Profilovka Qersaia

Qersaia

Nástěnka

Nástěnka a informace

Deníček
23 dubna 2012, 17:14:07

Už je to tak strašně dlouho, co se na procházce panička skutálela z kopce a zlomila si nohu v koleni. Já blbec jsem si nejdřív pochopitelně myslel, že je to zbrusu nová hra, ale pak mi přišlo divné, že ta nána bulí a nakonec jsem ji soustrastně doprovodil ten půlkilák domů. Jen se nám šlo poněkud pomalu... Už je to děsná doba, co mi na týden úplně zmizela z očí do nemocnice. Když se vrátila, stejně jsme nic nedělali, nosila s sebou divný klapací inštrumenty, kterých jsem se popravdě trochu bál (neříkejte to Bobině a Báře od vedle). Bude je mít do konce dubna, tak už se to blíží! Konečně zas vyrazíme na procházku, zas budu honit smrkové šišky a lovit srnky! Juchů!

28 září 2011, 18:16:54

No jéje, vždyť já vám to ještě vůbec neřek'! V sobotu 17. září jsem měl spolu s Ráchel (to je ta mladá labradorka) vystoupení na oslavách tatínka její paničky. Já jsem měl jen poslušnost (sedni, lehni, zůstaň, ke mně) a tři dogdancingové triky (okolo, pac, panáček), jenže u stolu byla spousta lidí. Spousta lidí a spousta JÍDLA. Ham! Na začátku jsem proto paničce asi šestkrát utekl, ale potom už to šlo hladce, takže panička ze mě nakonec měla radost právem.

10 září 2011, 08:44:42

Uáá, dobré ráno!!! Dlouho už jsem tady nebyl, takže se toho stalo tolik, že už si to ani nepamatuju. Začněme odzadu. Ve středu, poslední den prázdnin (bú) za mnou dorazily dvě super kamarádky - dvě strááášně velikánské labradorky, Este a Ráchel. Moc fajn zakončení školního roku! V sobotu za mnou přijely zas. Tak jsem si s nimi hrál, (ony na mne po většinu času jen tak zíraly - pak že jsem labradoři jedni za nejchytřejších psů - pche, nám velšteriérům nesahají ani po kotníky!) a pak hurá na louku. A potom další den, v neděli, jsem k nim přijel zas já. Šli jsme na super procházku, až jsem z toho byl konečně jednou trošku unavený (dovedete si představit, jak moc to paničku potěšilo). V pondělí nového školního roku se nestalo nic moc, kromě toho, že se ustálil nový řád v procházkách, hodině krmení a tak. Úterý bylo super, protože jsem měl čtyři měsíce - veliká zodpovědnost, to víte... A panička mi přinesla psí kapsičku jako dort. Těším se, těším se, že budu mít zpestření jídelníčku a ono nic - dostal jsem ji až po náročném cvičení vyplněném sedni, lehni, zůstaň, ke mně, k noze a panáčkem. Ale já s paničkou cvičím rád a potom - ta dobrota! A ještě dnešek, panička se vrhla na vrátka od ohrádky a dnes už se mi utéct nepodařilo... Krásné ráno všem a pěkný celý den.

28 srpna 2011, 11:21:28

Už jsem nic nenapsal snad tři dny - skandál! Jenže ve školním roce nebude moc na nějaké psaní čas, takže ode mě čekejte zprávu tak jednou za týden a jinak šlus, až na nějakou kratičkou novinku. No, zatím jsem pokaždé zdárně z ohrádky utekl. Včera už to pro páníčky vypadal slibně, ale já se stejně protáhl jednou z milionu neexistujících děr, protože jsem měl děsný strach z té hrozné bouřky. Jenže co to? Dveře zavřené, takže jsem stejně měl po žížalkách... Už jsme zase byli dvakrát na nákupu, jenom dneska měla panička tu drzost, že mě nechala doma, protože si prý sice neužije tolik srandy, ale bude tam rychleji - hrůza! Myslím, že už mě namá tolik ráda, protože mě furt tahá mezi auta a lidi mě sice mají moc rádi, ale ona mě vždycky přiváže a opustí... Jojo, mám těžkej život - snad až dokonce psí. Všem krásný den!

26 srpna 2011, 00:18:14

Prozatím sice jevím tendenci dostati se z ohrádky, avšak (a opět pouze prozatím) nedaří se mi to. Včerejší noc byla mimořádně bouřlivá a to jak meteorologicky, tak po mé citové stránce. Páníčci se naštvali a zpátky domů mě nepustili, když jsem utekl, tudíž jsem strávil noc sám na zahradě ponechán svému osudu...! Ale ráno jsme byli zase v obchodě a ve vesnici jsem se setkal s krásným dvouletým pejskem bígla, tak jsme se řádně vočuchali. A odpoledne na druhé procházce jsem se střetl s pejskem irského setra - hrůza! S takovou velikou obludou se vám teda přátelit nebudu. Jinak bylo vše v pohodě, akorát mi panička musela vyndávat klíště zpod krku a hrozně to venku pražilo... Závěru se protentokrát vzdám - zív - ostatně sama představa že si mám každý den ještě patnáct let vést deník je - zív - děsivá, a kromě toho jsem uzíván. Haf a všem krásné sny.

24 srpna 2011, 22:39:19

Tak dneska píšu já, Daník má moc práce: horka zatím tak neprožívám, jsem v pohodě a Dan v podstatě taky, ovšem já to nemůžu spolehlivě poznat, když takové věci jako agi ještě neděláme - leží si v chodbě a během dne několikrát vyběhneme a přetahujem se, dvakrát až třikrát denně procházky, stálý přísun vody a jsme spokojení oba dva - aktivitu zvlášť neprojevujeme, nechci ho přetěžovat. Krásně mu jde sedni, cvičíme lehni, ale to zdaleka není tak dobré, taky se ho snažím naučit rozdíl mezi pusť a dej, ale to zatím moc nevypadá. Dneska večer se ještě z ohrádky nedostal, tak uvidíme, jak se to vyvrbí... Dobrou všem, až dorazí foťák, přidám fotky

23 srpna 2011, 21:57:55

Zívám, zívám... Dneska za mnou přijela paniččina nejlepší kamarádka, takže jsme všichni vyrazili do vesnice na nákup. I přes velkou nelibost mých lidí jsem pochopitelně horlivě pomáhal s uchem od tašky. Na další procházce jsem byl odpoledne a tam panička vzala i piškoty, takže jsem se jak u rybníka, tak doma na zahradě učil sedni a lehni - myslím, že není nutné být originální, jen kvůli úspěšnosti, takže: všechno za piškotek! Dostal jsem novou hračku, otec rodiny je lesníkem a myslivcem, takže je to část srnčí nožky i s kopýtkem - bašta. Před chvilkou jsem zase zdrhl ze své ohrádky, ale moji lidé se naštvali a zadělali vrátka lépe, takže momentálně trčím před boudičkou - bé! - tedy vlastně (promiňte to nedopatření) aú! No tak to máme z krku (vlastně z hrtanu), závěry: - aut se bojím o maličko míň, ale stejně jsem přesvědčen, že mě jednoho ošklivého dne sežerou - ohrádka by byla v pohodě, kdybych tam nemusel být sám, do boudy nevlezu, kdyby trakaře padaly - srnčí nožka a přetahovadlo se staly mými nejoblíbenějšími hračkami na věčné časy Dobrou a haf!!!

22 srpna 2011, 16:57:28

Dneska (a taky včera) jsem dokázal přespat v chodbě! A jak se mi to podařilo? Prolezl jsem dvířky od své ohrádky, protože se mi do boudy vůbec nechtělo a když se na mě moje panička šla podívat, viděla, že mě nevidí. Pak jsem přiběhl, ona si povzdechla, popadla mě do náručí, vzala deku a uložila na mé dosavadní přespávací stanoviště. Pochopitelně se mi nechtělo čekat, až se otevřou dveře na zahradu a své potřeby konal uvelebený v prozatímním pelíšku. I jináč jsem spokojen - už jsem snědl dvě porce granulí, byl jsem dvakrát na procházce, prospal se a hrál si, závěry: - auta i náklaďáky jsou nechutné a příšerné hlučící zbytečnosti, kterých by se každý slušný občan měl bát a ne do nich furt lozit - s jinými psi to myslím půjde, s jedním jsme se vočuchávali - lidi mám moc rád, nejlepší jsem rukovatý, sukňovatý a taškovatý - panička je na mě zlá a nechce mě pouštět v domě dál než do chodby Tak zatím a haf!

21 srpna 2011, 22:16:56

Dnes kolem půl čtvrté jsem přišel do svého nového domova. Mojí paničkou se stala dívčina asi třináctiletá, ale v tomhle baráku je lidí jak psů. Mám boudu s výběhem a kolem velkou zahradu, takže jsme si hráli, různě blbli, honili se. Už jsem chlemtal vodu i mlíčko, jakož i granule jak z domova starého, tak z nynějšího. Vyrazili jsme poprvé na procházku, závěry: - obojek je v pohodě - vodítko nemám rád, ale skvěle se do něj kouše - mlíčko je tady ještě lepší než doma (tedy vlastně doma je mlíčko lepší než u těch cizáků co mě předtím chovali...) - zahradu je třeba ještě řádně prozkoumat - slepýše nemám rád - nejlepší zábavou je honitba, nejlepší hračkou uzel Haf a dobrou noc...

Mazlíčci

Základní informace

Jméno

Dan

Pohlaví
Datum narození

6. května 2011

Datum úmrtí

28. září 2013

Fotky

Více fotek

Základní informace

Jméno

Ilco

Pohlaví
Datum narození

8. května 2003

Datum úmrtí

16. května 2011

Krátce o mně

Jsem už v nebi pro pejsky, ale svůj život jsem strávil celý na zahradě. Byl jsem trochu nevyvedený a k mé rodině jsem přišel až v jednom roce. Rád jsem zdrhal za fenkami, ale na procházky nechtěl. Proháněl jsem návštěvy, trhal nohavice a nechtěl poslouchat. Občas jsem zavrčel, jinak bejval kliďas. Učit jsem se začal už v sedmi letech, tak už jsem toho moc nezvládl, ale byl jsem rád za každé pomazlení, kostičku a dobré slovo, které se ke mně dostalo...

Co umím

sedni, ke mně, dolů

Co mám v oblibě

Oblíbené jídlo

maso a kosti, piškoty

Co ještě zbožňuji

svůj klid, rodinu a jídlo

Fotky

Přátelé (10)

Články

Hlavní menu
x

Skvělé, máte to v košíku

fotka produktu

Opravdu chcete smazat tento inzerát?