Profilovka Elatka a čičmounice

Elatka a čičmounice

Nástěnka

Nástěnka a informace

Deníček
8 října 2011, 19:37:02

Bambulka je strašná bžunda. Se s Vámi musím podělit o to. Eluš nám chtěla udělat vlastnoručně hračku. Tak si dotáhla vlnky. No ty už jsou samy o sobě strašná legrace, taky Elča šílela, když šla do obchodu, vrátila se a vlny byly rozmotané uplně všude.. no jo, může si za to sama, že nezavřela dveře do komory.. :) No ale víte co? Večer si vzala ty vlny, vystřihla si takové dírované kolečko a omotávala ho tou vlnou. Jako nechápaly jsme vůbec proč to dělá, ale sranda to byla. Kradly jsme jí ty lítající vlny.. no kapku z nás šílela, ale taky se smála. Prý je bojový úkol při třech kočkách vyrobit bambulku. Ale když jsme zjistily, že nám to fakt nedá, tak jsme si prostě lehly a sledovaly to. Fakt urputně sledovaly. Nejvíc asi já, protože se mi hrozně smála. A pak to celé nějak dokolečka rozstříhala, to jsem si skoro klepala na čelo, tak se s tím motala a rostříhala to no ale bacha.. pak to mezi těmi papírky svázala, papírky dala pryč a voala! Bambulka! Ježiši ta je tak strašně boží, že ji od včera tahám všude sebou a všichni se mi smějou, že jsem ňouma, už zase, ale když já se bojím, že když si přestanu bambulku hlídat, že mi ji ukradne Sallyna nebo Wicctorina. Ale Eluše říkala, že jich udělá po večerech víc, tak ať si holky trhnout a počkají si. :)

8 října 2011, 18:57:17

Pěkný mňau den přeju. Sice píšu o nějaký ten den později, ale stejně se s Vámi chci podělit. My máme tak strašně boží paničku.. nedávno byl světový den zvířat. My kočky o tom samozřejmě víme a jsme na ten den řádně hrdé, ale potutelně jsme čekaly, jestli o tom ví i Ti tady doma. No bylo 4.10. a nic se nedělo. Tak jsem se, samozřejmě, pěkně namíchla. Ale Elča byla nějaká smmutná, tak jí to bylo asi blbé, že nic.. den na to, 5.10. měla Elča nějakou paní na povídání o těch jejích ezo věcech, pak ji taky dávala nějaké papíry, cosi pro ni dělala a paní jí dala za to takový papírek, což mi přišlo trochu nefér, Elča jí dala několik velikých papírů a ona jí jeden takový malý.. no ať dělá jak chce Elča.. a pak nám ji navíc odvezla. No asi za hoďku na to Elča přišla, div že neplivala duši, táhla se s dvěma těkýma taškama. Z těch už jsem něco cítila, i holky nastražovali uši a čumáček. Elča vytáhla uplně nový záchodek, tak už máme každá svůj vlastní. K tomu kvalitní granulky, obrovské dvou kilové balení, pakl masových kapsiček a hádejte co, no já myslela, že mě šálí zrak. Elča nám nakoupila spoustu a spoustu malých konzerviček od Gourmetu, jak já je strašně miluju! Ale normálně nám je nekupuje, protože ta jedna pidi konzerva stojí 15kč, takže se to pro nás tři sakra prodraží. Kupuje nám je vyjímečně. Říkala, že byly "v akci" za pár kaček, tak jich máme teď plnou poličku. K tomu koupila vynikající a voňavé tyčinky, ježiši ty jsou dobré, hned každé jednu dala a strašně se nám omlouvala, že je to o den později, ale že prostě neměla peníze. Víte jak, ona nám pořád tvrdí, že jsme její život, tak to všechno kolem nás strašně prožívá. No není ona úžasná? Jo a ještě nám do nového záchodu koupila takové.. já nevím, co to má být, odmítám to používat jako záchod, ale tlapkat v tom byla sranda. Wicca ty kousky tahala ze záchodku a hrála si s nimi. No měly jsme z toho strašnou legraci všechny tři. Corálka a Wicca už tam chodí čůrat, já ne, na moje tlaky je to moc hrubé a špatně se v tom hrabká. Já mám ráda svoje klasické hrudkující stelivo, ve kterém se hrabká dobře. Ale je to od Elči moc milé, že se o nás tak stará. Máte teď velikou zásobu bašty, Elča je klidná, že máme všeho dost a tím pádem my máme míň práce ji uklidňovat a vytahovat z ní ten stres. Jsem moc ráda, že si mě Elča koupila od té paní s tou potvornou vnučkou. Tady se mám jak v království. Ale trochu mě Elča děsí, začala pokukovat po malých černých peršankách. Doufám, že to nemyslí vážně.

3 září 2011, 18:30:50

Se s Vámi musím o něco podělit. Je to taková smutno veselá zpráva, jak se to vezme. Pár dní zpátky Elča tak seděla u noťasu a pracovala a v tom jí zas pípla ta malinká krabička a hádejte co.. Elča přestala pracovat a začala strašně plakat. No my všechny tři na stole spící jsme se vzbudily uplně a jenom na ni hleděly, co se jako děje. Plakala strašně dlouho, tak jsme se k ní přitulily, tlapkaly na klíně, Wicca jí zkoušela olíznou tu vodu pod okem, jestli to jako nepomůže, ale nepomohlo, jenom nás hladila a plakala. Když se po strašně dlouhé době trochu uklidnila, tak nám vysvětlila, že jí její maminka napsala, že jejího pejska musela dát uspat a že už odešel do nebíčka, na psí pohodlný obláček.. Říkala, že je ráda, protože Miška měl prý strašně veliké bolesti a byl už hrozně nešťastný, tak jsme se ptaly, proč teda pláče a říkala, že jí bude moc a moc chybět, že pro nás by taky hrozně plakala. A tak si přes den ještě poplakala a ještě pořád si občas popláče, ale my to chápeme, to smutno musí prostě ven. No ale hádejte co ještě jednou. Maminka Elči, u které byl Miška, byla tak smutná a měla tak strašně prázdno, že se rozhodla pro nového pejska. Elča jí naposílala odkazy na útulky a pejsky v nouzi a týrané pejsky, kteří hledají nový domov a maminka Elči se strašně do jednoho zamilovala. Holky (Sally a Wicca) sice kroutily hlavou, proč takového vypelichance vyplašeného, ale já jsem věděla svoje. Taky jsem byla smutník útulkový a Elča věděla moc dobře, že jsem její už na první pohled. Tak se s maminkou sebraly a jely se tam podívat, Snížek mu říkali. Byl prý hrozně plachý (Elča nám to samozřejmě potom povykládala). Prý byl zalezlý v boudě v kotci, takový nešťastný a k smrti vyděšený. Tak za ním maminka Elči vlezla, hladila ho, vzala si ho na ruce a on ji tak nějak poznal, že ona je jeho nový člověk. Pak s ním šly na procházku, aby se trochu poznaly a už to byli největší kámoši s maminkou Elči. Ona její maminka na tom není penízkově vůbec dobře, ale hned mezi dveřma do útulku nahlásila, že je to její pejsek a jede s ní domů, tak zaplatila adopci, dostala očkovací průkazku a jelo se domů. Ze Snížka je Filípek a už jsme viděly fotky z nového domova. Vypadal moc spokojeně a možná už i trochu šťastně. Měl za sebou škaredé týrání a hrozně zlé lidi, já sama vím moc dobře, co to je, nemít vůbec žádnou lásku a žádného hodného člověka. Proto jsem fakt strašně moc ráda, že je Filda u maminky Elči, Elča už ohlídá, aby se měl moc dobře, stejně jako to ohlídala u mně. A Miška nahoře na obláčku se taky tváří moc spokojeně. :_)

19 července 2011, 20:04:03

Teda to byste nevěřili, co mám za sebou. Ani už nevím, jak se to stalo, byla jsem nějak v zápalu hry s Coralou asi, když si to nepamatuju, ale nějak zle jsem spadla a tak hrozně mě bolela nožička, že jsem šla spát. A spala jsem celý den, večer mě paní donesla k masu a ani to jsem nechtěla, chtěla jsem jen pořád spát, tak jsem jim zas zmizela a spala.. což už bylo teda mojí paní divné, protože ví, že jak se kočka začne schovávat do ústraní, je něco moc špatně.. Ráno jsem ji nechtě vzbudila.. měla jsem hroznou žízeň a potřebovala jsem se napít, tak jsem se belhala k misce s vodou a tak strašně to bolelo, že jsem opravdu nahlas a bolestně mňoukala, tak paní vyskočila vyděšeně z postele a letěla za mnou, div, že se o něco nepřerazila. A jak za mnou doběhla, tak viděla, že stojím na třech packách a jak pohnu se čtvrtou, moc pláču, takže vzbouřila mobilem další lidi, přijela její tchýně hlídat naše lidské mládě a mě naložila do přepravky a jelo se autobusem někam pryč. Celou dobu měla v přepravce ruku a hladila mě, což bylo moc dobře, bála jsem se o hodně míň a hodně jsem se k ní tiskla a schovávala se jí pod dlaň. Přišly jsme do takového domečku, takový zeleno bílý.. tam si mě Elča hned vyndala z přepravky a měla mě na rukách a to už jsem jí zase usínala.. pak mě dala na nějaký studený stůl a jedna moc hodná paní (aspoň se tak zatím jevila- netrvalo to dlouho) mě začala prohlížet. Dala si mě na zem, aby viděla, jak mi strašně nešlo chodit a jak to bolelo a kde. Pak mi to zas na tom stole prohmatala a protože jsem to měla moc nateklé a ztuhlé a bolavé, tak mě vzaly na cosi s názvem rentgen. No páni. Pak jsme teda chvíli počkaly, než si nás paní (prý doktorka) zavolala zpět. Ukázala Elči nějaké fotky na svítivé skříňce a ELči spadl snad metrákový šutr z hrudi, rána, že mě to skoro vzbudilo. Pak mi paní prohlídla oči, nos, ouška, změřila teplotku, poslechla srdíčko.. strašně moc se mi věnovala. :) Dokonce jsem jí při vyšetřování usnula hlavou v dlani. Elča mi pak vysvětlila, že dostanu injekce, že to píchne, ale moooooc to pomůže a pak budu mooooc zdravá a budeme moct chodit v klidu ťapkat do trávy ven, tak jsem zaťala zuby drápky a ani jsem se nehla, trochu jsem dokonce zapředla, snažila jsem se vypadat, že se vůbec nebojím a fakt to nic nebylo. :) Moc mě pochválila, Elča moje. Vážím 1,3kg (což teda nevím, kde to ta jejich váha vzala, Elčina váha s nulou je mi sympatičtější). Pak jsme dostali ještě kapky na čištění očí, kapky do uší a já jsem dostala ještě stříkačku se sirupkem na bolest nožičky. Prý jsem si ji nějak moc škaredě narazila, ale bude to dobré. Elča tam paní nechala 1225kč a ještě doma byla z té ceny nějaká špatná, ale říkala, že za zdraví svých holčiček dá cokoli. Ty injekce mi fakt bodly.. k večeru už jsem byla zas zvědavá. Sice jenom ze škrabadla, kde je rozhled a z leže, ale už jsem začala mít prý zase zvědavý kukuč a Elča měla velikou radost. Mrzí mě, že jsem ji tak vylekala a stála ji tolik penízků, ale za to se jí to teď snažím vynahradit a mohla bych soutěžit v soutěži nejhlasitějšího předení. :) Říká, že jsem nejlepší kočička na světě, ale šeptá mi to tajně, aby to neslyšela Corala a Sally. Prý by byly smutné. :)

2 července 2011, 16:06:57

No ona to snad myslí vážně. Donesla si sem v únoru nějakou potrhlou a potrhanou útulničářku.. to jsem ještě po třech dnech totálního trucinku překousla. Že si v červnu donesla další, navíc čistokrevnou kočku, čistokrevnou jako já a takovou flekatou a drzou a malou a vlezlou.. no to už teda moje aristokratické nervy nezvládnou. Potřebuju nějakou terapii, potřebuji trochu pochopení.. aspoň že teda večer se věnuje jenom mě, ona totiž ví jak na mě, ale stejně jsem na ni strašně naštvaná a ještě asi hodně dlouho budu. To se uvidí jakou budu mít zrovna náladu. Ale pro mě není problém se znovu urazit třeba po týdnu klidu, mám na to nárok, jsem tady nejstarší a nejčačanější. A doufám, že si ode mě ta malá myš bude držet odstup, ale zatím to vypadá, že je mnohem víc nad věcí než já a to mě trochu stresuje. No jsem zvědavá, jak to tady bude probíhat dál. Ale jestli si dotáhne nějakou další chlupatinu, to už se opravdu nadobro sbalím a odstěhuju.

2 července 2011, 15:33:36

U nových lidí je mi dobře. Se starším kotětem, co je prý z popelnice a pak z útulku, si celkem rozumím. Je to takový rošťák jako já, je celkem fajn, Coralínka se jmenuje. Ta druhá, Sally, s tou si teda moc nerozumíme. Ona by možná občas i chtěla, ale jak na mě syčela a prskala, když jsem tady byla nová, tak si to u mě pěkně pohnojila a já teď trucuju a taky se s ní nehodlám bavit. Budeme mít asi komplikovaný vztah, ale myslím, že ona se potřebuje vytrucovat, já se taky pak uklidním a bude to dobré. No a moje paní mi změnila jméno. Strašně chtěla, abych byla Emily British, říkala mi různě od té doby, co si mě přivezli před dvěma týdny, ale včera na mmě tak koukala a říkala, že jí to prostě nejde přes pusu, že to není moje jméno a zkoušela další, různě na mě volala a pak se jí zalíbilo Viktorka, volala na mě Viki, Viktorko, Viktorie.. a prý je to ono, pak ho trochu dramaticky gramaticky upravila a prý je konečně spokojená s Wicctorií British, tak to teda nakonec budu já, mňoukla jsem jí, jakože je mi to úplně jedno, protože zrovna lovím šňůrku na škrabadle a bylo to. :)

17 června 2011, 14:09:48

Tak zítra mě prý čeká veliký den. Dneska budu ještě spinkat u svojí maminky, ale zítra po obídku si pro mě přijedou nový lidé, tak se musím s maminkou ještě pořádně pomazlit a zadovádět, ale stejně si myslím, že se mi po ní bude chvíli stýskat. Snad bude nová kočičí i lidská rodina hodná, ale myslím, že asi budou, když se na mě ta nová paní tak strašně těší. Určitě to budou obrovské změny, vůbec netuším, jak to tam vypadá, jak to tam voní, co tam budu papat a jaký budu mít záchod a tak vůbec. Trochu se bojím, ale taky jsem hrozně zvědavá, asi jako každá kočička. Nová paní mi prý dneska všechno nakoupí, aby mi u nich zítra vůbec nic nechybělo, i nějakou hračku prý, abych se zabavila i po cestě, ale to bude něco uplně nového to cestování, tak nevím, jestli budu mít na hračku náladu. No jsem napjatá jak struny na ten veliký zítřek. Určitě Vám pak popovídám, jak to probíhalo a jak se mám u těch nových lidí. Tak zatím miááááu..

17 června 2011, 11:51:07

Náš člověk poslední dny říká, že budeme mít novou kámošku. Já jsem strašně zvědavá, takže se docela těším, co to bude za třeštidlo. Prý bude maličkatá, tak si musím trochu dávat pozor, abych jí neublížila. Přece jen jsem trochu nemehlo, to příznávám a občas to hraní kapku přeženu a je z toho škrábanec a kousanec, ale to já fakt nerada, ono se to tak prostě někdy stane, že zapomenu, že Salinka a moji lidi nejsou myš. :/ Chvíli nechápu, co se stalo a pak mi to dojde a je mi to líto. Až tady bude mrně, musím se víc hlídat, abych ji nechtěně neublížila. Taková maličká.. ta bude určitě moc připomínat myš. Snad s ní bude větší zábava než s tou namyšlenou potvorou, ta se chová jakoby by byla nejlepší a nejhezčí a nej nej nej a dovádět se s ní moc nedá. Máme se rády, ale potřebujeme toho prostředníka. Tak se už moooooc těším. Zítra večer nám ji dovezou, to bude pak asi dloooooouhá noc.

Mazlíčci

Základní informace

Jméno

Sally

Plemeno

Ragdoll

Pohlaví
Datum narození

20. června 2009

Krátce o mně

Narodila jsem se jedné moc hodné chovatelce. Koupila si mě starší paní, jako svou první kočičku. Bohužel její vnučce nikdo nevysvětlil, jak se má chovat ke kočičkám a pořád mě tahala za moje citlivé ouška, ocas a fousky, tahala mě za srst.. tak jsem se dětí začala moc bát a většinou jsem zůstávala schovaná pod postelí v ložnici.. asi bych mohla říct \"díky kočičímu bohu\", u mojí majitelky se projevila silná alergie na kočičí srst a musela mi hledat nový domov. V nemocnici se s někým seznámila a dcera té nové lidské známé se na mě přišla podívat. Prý kočičky strašně moc miluje a zrovna takovou, jako jsem já, si chce pořídit. Donesla mi nějaké laskominy na úplatek a docela se jí to povedlo trefit, ale přišla i se svojí malou dcerou, takže jsem se zase schovala pod postel, ještě jsem nevěděla, že tahle malá holka je uplně jiná a ví, že mě může jenom hezky opatrně hladit. Uběhlo pár dní a tahle holka přijela s přepravkou, vzala si všechny moje věci i mě a odvezla mě uplně pryč. Hodně jsem mňoukala a plakala, byla jsem vylekaná, u nich doma jsem se schovala do takového velkého krásného škrabadla s domečkem a přes 24hodin jsem ani nevykoukla. Ale hlad je hlad, tak jsem vystrčila hlavu a dala si skvělé masíčko a vodičku. Pak mě napadlo, že asi nebudou tak zlí, tak jsem vylezla a trochu si to tam očichala. Trvalo mi tři dny, než jsem si trochu zvykla na nové prostředí, půl roku mi trvalo, než jsem se sama přišla za novou paničkou opravdu upřímně pomazlit. Dětí se budu bát už asi vždycky, ale tohle naše lidské mládě už docela beru, je hodná a ví, že na mě musí pomalu a opatrně. Bydlím s těmi lidmi už rok a pár dní, mám se tu dobře. Nikdo mě netýrá, mám pořád čistý záchod, pořád v misce granule, čistou vodu a každý večer maso, které mám ráda. Ruka k pohlazení a podrbání se vždycky najde a dokonce mě i češou a kartáčují.. Myslím, že tohle je můj opravdový domov a svoje lidi miluju.

Co umím

Copak já mám někoho poslouchat?? Pche. Maximálně slyším na \"Salinko jdeme\", když jsme na balkoně, ale to jenom proto, že tam nechci být sama.

Co mám v oblibě

Oblíbené jídlo

Masové pidi konzervy od Gourmetu a masíčkové kousky na žvýkaní na mls.

Oblíbená hračka

Když občas zapomenu, že jsem šlechtična, tak miluju igelitky a novinové papíry..

Co ještě zbožňuji

Svoje lidi, i když jsou podřadní a vůbec nemají modrou krev jako já.. pak taky masíčko, ty vysoké skříně doma, na kterých se skvěle spí a samozřemě jejich postel, ta je asi nejlepší.

Fotky

Více fotek

Základní informace

Jméno

Coralínka

Pohlaví
Datum narození

2. listopadu 2010

Krátce o mně

Narodila jsem se v zimě, nevím kde a nevím komu, na maminku už si nepamatuju, ani na ostatní koťátka. Pamatuju si jen na popelnici, u které jsem hledala jídlo a pod kterou jsem se schovávala. Tam jsem taky byla, když mě napadlo nějaké zvíře a pokousalo mě na krku, měla jsem vytrhané velké kusy chlupů i s kůží a to mi bylo něco málo přes měsíc. Někdo mě vzal, takové velké teplé ruce a odnesly mě na místo, kde bylo hodně dalších koček, teplo, bezpečí a jídlo, útulek tomu říkali. Ale žádný můj vlastní člověk s hřejivýma rukama. Rány se mi hezky zahojili a byla jsem hodně veselá.. jednou tam přišla nějaká paní s pánem, která měla oči plné slziček, když na nás koukala, tak jsem k ní běžela a ťapkala po ní, skákala po ní.. chtěla jsem ji rozveselit, aby nebyla tak smutná. Vzala si mě do náruče a já věděla, že to budou moji lidé. Pohladila si tam samozřejmě každou kočičku i kocourka a pejskům donesla psí piškoty. Smutně koukla po ostatních kočičkách (určitě by nás moc chtěla všechny, ona je veliký kočkomil) a řekla útulkovému pánovi, že já jsem ta jejich správná kočička. Dali mě do krabice, odnesli k autu a tam mě dali do fešné prostorné přepravky, odvezli k nějakému člověku v bílém plášti, ten mě vyšetřil, dal mi nějaký dobrý krémík, injekci, prý abych byla pořád tak zdravá.. pak mi koupili moji úplně vlastní misku a jeli jsme domů. Jen otevřeli přepravku, vyběhla jsem a začala pobíhat a skákat a očichávat.. byla jsem doma. Akorát jejich starší kočka.. taková namyšlená ignorantka dělala problémy. Tři dny s nikým vůbec nemluvila, až jsem se bála, že mě zase odvezou zpátky, tak jsem jí potichu vysvětlila, z kama jsem a co jsem měla zatím za život a ona teda svolila, že tam můžu být. Dokonce si mě adoptovala za svoji holčičku. Kdy jsem se přesně narodila nevím, ale ten doktor říkal, že mám tak tři měsíce, to bylo 2.2.2011, když si mě brali, tak mi paní dala datum narození na 2.11.2010 Jsem moc ráda, že mám svoje lidi a teplý bezpečný domov.

Co umím

Na příkazy mě fakt neužije. Jsem přece kočka z ulice. :)

Co mám v oblibě

Oblíbené jídlo

Ukládání...

Oblíbená hračka

Absolutně všechno, gumičky do vlasů, pěnové čísla a písmenka toho malého člověka, sáčky, tašky, papíry, papírové kuličky, umělé myši, hrkající hračky pro kočky.. já jsem fakt vděčná a nenáročná. :)

Co ještě zbožňuji

Teplo domova a lásku, kterou mám od svých lidí, koberce, škrabadla, všechny svoje hračky, křečka toho malého člověka, dobroty a strašně moc miluju nahánění s tou mojí lidskou kámoškou. Je sice hrozně veliká, ale když na ni hodím šibalský kukuč, tak se za mnou rozběhne a různě si nadbíháme, pak si jí lehnu na klín, nechám se drbat.. jsem za všechno moc vděčná.

Fotky

Více fotek

Základní informace

Jméno

Wicctoria British

Pohlaví
Datum narození

16. dubna 2011

Hmostnost

Paní doktorka říkala, že 1,3kg, takže s ní už nemluvím.

Krátce o mně

Narodila jsem se jako maličká a uplně poslední, první panička říkala, že jsem byla celá uplně růžová. Teď jsem hezky klasicky britsky šedá, ale furt se mi někdo směje, protože jsem kapku flíčkatá, no co, tátovi červené geny se taky musely nějak projevit. Tak jsem sama zvědavá, co ze mně teda bude. Zatím je mi devět týdnů, jsem ještě uplně malinká, usedím i na jedné dlani mojí nové paní. Teď si zase trošku zdřímnu a pak písnu, jak proběhla cesta do nového domova. :)

Co umím

Wicci přeď a Wicca přede.. :D

Co mám v oblibě

Oblíbené jídlo

Tak zatím nejvíc mi voní masíčko dospělých koček, takže máme tajnou dohodu, že jak dostaneme jídlo, já se přesunu na jejich a ony na moje kotěcí. :)

Oblíbená hračka

Domečky a škrabadlo, na které paní navěsila rachtací věci na gumičce a provázky a děsně super je křeslo. A chlupaté umělé myšky a rachtací věcičky, kterými nás rozmazlují. :)

Co ještě zbožňuji

První paní říkala, že mám strašně ráda lidské nohy.. kdo by ne? Jsou legrační, hýbou se a mají hýbací prsty.. strašná legrace. :)

Fotky

Více fotek

Základní informace

Jméno

Cinema

Pohlaví
Datum narození

17. dubna 2003

Datum úmrtí

10. října 2006

Krátce o mně

Nežila jsem moc dlouho. S Elčou jsme si užívaly spíš společné víkendy. Víte.. ona mě přivedla na svět. Kvůli mému narození nestihla poslední bus na internát a musela vstávat ve tři ráno, aby byla včas ve škole.. Ale přece by neodjela, když jsem ještě nebyla na světě. A jéje, já jsem zuřila. Vylezla jsem poslední, měla jsem málo místa, málo kyslíku a tak jsem se hned po vylezení pořádně nadechla a spustila takový rachot, že jsem vylekala bráchy i maminu, ta skoro vyskočila z krabice, jak se lekla.. No ale asi jsme s Elčou neměly být spolu, protože ona pak nějak našla svého kocoura, ten jí namňoukal do bříška miminko a ona už s náma nebydlela. A když jednou přijela, já už jsem tam nebyla. Její máma nás dala skoro všechny pryč. A já jsem u těch nových lidí být nechtěla, tak jsem utekla a už na zemi nejsem.. nebo respektive jsem.. Elča ví, že jsem se jí vrátila jako ragdollí dáma Sally. Poznala mě. Ale dalo to fušku, se k ní dostat.

Co umím

Cinemo pusinku.

Co mám v oblibě

Oblíbené jídlo

Psí masíčko a cokoli od Elči,když to vonělo masem.

Oblíbená hračka

Myši, ale pššt, já se snažila ať to Eli nevidí.

Co ještě zbožňuji

Nejraději jsem si z Eli dělala strom. Ona mě vzala do náručí, já jsem od ní packama odstrčila a jak mě chytala, abych nespadla, tak jsem se jí pohodlně rozvalila na ruce. :)

Fotky

Přátelé (18)

Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?