ.:-) :-) Hlavně zdravíčko, aby jsi měla pevné jako skála, to ostatní ti dopřejeme jak jenom budeme moci.:D :D Užij si to srdíčko mé milované. Mamí, tatí a tví chlupatí přátelé.

23 května 2016, 10:43:33

Drazí přátele, všem vám co nejsrdečněji děkuji za tu obrovskou spoustu přání a dárečků k mým osmým narozeninám. Já jsem tak dojatý, že jsem musel doma mňouknout, že mám asi alergii, abych si před těmi kočkožábami uchoval svou pověst tvrďáka.:-) :-) Ještě jednou vám moc a moc děkuji a posílám vroucí zavrnění. ;-) :-D Čauky mňauky Sisilek

18 května 2016, 13:52:22

Můj nejdražší choleričku, já i tatí, ti přejeme k tvým narozeninám, všechno nejlepší, hlavně zdravíčko, ty naše sluníčko. Když si tak prohlížím ty tvé nevinné fotky, tak se neubráním úsměvu, nad rozdílnosti fotky a živého originálu, jsi náš malý živel, pusinka, která nemá ráda mazlení, muckání a vůbec projevy náklonnosti jako takové. Miluji, když tě mazlím a ty ječíš odporem, ale jakmile tě položím zpět na zem, tak se mi začneš proplétat nohama a dožadovat se opakování. Zbožňuji jak měníš ve své ebenové tvářičce výrazy a nemůžu se jejich proměn nabažit, jsi náš skříteček, ač, již dospělá holka, tak každý, kdo tě vidí si myslí, že jsi koťátko. Milujeme tě ze všech sil, ty náš čertíku a uděláme vždy všechno proto, aby jsi byla šťastná a spokojená. Všechno nejlepeší Blackiesku, mamí, tatí a tví milujíci kočkospolečníci.

2 května 2016, 12:58:02

Sakinko,dneska si připomínáme tvé třetí narozeninky a je nám moc líto, že je nemůžeš slavit spolu s námi dobrotkou a mazlením, ale víme že ti nic neschází, zato ty nám scházíš dnes a denně. Milujeme tě a jsi s nám i stále a nikdy nás neopustíš z našich srdcí. Spi sladce naše beruško krásná.

16 října 2015, 14:03:15

Čauky mňauky kamarádi, jsem rozhodnut a ještě k tomu holky zlanařím, abychom se hromadně až do neděle nemazlili s mamkou. Obávám se jediného, že Číru nepřesvědčím, ale trest ji nemine, oškubu ji jako hlávku salátu. Ta naše ženská se načisto zbláznila, včera pronesla bezva větu, objednám něco kočinám, to jsem fakt pookřál, objednávky pro nás mám rád, ale to jsem se těšil opravdu předčasně a naprosto zbytečně. Domníval jsem se, že se jedná o zásobu bašty než dorazí balík ze Zoohitu, protože je to přeci jen z Neměcka a potrvá než se to do Ostravy dokodrcá, ale chyba melírka, objednávka byla to jo, ale na čtyři nerezové misky a granule pro tu hladovou havěť u babči, protože na ně máti zapomněla, jo a aby si nepřidala jako úplný blbec, tak NÁM, jako bych byl nějaký hračička přibrala ušatý ksicht na hraní, z toho se fakt po... potěším. Ó, veliký kočkobóže, dej ať je dálnice volná, bez kolon a uzavírek, aby tady ten zatracený Deutschhbalík byl jináč nevím. Pac a mňau a já jdu jistit kukátko, aby to nepřejeli. Mňauky Sisilek.

4 září 2015, 13:35:43

Čauky mňauky kamarádi. Tak jsem tady zase po čásku, abych se pořádně vymňoukal, protože ten můj kočičinec a maminec, mně k ničemu pořádnému nepustí. Kde začít. Horka jsou zaplať rosničko za námi a pomalu začínáme ožívat a opouštět své chladiče, které buďme si upřímní v těch vedrech byli platné jako sáňky v létě. Ale co si budu stěžovat, přežil jsem to, holky také, naši jenom tak tak, ale nakonec také, takže se můžeme těšit na to co nás čeká dále. Ale nyní k věci, včera jsme měli doma obr rušno, ještě teď se směji pod fousky, ale tak, aby to mamí neviděla, jinak by ji najisto trefilo, jak říká. A co, že ji tak rozhodilo,no, co bych byl zbytečně skromný, byl jsem to já. Ale nic jsem neprovedl, a v tom je právě ten vtip. To bylo tak. Přišla, jako vždy z práce, nakrmila nás, pohladila, vyčistila záchodky, sedla s večeří a když se za okny okolo sedmé hodiny zvedl vítr, tak se rozhodla, že je potřeba vyvětrat ložnici, aby se dobře spalo. Když procházela bytem, tak zkontrolovala kdo se kde nachází a pak zapadla do ložnice, zavřela za sebou dveře a otevřela okno dokořán, aby se vyčistil vzduch ( nemáme v žádném okně protikočičí zábranu, proto to zavírání dveří při větrání), pak se vrátila do pokoje a když se usadila na pohovku a začala mazlit Číru, tak si nevím jak, všimla, že já se již na svém stanovišti nenacházím a v tom vystřelila jak raketa a pádila do ložnice. A co myslíte, byl jsem tam!!! Seděl jsem zcela způsobně na posteli a koukal jak lidi říkají do blba, při otevření dveří, už na blba, jak se titulovala posléze sama mamí a to jsem si pro vás, protože by to mohl někdo předčítat koťatům zvolil ten nejmírnější výraz z těch, která následně opouštěla její ústa. Přátele jsem již na světě sedm let, ale jak já se červenal pod tíhou těch výrazů, některé jsem ještě vůbec neznal. Mamí mně tedy lapila do náručí a děkovala mi, že jsem tak zodpovědný a nic jsem neriskoval. Já, na rozdíl od ní, nejsem žádná blondýna, abych lezl ven, sám, do nejistoty, vystavoval se nebezpečí, bez zásob a pelíšku, když mi doma nic neschází. Nyní jsem tedy uctíván za moudrého kocourka a mám takový pocit, že i ty tři nádhery si mně teď, tak jako více považují. Mějte se báječně a zas někdy mňouknu, až naši něco provedou. Pac Sisilek

4 srpna 2015, 15:40:10

Nazdárek všici, tak se vám za celou naši kočkofamílii ozývám po delším čásku a přeji všem bezva druhou půlku prázdnin. Co se mně týká a jistě to mňoukám i za nejméně jednu z mých oddaných poddaných, tak bychom se bez léta v takové podobě, jakou nám předvádí letos klíďo píďo obešli, páč jsem zapařený i tam kde mi to před lety vetula vybral a to už je fakt co říct. Taková Blackie, je potvora lehká a naučila se chladit si kožich v koupelně na šňůrách na pověšeném prádle, nebo si smočí kožich v některé z misek, Sněhurka je jemnosrstá a klidně to mňouknu bez obalu, je to tropický cvok, protože i v tomto hnusu zaleze pod deku a tam spí a vrní jako by to bylo kdo ví jaké žůžo. Číra, ta nikdy mnoho pohybu ze sebe nevydala, takže ta to prožívá v pelíšku a já, já přátele trpím, ale musím být nenápadný, protože by mně máti chtěla jistě chladit a věřte, že by mne vějířem neofukovala, větráček na mně nenamířila, ale vodou, hnusnou, mokrou by mně vlhčila a to jako fakt ne!! Z toho je mi šoufl a kapka v kožíšku, je pro mně jako vstrčení do přepravky, tedy muka z největších. Ještě, že jsme neztratili svůj pověstný apetýt, ale včera jsme byli v loji, tatí, hlava děravá, úplně zapomněl, že má mamí do šesti, tedy, že domů se přižene až okolo půl sedmé a on nám lopata lidská zapomněl nandat před odchodem na odpolední najíst bo zapomněl, že má mamí dlouho. No děcka, já myslel, že snad zobnu i do granule, ale má vůle byla silnější a vydržel jsem to, ale bylo to fakt o chlup. Když tedy mami přišla, byla připravena na nejhorší, tedy na ohlodané kočky a majetky, ale tuto krutou hříčku sklerózy jsme ustáli, no baby se dojídaly granclemi, to já trpěl jako spisovatel a pak to přišlo a byla to fakt rychlé. Když vešla mamí, tak v prvním návalu radosti, ji Sněhurka, která byla na piedestalu, tedy skříňce hned u dveří, vlepila na přivítanou pusu, pak jsme ji hned tahali do kuchyně, kde nám podávala oběd i s večeří dohromady a já jak jsem byl fakt hladový jak sviňa jak se na ostravsku mňouká, jsem vyjel talíř své porce a hned jsem letěl vyžrat tu od Sněhurky, která se lísala k mamí v ložnici. Ne, nemyslete si, že byla pak Sněhu hladem, to se u nás hlídá, dostala svou porci, když se domazlila, aby nebyla zkrátka. A jako kocourek co nesnese nedojedky, jsem se obětoval a ty zbytečky za ní ještě zlikvidoval. Tak jsem se vám krásně vymňoukal a jdu se natáhnout na dlažbu, abych se kapánek ochladil. Přeji vám všem hlavně stín, dostatek osvěžení a tropy brzy v trapu, pac a mňau Sisilek jako mluvčí rodiny i za holky.

7 července 2015, 09:57:37

Má velká, sladká lásečko, sluníčko mé milované, mazlíčku bez kterého neusnu dokud nejsi složena v klubíčku v mých nohách. Přeji ti spolu s tatím a ostatními kožíšky k tvým narozeninkám jenom to nejlepší, hlavně zdravíčko a spokojenost. Ani se tomu nechce věřit, že z tebe, takového malého bojácného špuntíku vyrostla taková statná dáma, která nade vše miluje mazlení a umí si jej s pořádnou urputností vynutit, vykřičet i vydrápkovat. Zlatíčko naše milované, doufáme, že máme před sebou ještě mnoho a mnoho krásných a promazlených let a my ti slibujeme, že se zasadíme o to, aby pro tebe byly plné lásky a vrnivé spokojenosti.S láskou v srdci mamí, tatí a tví chlupatí kamarádi.

22 května 2015, 14:31:13

Milovaný Sisilku, naše první kočičí lásko, dnes v den tvých již sedmých narozenin sedím a koukám se pomocí fotek do tvé minulosti a jediné co si vybavuji bylo to sevření srdce, když jsem tě poprvé spatřila, byla to bolest obavy a strachu, zda se o tebe dokážeme postarat a také neskonalé lásky, která mne zaplavila. Přejeme ti všechno nejlepší miláčku, hlavně zdravíčko a pevné nervy s námi i s holkami. My uděláme vše proto, aby jsi měl další léta plné lásky, pohody a všeho co miluješ, ale ty žaluzie tě ty pacholku trhat stejně nenechám. Tvá milující máma, táta a tři holky kočičí.

18 května 2015, 09:43:26

Naše milované torpédko, drahá Blackienečko, přejeme ti s tatím a ostatními kamarády všechno nejlepší k tvým prvním narozeninkám, hlavně hodně zdravíčka to jediné ti nemůže předplatit ani vymodlit, ale to ostatní ti budeme dopřávat co jenom tvé hrdélko ráčí a to vždy s láskou a radostí. Jsi naprosto odlišná od ostatních členů kočko-domácnosti, takový svěží vítr a můj sladký choleriček, ale o to více tě milujeme pro tebe samotnou. Drahá holčičko, přejeme si, abychom s tebou mohli oslavit ještě mnoho dalších výročí a posíláme ti veliké pomazlení a pusinky na celý tvůj čertovský čumáček. Tví milující rodiče.

20 dubna 2015, 14:44:10

Čauky mňauky kamarádi, tak se opět hlásím s nějakými těmi novinkami od nás. Počet čumáčku čtyři, dva nosy lidské a sem tam nějaký okřídlený a osminohý vetřelec, které bývá lapen a pokud to stihneme tak i sežrán. Včera byl sežrán z jedné poloviny ptáček (španělský), ke své neskutečné hanbě, se musím přiznat, že já v tom chrup neměl, jsem to prostě zaspal, pochutnaly si Sněhurka s Blackie. Na mně pak už zbyla jenom ochucená rýže a to při vší své nenažranosti do tlamky fakt nestrčím. Poznámka, pro vnitřní použití: příště si s holkama dám přesbyťák až odpoledne, mám podezření, že mne odrovnaly úmyslně, abych nebyl schopen pozřít a celou dobrotu zaspal. Pak tady máme jeden technický problém a to nový potah na sedačce, prý jsme banda pelichavá a kam vlezeme, tam chlupíme a na to prosím ta naše hlava melírovaná geniální lidská přišla po téměř sedmi letech, že kočka pelichá, no to jsem zvědavý, kdy přijde na to, že je také lovec a začne nám nosit ze zveráče na místo těch pro mne nepoživatelných granulí nějaké opeřence nebo hlodavce, prosím hlodavce menšího vzrůstu, králíka jsme měli a to není nic pro mne, ta potvora vrčela jako hrom a já se jí pak musel vyhýbat a to si při třech kočkách nemůžu dovolit, mít zničenou pověst udatného kocoura . Ale teď k tomu potahu, bo se mami zdálo, že na dece jednobarevné jsme moc znát, tak si našla pestřejší, ale aby to ladilo (čekám, kdy začne barvit i nás, abychom ladili dle jejich zvrhlých představ), ale tady vyvstal problém, jakmile se novinka objevila v pokoji, tak jsme se na ni tak intenzivně vrhli, že je takřka na odpis a mami na infarkt a to si nemůžeme dovolit, protože bychom zašli žízní a hladem on je tati boží, to jako jo, za jeho vlády můžeme fakt všechno a to nám porada že vyhovuje, ale než ten by si všiml od počítače, že nemáme co jíst a pít, tak bychom byli vysušení jako ty trapné ryby co se prodávají ve zveráči a my je tak neradi. A tak to tak vypadá, že milý přehoz, se nedožije ani pračky a poputuje rovnou do konťasu a nám je vyhrožováno, že na dveřích od obýváku bude kočkozákaz vstupu, jo, jo povídali, že mu hráli, to jsem je odnaučil ve svých pouhých třech měsících, když si mysleli, že ložnice mi zůstane zapovězena, ale mé usilovné bubnování na dveře a úpěnlivý nářek, je záhy přesvědčil, že tomu tak nebude a já od té doby ložnici opouštím velice zřídka, to aby se mi ty dveře zase „omylem“ nezavřely. A ještě jedná perlička od nás, tak jsem zjistil, že Sněhu je dobrý dávkovač na bombony, máme je v takové blbé krabici, která je neustále zavřená a tak nám bráni k posloužení si, ale právě Sněhu přišla na to, že když se upustí na zem,tak se otevře a my si tak můžeme posloužit dle libosti sami, to je dobrá zpráva, tak nyní čekám, že začne trénovat otevírání lednice. Jo zítra máme doma vetřelce, prý malíř, no budu to muset jistit ze skříně, ten poslední, když jsem ho nekontroloval, asi proto se tam zavřel,tak to flákal. Ž e jsme měli nejen kocoura na sedačce, to jako mně, ale i po stěnách a s tím se nehodlám smiřovat, jediný kocour jsem doma já. Tak je po obědě, byla čočka na husto, že jsem to raději nezaspal. Nemám já pech, ptáka zaspím a u čočky čumím jako puk do prázdný brány. Dneska není můj den, ale vám všem přeji aby byl ten váš jednoznačně bezva a plný toho co máte rádi kamarádi a já, no já jdu sedět před skříňku, abych naznačil tatímu, že mám hlad, takže před ní budu sedět až do půl páté, než se vrátí mamí z práce. Páček miláček, váš Sisilek.

18 března 2015, 12:29:38

Čauky mňauky kamarádi. Tak si tak ležím na sluníčku a mňoukám si, že jsem už dlouho nic nepustil ven z té naší bláznivé domácnosti. Nějak se to pokusím zrekapitulovat. Jak jistě víte, tak Blackie byla na výkuchu, tedy kastraci a aby neměla pocit, že je týraná jenom ona, tak do druhé přepravky nacpali i mně, že si mně jako vetula pořádně prohlédne, na to jsem mu mohl poslat něco málo z našich pár tisíc fotek, to jsem se nemusel kodrcat na vejlet, který mně stál hlasivky, protože jak je mým dobrým zvykem začal jsem zpívat už u nás doma na chodbě a pustilo mně to až v čekárně, bo to jsem už dávno věděl, že se z toho nevyřvu, tak proč si namáhat hlasivky nadarmo. Jo a to nejen, že jsem se jel nechat takzvaně prohlídnout, ale i odebrat krev a prověřit fungování mých ledvin a kocour ví čeho všeho ještě. Když nám odnesli Blackie, tak jsem tušil, že jsem v … no však vy víte a pro případ, že by to četla i nějaká ta omladina, nemůžu být přesnější. Když se na mně to blonďaté stvoření (veterinář) vrhlo a vzalo mně na svou rachitickou hruď, že mne pomazlí, tak jsem byl tuhý jako prkno a to mi chtěl brát krev, no dyť by se ve mně v ten okamžik žádné ani nedořezal. Ale podařilo se mu to, sadistovi, inzulínovou jehlu mně napích a sál jako upír. No abych to své utrpění zkrátil, výsledky vyšly na jedničku, takže si vesele dopřávám vše čeho hrdlo ráčí a v ničem se neomezuji. Blackie to také přežila, ale byla protivná, jak se u nás na Ostravsku říká, jako stará řiť ještě tři dny potom, co už ji beztak nic nebylo a co bylo nejhorší, tak si za své útočiště vybrala jeden záchodek, no já myslel, že si snad zalomím drápek, když jsem viděl tu frontu před těmi zbývajícími dvěma, kdybych se nestyděl, tak bych to pustil do vany, ale co kdyby mně tam někdo viděl, mám rád soukromí a to by mně dočista porazilo. Naštěstí po třech dnech konečně vylezla a já získal zpět svůj klid na duši. Jinak ostatní jsou pořád stejné, i když Číra zaznamenala veliký pokrok, no, po čtyřech letech bylo také už načase. Překonala svou panickou hrůzu z vany a už si do ní, samo, že bez vody, chodí házet chrupku. A tady bych se rád pozastavil a vymňoukal vám jak máti málem ve stresu o pár těch divně nabarvených chlupů na hlavě přišla, ona se mi také cpe i do barvy kožíšku, také chce mít takové krásné proužky, ještě nepřišla na to, že to dělá marně, jsem origoš každým coulem. To bylo tak, tatí na noční a my se chystali ke spánku, co se mně týkalo, tak já jsem již byl připraven na skříni a upravoval si pelíšek k masitému snění, Sněhurka a Blackie již také pomalu zabírali spací místečka a mamí se začala převalovat v posteli nervózní jako já když je balík ze zoohitu teprve na cestě. Vylezla z postele a šla hledat Číru, bez které neusne, dokud se jí neuhnízdí v nohou. Ony jsou na sobě v tom spaní závislé obě, nechápu, ale toleruji. A tak tedy chodila po bytě, hledala volala a pomalu začala zmatkovat. Jo, ono se to dá, ztratit ve dva plus jedna kočku. Nakonec to tedy nevydržela Sněhurka a šla jí pomoct s hledáním a sedla si za ty koupelnové dveře a chudák, je ještě moc mladá, tam doufala, že to máti dojde, no, seděla tam dobrých pět minut, než mamí prolezla po čtyřech obývák, kuchyň, všechny skříně a pak až ji trklo, podívat se za ty dveře, konečně, co? Tam tedy seděla Číra a ty dvě se vítaly, jako by se měsíc neviděly, ó, veliký kočko bože ty to vidíš! A ta poslední, tedy Sněhurka, to je éro přes jídlo, má jistě zabudovaný radar, když se vytahuje maso, tak je u něho dříve, než se stačí sundat ochranná fólie a na to, že jí jako vrabeček, tak masa tedy spořádá i celý kuřízek. A tak se nemusím vůbec namáhat, jenom se usadím a občas zvednu packu, jako, že se hlásím o svůj díl, ona vyškemrá a zařídí vše ostatní. No tak jsem se vymňoukal a unavil asi si půjdu na chviličku dáchnout, abych nabral sil na odpolední honitbu holek, to víte, musím je držet zkrátka, tři holky na krku, to už dá zabrat je krotit. Páček micáček, Sisilek

12 prosince 2014, 15:15:06

Čauky mňauky kamarádi, tak jsem tady zase, abych se s vámi podělil co se u nás tak nějak děje, no co vám budu mňoukat, pokud to doma držím já, tak je vše jak má být, holky sekají latinu a jakmile se ve dveřích objeví lidská noha, ruka i jiná část těla, tak jsou hezky naučené, přivítat a hned letět do kuchyně ječet a loudit něco do misek a já jako pravý paša svého harému jenom dojdu k misce a zabořím do ní svůj chrup. Ale jsou situace, hlavně ty kdy to nedržím ve svých otěžích a to je pak doma maras. Jako třeba onehdá, když se máti rozhodla, že začne dělat těsto na cukroví, a malá Blackie ji musela okamžitě následovat a přidat se k ní. A tady to začalo, vytáhla se váha a všechny suroviny na přípravu těsta. Pomlely se oříšky, a začala se odvažovat mouka a pak tuk, cukr a ejhle cukru na místo osmi dek skoro tři kila, to je na pár odměrek hodně co??? To stejné si brblala i mamí a pak zjistila, že odvažuje spolu s cukrem i Blackie, no já si sice mňoukal, že kočičky budou až z lineckého, ale tak zase nejsem ž tak zkušený pekař a tak jsem tedy mlčel a jenom pozoroval co bude dát, jestli se bude Blackie mlýt, nebo snad strouhat, no lidi mají někdy divné chutě, ale to jistě sami znáte. Ale nic tak drastického se nedělo, byla sundána z váhy a postavená vedle, aby se vědělo kolik tam tedy toho cukru vlastně je bez ní a pak přišly vajíčka a tuk a chystalo se na ruční hnětení, ale tomu Blackie nechtěla pouze přihlížet a tak se v nestřeženém okamžiku připlížila k misce se surovinami a již přiložila packu k dílu a hnětla mouku s cukrem. Ale protože to byla práce tuze úmorná, tak si chtěla otřít pot z čela a to si celé poprášila směsí mouky s cukrem, no kamarádi, já se až lek, protože jsem mezitím již začal z toho namáhavého pozorování pomaloučku klimbat, ale tento výjev kočky, která se již jako sotva odrostlé kotě začíná měnit v prašivku mne úplně probral a já opět zbystřil smysly a sledoval co se bude dít dále a taky že jsem dobře udělal. Víte co napadlo mamí, když malou černo-bílou Blackie spatřila?? No, namočila si ruku, že jí jako toho nánosu zbaví, jo, jít na mouku vodou byl dost „dobrý“ nápad, během chvíle měla Blackie na čumáčku moučný strup a já se už královský bavil. Nakonec tedy nebyla myta, ale loupaná a to si jistě umíme dobře představit jak z toho byla nadšená, vrčela jako pes, syčela jako prasklá hadice a nadávala jako kočičí dlaždič, já ji rozuměl, ale máti může být ráda, že ne, to by si fakt za rámeček nedala. Ale naše Blackie je tuze otrlá a již druhý den válela rohlíčky a ještě se uložila ke spánku na připravený pečící plech. Jo vánoce jsou tak krásné a u nás i zajímavě hororové, jenom mně tuze mrzí, že letos nebude stromeček a větve, to by bylo něco do deníčku. Já už bych věděl co Blackie, nebo i Sněhu poradit, jak s nimi naložit. Mějte se krásně kamarádi zlatí a brzy zase na mňoukanou. Sisilek, mluvčí smečky.

16 října 2014, 11:09:44

Čauky mňauky přátele, tak opět přicházím, abych vám vypsal co a jak se u nás děje. Nejprve musím mňouknout, že od zítra má naše mamí dovolenou, což znamená, že bude opět lítat jako pometlo a nebude žádný režim. Ba co hůře kamarádi, od pondělí bude tatí v nemocnici, má plánovaný zákrůček, osobně bych mu přál kastraci, ale na to není dost velký kocour. Ale co je horší přátele, tak v úterý jede máti na pracovní poradu do Brna. A tímto se s vámi asi loučíme, protože ta ženská netrefí ani z hlavního nádraží, jezdí tam už sedmý rok a pokaždé vyleze úplně jinde než má. A z toho vyplývá, že jeden bude na hadičkách a druhý ztracený na nádraží v Brně a my, my asi hlady ožužláme i vlastní pelíšky. Začínám chápat, proč Blackie již testovala stelivo na skus, ona dobře tušila, že se jí to bude jednou moc hodit. Takže tímto vás již nyní připravujeme na to, že když se neozveme od pondělka do pátku, tak je máti pořad ještě v Brně a v pátek by měl být tatí už určitě doma, tak poté co ji zase přiveze zpátky do Ostravy a nás pořádně dokrmí, bychom se vám opět mohli ozvat, ale až zpětně nabereme síly. Jinak u nás je to od včerejška šílené i se Sněhu, holka marodí, ona ví jak na sebe upoutat veškerou pozornost. Má zase zánět horních dýcháků a totálně ucpané nozdry. Takže si udělala výlet k vetovi, nafasovala léčivo a jakmile dorazila zpátky domů, tak začala zvracet a jela až do příchodu máti z práce, to se uklidnila, ale když jsme večer všichni ulehli, tak si to zase rozmyslela a začala zvracet na novo, no noc na nic a ráno se holka už zase vezla na veterinu. Se ji fakt divím, já když mně něco bere, tak rychle zalezu, abych byl neviděn a neslyšen a tam to přetrpím, jenom, abych nemusel do přepravky a k vetovi a ona si jede hned dva dny po sobě a pokud ji to do zítra nepustí, tak si dá i třetí kolo, ale to se holka přepočítala, protože pokud si ho fakt dá, tak nebude žádné pohodlné cestování v autíčku, ale pokodrcá se tramvají s funící mátí. No nic, tak jsem vám všem vymňoukal a raději se dopředu i omluvil za případnou osobní absenci a nyní si jdu raději dělat tukové zásoby do rezervy. Pac a mňau Sisilek i za holky.

2 října 2014, 15:09:22

Čauky mňauky kamarádi, přicházím vám vymňoukat s čím to sdílím jednu domácnost, kamarádi, já fakt nemůžu dostat normální spolubydlící, po spící panně (Číra), kočkochrt (Sněhurka) no a ta třetí, tak to je fakt oříšek, pro tu ještě pojmenování nemám, ale bude také. Víte správně by to měla napsat sama Blackie do svého deníčku, ale jako hlava rodiny a „objektivní“ článek všeho dění u nás jsem se rozhodl jediným mňoukem, ano, správně, svým osmikilovým, že vám budu ty kočkoviny co se u nás dějí mňoukat já. Takže to bylo tak, mamí si špatně spočítala kočkolit a jako baba líná až za hrob, bez auta, jež neuřídí, chválabohu ani papíry nemá, a tatí se fláká tři šestnáctky po sobě v práci, tak jsme doma skončili bez zrníčka kočkolitu navíc a co čert nechtěl, tak naše pití se zvýšilo a tím i jeho odchod z těla ven a tak jsme zůstali bez podestýlky. A to by nebyla naše hlavička lidská, vypočítavá, která než by zajela po práci do nejbližšího krámku, který tuto veledůležitou potřebu pro kočičky nabízí, tak zašrotila v makovici a vypadlo zrníčko záludného plánu. Jak jistě víte máme doma seniorku ušatici králičí a té se jako podestýlka dává do jejího záchodku silikagel a protože toho máme drobnou zásobu, tak se mamí rozhodla, že nám to dá do jednoho našeho a tak nebude muset šoupat svou plochou nohou do obchodu. Ále to se holka líná pořádně přepočítala, jak si usmyslela, tak i učinila a do jednoho záchodku nám nasypala tu krystalickou směs. A v ten moment se to stalo, jak to zmerčila Blackie, tak tam vjela jako krtek do díry a začala hrabat, no což o to, to je kočičí u nás, po každé výměně jit udělat revizi, ale ona se tam doslova rochnila a odmítla své nově nabyté zábavní centrum opustit, tak ji mamí vysunula, protože my máme šuplíkové záchodky a vytáhla ven s tím, že by jí to mohlo přestat bavit. Ó jaká naivní myšlenka to byla. Když malou postavila na zem a očistila ji kožíšek, tak se milá Blackie po vzoru „já nic, já muzikant“ obešla třikrát kuchyni, aby zmátla „nepřítele“ a než se máti nadechla už tam byla zpátky a hrabala zase. A opět byla vyjmuta a nyní to je boží kamarádi, ona ta malá se nejen rochnila, ale také to s mega gustem chroustala, takže dostala výchovný lepanec na předocáskový díl a pak ji byla potupně vypláchnutá papule a u čehož se tatí řehtal jako statný valach. Jenomže to na naši Blackie neplatí a tak, když se její poslední packa dotkla opět země, tak už tam byla opět a to už bylo moc i na máti, která tedy zavelela, že silikát půjde zpátky do sáčku, Blackie na výplach tlamky a tatí do Kaufu pro dva písky a aby tam nejel jenom tak zbůhdarma, tak přibere i Gourmetky co tam mají mít v akci. No kamarádi, já jsem plně spokojen, záchodky čisté, písek vyměněný v šupleti zásoba bašty a já pro to nemusel nic udělat, tak se mi to líbí, tak to mám rád. Pac a mňau kamarádi, Sisilek.

30 září 2014, 10:27:34

Drazí přátele, všem vám moc děkuji za to ohromné množství přáníček a dárečků, no já vám z toho byla tak vyjukaná, že jsem si lehla na klávesnici a kochala se tak dlouho až jsem úplně usnula a zdálo se o vás všech, protože jsem se prý ze spaní dokonce i usmívala a chvilkami dokonce i vrněla, no také , kdo by nevrněl, když má tolik báječných přátel. Ještě jednou vám všem z celého srdíčka děkuji a posílám veliké zavrnění a pusinky na čumáčky, pac Sněhurka již jednoletá.

22 září 2014, 16:04:52

Čauky mňauky kamarádi, opět vás po delší době zdravím a posílám vám veliké přátelské zavrnění. Jak jsem již několikrát psal, tak naše máti je liška podšitá, ale co si dovolila nyní to už nezná mezí a jsem ochoten se překonat a dát ji za vyučenou, aby ta omladina viděla, že se nesmí nikdy dát. No nic, tak k věci. Naši po nové podlaze nakoupili vlastně všechno nové do obývacího pokoje a tak také i sedačku, což o to, ono je to super mít nový, neotřelý prostor, kam může kocourek tělo složit, zvlášť po celodenní únavě s dozorem nad těmi nejmladšími šídly. A tak se také stalo, že v sobotu naši opět naskákali do auta a šinuli si to do obchodu a z něho se vrátili s takovým divným chlupatým něčím, které pak položili na sedačku, Říkali tomu umělá kožešina a že je to prý jako pro nás na příjemný a teplý poleh. No což o to, když to má jako sloužit nám, tak nejsem proti a hned jsem si to šel jako očichat a prozkoumat a nějak se mi to tedy vůbec nelíbilo a vlastně nikomu z nás, nechtěli jsme si na ani sednout, natož těla složit a tu se zrodil ten ďábelský plán v hlavě naši máti, že prý to je jako super, že s tím ani ve snu nepočítala, že se nám to nebude líbit a tak že se při nejbližší příležitosti koupí ještě dvě další ty divné uměliny a položí se na zbytek pohovky a tím tak bude zachována jenom pro jejich posed, poleh, odpočinek a podobné šunkovaly lidské. No kamarádi, tak to se mnou tedy zacloumalo jako tornádo s papírovým kapesníčkem, a mňoukl jsem si, tak to tedy ne a začal přemýšlet jak na to vyzrát, nejprve jsem se pokusil si ulehnout na místa, kde ta chlupatice není, ale je to věru nevalný odpočinek a vždy jsem skončil na druhé pohovce, abych se zase krásně narovnal do kocourka, ale jak mňoukám, musím být omladině příkladem, tak tomu musím za každou cenu přijít na kobylku. Tě pic, tedy pac Sisilek koumák.

19 září 2014, 15:17:58

Čauky mňauky kamarádi, tak vás po nějaké době zdravím a napíši vám co je u mně nového. No rostu prý jako z vody a že jsem tedy úplný vodník, když můžu tak se ráchám až po pupíček ve vodě, mamka mi chtěla udělat radost a tak mi uděla v kuchyni takové maličké brouzdaliště a to se mi tedy opravdu moc líbilo, ale dlouho mi ho tam nenechala, prý abych se nenachladila, ale mezi námi, je zajímavé, že mé brouzdaliště záhadně zmizelo v době, kdy hodila mamí ozembuch na trošce vybryndané vodičky. Ale já ji nechám v tom, že bych se mohla nachladit. Jinak jsem veliká a statná, mamí říká, že ze mne bude kočka nejen čertovská, ale i čertovský velká a mohutná, už nyní ve svých čtyřech měsících jsem skoro tak vysoká jako Sněhu a váhově jsem ji možná již přeběhla. Jsme veliké kamarádky y meleme se spolu po celičký den, pak si očistíme kožíšky a jsme zkrátka kamarádky do nepohody. Sisilek je také fajn, ale nějak nám nestačí, tak si s námi občas dá pár koleček přesbyťáku, ale poté uléhá a odfrkuje únavou a Čírinka, no ta je taková zvláštní, nehraje si, neběhá, ale již si dáme klidně i pusinky a myslím, že se máme rády, ale ona je taková lidská, raději leží na židli, nebo na pohovce a má ráda svůj klid a společnost lidí, hlavně mamky, ale co mi to nevadí, já mám Sněhu a s tou se vyřádím a když i ona už odpadně únavou tak mám mnoho hraček a s tím si vystačím sama. Tento týden jsme dostali novou zábavnou hračku v podobě vosy na baterie, takže žádné krveprolití se u nás nekoná. A s ní si poradím hrát celičké hodiny, číhám, lovím, sem tam ji musím také převrátit na nožičky, protože ji občas v zápalu boje hodím na křidélka, ale je to úžasné a zábavné. Tak to jsem vám vymňoukala a půjdu opět zlobit Sněhurku. Mějte se všichni moc krásně a já se zase až budu mít chvíli pauzu někdy ozvu, pac Blackie.

3 září 2014, 16:26:40

Čauky mňauky kamarádi zlatí, ani nevím jak napsat co se mi dneska ráno stalo. No na mou duši, nebýt mamky a jejího zásahu, tak ani jedná netušíme co by bylo, ale jsou věci, které ani vědět nemusíme. To je tak, já mám po ránu potřebu se nechat pořádně pohladit a při této činnosti dělám různé polohy a kroutím se u toho jako spirálka. Pravidelně to provozuji při ranní přípravě kávy na kuchyňské lince. A tak tomu bylo i dnes ráno, mamka postavila na sporáček vodičku na kávu a jednou rukou mně hladila a druhou připravovala mističky na mňausnídani. Když nandávala mým spolubydlícím, tak jsem se spolu s ní přesunula, abych se nemusela vzdát svého hlazení, když byly mističky pro ty tři naplněny, tak se je šlo přelít teplou vodou, aby nejedli studené papání a tak se stalo, že jsem si začala pálit ocásek, když si toho mamka všimla, tak mně upozornila a přesunula do bezpečí, od hořáčku, ale jakmile dala hladovcům jejich snídani a chystala se nakrmit mně, tak si všimla, že mám zase ten svůj nešťastný ocásek v plamenech. No kamarádi, já tomu vůbec nerozumím, jak je možné, že jsem si ničeho nevšimla a že ten smrad spálené srsti byl tedy krutý, to vám, jistě nemusím vůbec mňoukat. Když mi pak mamka ocásek oprášila a strčila pod čumáček, tak jsem na ni ještě koukla s výrazem, cos mi to udělala??? Ale už mně zná a tak se za to na mně vůbec nezlobila, ale šeptala mi do ouška, že jsem její maličké jelítko a nešika. Pak jsem dostala svou snídaní i já a jako by se vůbec nic nestalo jsem ji vesele zbaštila a šla si hrát s Blackie. Pac a krásné odpoledne vám vše přeji a pozor na ocásky, jak jsem dnes zjistila, tak jsou hořlavé a pak nepříjemně zapáchají. Pac Sněhurka.

25 srpna 2014, 13:45:36

Tak vás opět po delší době zdravím z deníčku kamarádi milí a musím si postěžovat, jak také jinak, když takový hodný, zlatý a trpělivý kocourek bydlí se dvěma naprosto střelenými lidmi, třemi kočkami a jedním obstarožním ušákem, no ten je tedy můj nejmenší problém a tak jej, tedy ji vyřazuji ze svého seznamu oblud domácích. A nyní k tématu mého rozčílení, jak jsem psal v pátečních vzkazících, tak naši se vydali na výlet do míst, kde žila a odkud byla přivezena Sněhurka, tedy do Mikulčic u Hodonína. Což o to dovolené nepraktukují a každoé volno jsou s námi, tak jsem ochoten jim pár hodinek mimo domov občas strpět a dopřát jim malý a KRÁTKÝ výleteček, ale to co mi provedli v tuto sobotu fakt nemá obdoby a já ještě dnes zatínám drápky od zlosti nad jejich neomaleností. Sobota ráno, tedy přesněji 5:45 zazvonil budík, já jako obvykle vystřelil ze své skrýše na skříni a pádil ke dveřím od kuchyně, kde se tradičně podává snídaně, už to mě mělo varovat, že není něco v pořádku a omámen stále ještě spánkem jsem snědl dvojitou porci a šel si jako vždy po svém. Tedy toaleta, očista kožíšku a pak sledování dění venku a v šest jsem vyprovodil naše ze dveří a domnívaje se, že jeli jako již tradičně na nákup jsem si šel dát ranní siestu, abych nabral sil na přípravu oběda. Ale to jsem se tedy pořádně spletl, nejen, že nebyl oběd, ale ani večeře, ale až půlnoční svačinka, ano mi drazí čtete správně, půlnoční svačinka, protože ti troufalci si dovolili se vrátit až o půl jedenácté a než se vybalili a převlékli bylo krátce před půlnoci a ještě nám drze řekli, že se na noc nesmíme přejíst, no kdyby někde neklábosili a byli doma včas, tak bychom mohli i těžkou večeři, když už oběd nebyl a já musel potupně chodit jako v mrákotách na granule, abych se dožil večera, tedy té slané půlnoční svačinky. Ale včera jsem si to pořádně vynahradil a mňoukl bych, že se zoohit opět zatřese v základech, protože jsem vyjed dobrou čtvrtinu zásob, tedy na snídani dvě gourmetky , pak jsem vyžadoval svačinku, těsně po popoledni, jsem již opět stál u misky a vyžadoval oběd a stejně tak precizně jsme s holkama střežili máti, aby se nehnula ani na krok z bytu a oddávala se dlužnému mazlení. Ale nejhorší na tom je, že mně nechali doma se třema hysterkami, no dyť já mohl v takový společnosti přijít i k mravní úhoně a co by dělali pak s kocourkem s nervovým tikem, jo to věřím, byli v odnoži útulku, kočka kam jenom oko dolehlo a už za mně měli jistě i náhradu, ale já jsem kluk silného ducha a nedám se zadara, nejen že jsem to přežil bez újmy, ale jsem rovněž i posílen vědomím, že pokud jsem to přežil sám s tolika mňau holkama bez újmy, tak mně již jen tak něco neporazí , naopak nyní já porazím je, ale to musím nejprve precizně dopilovat, aby to stálo za to. Pac krásný den přeji všem Sisilek

5 srpna 2014, 17:13:15

Pac a mňau. Kamarádi drazí, já včera byla dočista zavalená a málem bych bývala byla i udušená. To tele, tlusté, neohrabané, žárlivé mně prosím pěkně zalehlo. A o kom, že to jako mňoukám? No o Čírince. To bylo tak, mamí si zabrala ta malá černá raketa a já, když jsem zjistila, že si můžu konečně hodit šlofíčka, aniž by na mne útočila a chtěla se honit, tak jsem se rozhodla ten svůj odpočinek vypilat k naprosté dokonalosti a právě po vzoru Číry jsem se zakrtečkovala do deky, abych nebyla nikým rušena a mohla si klidně odspat svůj veršíček. A právě tehdy na mne Čírinka nalehla a normálně si mně ještě drze pacičkami upravovala, aby se ji lépe leželo. A pak mne holka obézní zavalila a začala klimbat, no já ani nedutala, ale po minutě mi začal docházet kyslík a tak jsem se snažila pomaloučku vydolovat a víte co na to ona, ne že by se mi jako omluvila, bonbonek na omluvu mi předložila, svou Gourmetku za prožité příkoří nabídla, ne to ne. Ona se ještě koukala úplně vyjeveně s výrazem, kde ses tam vzala?? No nebýt téměř placatá a ještě přidušená do barvy šmouly, tak bych ji fakt jednu střihla mezi uši, ale byla jsem slabá jako čaj a ráda, že jsem to vůbec ustála ve zdraví. Vám tedy povím, jeden , aby se bál si i lehnout. Tak já jdu raději dneska do tunelu na škrabadle, tam jsem v bezpečí, pac Sněhurka.

5 srpna 2014, 16:57:03

Páček micáček všem, kamarádi drazí, tak už mám konečně po té otravné dietě a včera jsem to oslavila vskutku lukulskými hody. To by jeden nevěřil, co takový parazit v pupíčku dokáže, já jeho zásluhou měla takové střevní potíže, že jsem v sobě neudržela málem ani granulky, no mezi námi ty kotěcí mi stejně nelezou, tak chodím na ty dospělácké a bojuji s nimi tedy vší silou v čelistech. No a naši z obchodu včera přinesli tuňáka v oleji, kamarádi, já myslela, že z té vůně pod linkou asi zkočičím a ječela jsem z prdla hrdla, aby na mně nezapomněli, protože Sněhu ta už stála na lince, na kterou se ZATÍM nedostanu a svou misku střežila okem bedlivým a ty dvě hybridy, které jí na zemi tedy od misky já váha muší neodstrčím, to bych si mohla uhnat snad i kotěcí kýlu a oni by stáli na svém místě jako přibití a ještě by si mysleli, že je snad masíruji, tak jsem se tedy spoléhala na sílu svého hlásku a dočkala jsem se mističky voňavé rybičky s trochou granulí, abych se prý případně, nepo.... až za ušima, ale copak to už neumím do písečku a úhledně zahrabat, no jenom jednou se mi to vymklo z pod kontroly v kuchyni , to jsem ji prosím pěkně znesvětila celou po obvodu, nabonzovala mně Číra, která hrabala a protestovala, že do toho tedy šlapat nebude, citlivka, ale to ještě než jsem se léčila, tak proč mi to stále předhazovat, že. Ale zvládla jsem to, nejen, že jsem to krásně všecičko snědla, ale ráno jsem měla v kadibudce úhlednou hovžalu. Bylo to hovínko dlouhé jako žížala, tak proto hovžala, žádná tekutá placka. Tak a nyní už žádné granulky na celý den, ale hezky zpestřit Blackience jídelníček dobrotkami chutnými. Přeji vám všem chutné odpoledne a já jdu trvat na svých pupíčkových právech, pac a mňau Blackie.

1 srpna 2014, 14:41:08

Ahoj všichni. Jsem v této smečce už 2 týdny, tak se hodí malý sumír. Jak jsem psala v úvodu, ulovila jsem taťku před jejich domem za nohu, když se vracel po noční a ten si mě odnesl domů ( samozřejmě v náručí jak se patří a ne na noze ). Doma mě mí kočičí sourozenci přijali velmi hezkým syčením a ježením. No kdyby jste viděli ten naježený ocásek od Čírinky ! Mamča hned letěla pro sklínky ať je pořádně vymyje. Ono se to pak ustálilo, jen Sněhurka se se mnou nechtěla ani potkat a čtyři dny bojkotovala naše seznámení. Asi se bála, že ji chci vystřídat a poletí. Neletěla, patří tady přece. Dneska už spolu lítáme přesbyťák takovým fofrem, že naši nestíhají ani pohledem. Se Sisilušou taky občas provětráme futra a lítáme až na škrábadlo ( konečně se má s kým hádat o horní bidlo . To jen ta naše Číra je moc velká dáma na běhání, ale občas si dá říct taky. Šermujeme se jako o život, ona je asi nějaká aristokratka, pořád tasí drápek a packu do smeče. Mají smůlu, lenoši, já jsem velký lovec a nedám jim pokoje. To se týká i dvounožců, jejich tlapky, horní i dolní jsou plné mých stop, akorát nevím, proč z nich co chvíli teče červená. Vždyť sotva drápkem či zoubkem zavadím. A stejně si to zaslouží za tu dietu. No a co, že mám průjem, jde to ven tak co. Já chci jídlo, tak krmte vším co máte! A že já tedy vůbec nejsem ostýchavá a zblajznu vše co není pokličkou zakryto. Tak to je pro dnešek milí čumáčci vše a já zase brzy napíši co je se mnou nového. Pac a mrrrrrrr Blackie

17 července 2014, 09:47:50

Krásné ránko kamarádi, tak přinášíme nové zprávy o té malé chudince, ano je to kočička a to celičká černá s bílou náprsenkou a je to krásné stvoření jako každé zvířátko. Jak to tak vypadá, tak bude mít svůj domov u naší babí a bude již čtvrtý přírůstek. Stáří odhadujeme na dva měsíce. Víte je zarážející, že podle všeho je to jediná kočička u těch lidských ...... a pro ně byl nepředstavitelný problém se o ni postarat. Pro naše kočkomily je to nepochopitelné, když mohou v bytečku spokojeně žít tři, čtyři i více, tak proč by jedno na domečku nemohlo spokojeně žít také, ale to už je v lidské povaze, co také můžeme čekat od někoho, kdo ublíží vlastím dětem, tak proč by mě mít soucit s dítětem jiným, že? Ale hřeje nás na duši, že bylo zachráněno zase jedno stvořeníčko, je to málo v porovnání kolik hrůz se každý den stane, ale i za to jedno jsme rádi a hřeje nás to na duši. ještě musíme poděkovat do útulku, kde i přes nepříznivou situaci, kdy bojují se zákeřnou nemocí, byli ochotni se té maličké po přeočkování ujmout. Děkujeme vám všem za krásná slovíčka a doufáme, že již budeme opět psát jenom to veselé a nezatěžovat vaše oči nějakou těžkostí, kterých je i bez našich nářků všude plno. Pac a mrrrr Sisilek jako mluvčí rodiny.

16 července 2014, 10:32:39

Drazí kamarádi, prosím omluvte nás nemáme dnes náladu psát veselé vzkazíčky a jiné nepíšeme rádi. Ráno volala naši mamce její mamka, že odpoledne přivezou kotěcího kluka, kterého mamčin bratr zachránil před utopením v žumpě. Jak si umíte jistě představit naši mamkou to otřásá vztekem nemalým a je neskutečny najedovaná a to hlavně na poznámku, kterou vypustili ze svých vražedných úst, že ke kotěti přidají i granule, no to bylo něco na naší mamku. Granule si prý mohou strčit ....., raději by měli investovat do kastrace kočičky než vymýšlet postup likvidace. A tak přijde mrně k nám, ale jenom na karanténu, poté bude dáno do jednoho báječného útulku, ale pokud by se našel někdo, kdo by měl o něho zájem již před umístěním, budeme jenom rádi. Poskytneme mu socializaci, lékařskou péči a hlavně pocit bezpečí, které nyní rozhodně nemá a také lásku. Kamarádi, kdyby jste někdo měli zájem o toho bobka, je prý černý s bílými znaky, dáme fotečku, ale až budeme nějakou mít a také poté co se mamka trochu sebere. Víte je to sice herdekbaba, ale jsou věci, které ji dokáži zlomit jako suché stéblo. Tak nás prosím omluvte a v případě zájmu o malého, se klidně ozvěte, budeme jenom rádi. Za krátký čas se vrátíme k vám ,nemůžeme být bez vašich veselých vyprávění a přátelství. Pac Sisilek a holky spolu s rodiči.

7 července 2014, 15:59:33

Milovaná Čírinko, sluníčko naše, tak už máš čtyři ročky, není tomu tak dávno, co jsem si tě celou uplakanou a bázlivou přinesla domů a ty jsi se honem, honem utíkala schovat do bezpečí. A dnes je z tebe ta nejmazlivější a také nejžárlivější kočička jakou jsem poznala. Ano jsi má, malá princezna, můj vrnivý koblížek, má beruška a má malá, sladká Othelína, kterou nade vše miluji já i tatí. Přejeme ti všechno nejlepší srdíčko naše, hlavně pevné zdravíčko, láskou nehynoucí tě zahrneme a pozorností obklopíme. Buď s námi ještě hodně dlouho naše maličká s láskou tví milující rodiče a Sisilek se Sněhurkou.

27 června 2014, 12:29:37

Mňau všem přeji a posíláme veliké zavrnění. Mám průšvih kamarádi, hlídali, hlídali, ale přesto neuhlídali kytičku, před mou pružností. Víte my doma máme jenom tři kytičky, No měli jsme až do včerejška čtyři, ale…. Ta jedna musela být přesazena přestěhována za okno a nyní se bude hlídat, jestli přežije. První musel být přestěhován kaktus, je v kuchyni chudák a není na něho vůbec vidět, ale prý díky tomu žije. No je to drzost, ale co nadělám,že? No a včera se mi podařil husarský kousek, máme v pokoji nad pohovkou docela vysoko polici a na ní je truhlík se dvěma dracénami a jedna lilie. Víte, co jsem se nastěhovala, tak mně ta police dráždila, ale nejprve ostych, pak nedostatečný vzrůst mi bránily se o cokoli pokusit. Ale jak čas plynul, já se otrkávala, však mi také doma říkají čertovo kvítko, tak jsem si pomalu trénovala skoky, nejprve po malých kouscích, ale pak jsem si troufla i na veliké skoky, hlavně v noci v ložnici, tamní regálky, jsou neskutečně propracovaná skokanská stěna. A tak jsem se dostala k tomu, že skočím ze země do výšky skoro celé mamky. A tak jistě uznáte, že následný skok ze zad pohovky na poličku byl již pro mé vytrénované zadní skoky úplná maličkost a byla jsem dřív, než by kdokoliv mňouk. Ale včera se mi to nějak vymklo z pod packy a když jsem skočila, tak jsem se drápkem zachytila o obal kytičky a letěli jsme dolů všichni. Nejprve já, pak obal od kytičky a nakonec dopadla kytičky v květináči a aby se mi pomstila, tak všude okolo poplivala hlínu, no kamarádi, fuj to byl, mokré a dělalo to za sebou šmouhy, když jsem utíkala do bezpečí a co bylo nejhorší, tak ta ošklivá kytička tu hlínu plivla i mamce do večeře, no blé, opravdu jak jsem si chtěla zajít pro kousek, abych o nic nepřišla, tak jsem si to v mžiku rozmyslela a pádila pryč jako by mi za ocáskem hořelo. Mám toho teď nějak moc nasbíráno, nejprve jsem vyjedla dírky do paštiky pro hosty, která se chladila po pečení a vykousala muffinky až na jahůdky a teď toto, no budu muset dělat aspoň den hodnou kočičku, jinak mi ti lidi kočičí, to sice nevím co je, ale teď se to u nás doma hodně často skloňuje se mnou v jedné větě. Tak já jdu trénovat hodnou kočičku, dokud nikdo není doma, abych to pak měla na jedničku, než zase něco provedu, jenom doufám, že to ten den vydržím, zkusím je přesvědčit na půlden. Mňauky Sněhurka

Mazlíčci

Základní informace

Jméno

Sisil

Pohlaví
Datum narození

22. května 2008

Hmostnost

Copak jsem ženská???

Krátce o mně

Dovolte, abych se představil. Jmenuji se Sisil (von Sláma).Předem zodpovím asi nejčastější otázku:Sisil proto,že když mne přinesli byl jsem kočička (podle odborného úsudku, chi,chi) - Sisi. Pak mi \"něco\" přirostlo a byl ze mne Sisil. Jinak jsem vééééélky mazel a mlsounek. Dokonce se neštítím okusovat mamce jídlo z druhé strany přímo, když ho zrovná papá ona. Má nejoblíbenější hra je na bafanou, tu mně maminka naučila, abych jí pořád neškrábal, od doby co jí spolu hrajeme už nemá tolik ranek po těle, ale občas se přece jen neudržím, cha,cha. Jsem přece lovec, ne?

Co umím

na,baf,

Co mám v oblibě

Oblíbené jídlo

maso a maso

Oblíbená hračka

vše pohyblivé

Co ještě zbožňuji

spaní v klíně u maminky

Fotky

Více fotek

Základní informace

Jméno

ČÍRA

Pohlaví
Datum narození

7. července 2010

Hmostnost

..jako pírko!!! Tak prý, teď už více než jedno.

Krátce o mně

Jmenuji se Číra,ale toto jméno jsem dostala až když si mně z útulku přinesli domů mí noví rodiče. Byla jsem zachráněna z ulic Frýdku- Místku a dána do útulku v Ostravě. A odtamtud se mně přinesli do svého bytečku k zpočátku hodně agresivnímu kocourkovi Sisilkovi. Ale už jsem tady doma a nikdo mně od tud nedostane, ani se o to už nikdo nesnaží, poté co jsem si postupným lísáním získakala i mourka, tak jsem v úplném bezpečí. Jsem taková tichá voda, moc toho nenamňaukám,ale když vidím jídlo, tak melu břehy i hlasitý projev vyloudím a to takový, že mi ani velký bratr s hlasivkami nestačí. Jsem živel, nic přede mnou neobstojí, všechno prozkoumám a pročmuchám a okusím. Z počátku jsem nechtěla mít žádný fyzický kontakt s rodiči, pořád jsem se schovávala před pohlazením,ale postupně, když jsem viděla, jak je Sislek spokojený, když se mazlí, tak jsem se pomaloučku osmělovala a teď jsem prý takový malý povaleč klínový, ale jenom když chci já. Ale stane se, že si mně některý z rodičů ukořistí a pomačká si mně, tak držím a čekám až mně zase pustí na zem. Tak to by o mně bylo zatím ve zkratce asi tak všechno. Můj další vývin a projev vám budu psát do deníčku. Pac a pusu vám všem Číra.

Co umím

A proč?

Co mám v oblibě

Oblíbené jídlo

Všechno,hlavně to od bráchy Sisila

Oblíbená hračka

Ničím nepohrdnu.

Co ještě zbožňuji

jídlo,běh,lov na brášku...

Fotky

Více fotek

Základní informace

Jméno

Sněhurka

Pohlaví
Datum narození

28. září 2013

Hmostnost

Jako pírko

Krátce o mně

Přeji krásný den. Dovolte, abych se vám představila, jmenuji se Sněhurka a pocházím z Hodonína odkud si mně má nová rodina přivezla z útulku od moc hodné rodiny. Narodila jsem se v září, přesné datum se neví, tak mi ho tatí určil na jmeniny svého otce Václava. Jsem velice plachá a bojácná kočička, ale to se časem jistě poddá a já doma ukážu i svou hravou, dravou tvář. Jinak prý jsem jedlík a kuchyňská pomocnice, ale tuto svou tvář jsem zatím doma ještě neukázala, ale to po třech dnech po mně nikdo ani nechce, zato jsem jim již ukázala, že jsem velice tvárná, když jsem byla včera na svém prvním hloubkovém průzkumu, tak jsem se přes zadní stěnu kuchyňské linky protáhla až do ní a usadila se mezi hrnci. Budu zde žít se dvěma kočičkami a jedním králíčkem, ale toho jsem ještě neviděla. Mezi námi, ta kočička mně vůbec doma nevidí ráda a když jsem si včera vyskočila na klín své nové mamí, tak to s ní malém kleplo, ale ona si nevšimla, že jsem tak moc drobná, že se na něj pohodlně vejdeme obě a když ti dva trošku shodí zimní zásoby, tak i všichni tři. K veliké radosti domácího pána, nejsem proti se nechat pohladit i od něho a dokonce mně včera mohl i pochovat v náručí z čehož byl celý blažený. No a to je zatím ode mě asi všechno, moc vám děkuji za krásná , přátelská přijetí a vás ráda budu informovat o mém dalším seznamování se s novým prostředím. Pac a mrrrr Sněhurka.

Co umím

Co to??

Co mám v oblibě

Oblíbené jídlo

Prý maso, ale zatím jsem plachá, takže to teprve poznají.

Oblíbená hračka

Koulodráha

Co ještě zbožňuji

To se teprve uvidí

Fotky

Více fotek

Základní informace

Jméno

Blackie

Pohlaví
Datum narození

18. května 2014

Hmostnost

asi 1 kg

Krátce o mně

Zdravím všechny na Micinách. Jmenuji se Blackie a jsem nováčkem tady i v tomto domově. Tato rodinka si nenašla mě, ale já si ulovila ji. V pátek 18. července šel taťka z noční směny a já jsem si na něj počíhala před domem, schovaná pod autem. Když šel kolem mě, tak jsem vyběhla a ulovila ho za nohu. Nemohl odolat mým kukadlům, tak jsem se ocitla v tomto lidsko-kočko-králiko společenství.Začátek byl ze strany mých starších sourozenců krušný, ale to se poddá, nejsem žádný poseroutka. To jsem předvedla hned první den na veterině, kde jsem svou srdnatostí s vrčením mi vlastním zahnala obrovského dotěrného Yorkshira. Tatík sice říkal, že si mě jen přišel očuchat co jsem zač, ale já mu raději ukázala zač je toho drápek. Celá čekárna z toho měla představte si to - z kočky psinu! Ale stejně to mé vrčení působí i na Čírinku, tak dokud se neumírní, budu vrčet i na ni. Tak přátelé, doufám, že mě do vašeho spolku přijmete, a těším se na vaše ohlasy. Vaše Blackie.

Co umím

Příkazy? Co to je?

Co mám v oblibě

Oblíbené jídlo

Všechno, ale nyní mám přísnou dietu.

Oblíbená hračka

Lidské končetiny, sourozenci, pískátka, prostě všechno, přeperu i smetáček.

Co ještě zbožňuji

Mazlení, jsem veliký mazel, také hraní, miluji lov na vše a na všechny, jídlo, jak já miluji jídlo a ráda okusím vše, ale nyní nesmím.

Fotky

Více fotek

Základní informace

Jméno

Saki

Pohlaví
Datum narození

2. května 2013

Datum úmrtí

7. ledna 2014

Hmostnost

Dámy to přecházejí, ale 1.4kg

Krátce o mně

Tož zduř! Ja su mala huťařka z Ostravy a chcu se vam představit, a dufam, že budětě kamoši aj se mnu, tak jakose Sisilkem a Čirinkou. Ja se jmenuju Saki ( puvod jmena je pry tajny ) a tati mě našel ve fabryce jak bydlim na jednom hutnim provoze. Nelibilo se mu to, tak se s chlapama domluvila zebral si mě dom. Tuž se vi, že se domluvil aj s mamku, ale zapomněl na Sisilka s Čirinkou, ale to se časem vcucně a budeme spolu kamoši jak se patři. Narodila sem se v maju kajsik v Ostravě ( naši to stanovili na druheho ) a pak sem se dostala do tej fabryky a tam už mě našel tatik. Mam rada jidlo a tatinu - bo fest jim a s tatou i spim. Rada si aj hraju s fšeckym co se najde ( tatikovi s papirkama, tužkama a hlavně s myšackem u počitača - šak su kočka no ni! S tama sem si aj dosmyčila jakesi choroby - mam svrab v uchu, hnis v oku, bacila v krku a do teho aj pčikam jak sviňa. Ale už sem byla s taťku u dochtora a až se uzdravim, tak všici uvidite, jak budu fajna čupr micbaba.

Co umím

Na !

Co mám v oblibě

Oblíbené jídlo

Beru fšecko

Oblíbená hračka

Zatim su v treningu

Co ještě zbožňuji

Zatím jídlo a taťku, pak se uvidí.

Fotky

Více fotek

Přátelé (155)

Články

Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?