Povaha

Povaha předurčuje tohoto ohaře k využití v lovecké kynologii i v dnešní době. Myslivci ho stále vyhledávají pro jeho všestrannost. Velkou výhodou je značná inteligence a ochota učit se. Případného zájemce jistě velice potěší i snadná cvičitelnost a poslušnost. Slovenský hrubosrstý ohař je velmi temperamentní, takže je skutečně radost s ním pracovat. Při využití v myslivecké kynologii se cení především jeho vyrovnaná povaha, vrozená ostrost na škodnou a výrazná všestrannost. Hodí se jak pro  práci v lese a na poli tak i na vodě.

Popis

 Slovenský hrubosrstý ohař je středně velký až velký pes, obdélníkového tělesného rámce. Poměr délky těla a kohoutkové výšky by měl být 10:9  a u fen může být až 10:8. Srst by měla být tvrdá a hustá. Na uchu by srst měla být měkká a krátká a na spodní straně mordy by měla tvořit vous. Typickou barvou srsti je šedá. Na menších částech těla se můžou vyskytovat i  bílé skvrny nebo „stříkání" - takového jedince nazýváme bělouš. Vždy by měl být kladen důraz na loveckou využitelnost plemene (odpovídá tomu i typ srsti, který mu umožňuje pracovat téměř v jakémkoliv počasí). A proto je důležité zachování jeho atletické stavby těla. Pes by měl být dobře osvalený a měl by překypovat silou a vytrvalostí. Kohoutková výška u psů  je 62-68 cm a u fen 57-64 cm. Hmotnost se nejčastěji pohybuje mezi 25 a 35 kg.

Klasifikace FCI

Tento ohař je řazen do FCI skupiny 7, tedy mezi ohaře. Konkrétně je to sekce 1 - kontinentální ohaři. Přijetí mezi uznaná plemena proběhlo 6. 6. 1983 v Madridu na zasedání uznávací komise FCI. Toto plemeno má povinnost složení zkoušky z výkonu (pokud ho chceme zařadit do chovu, tak musí mít pes složenou loveckou zkoušku - Českomoravská kynologická jednota).

Historie plemene slovenský hrubosrstý ohař

Slovenský hrubosrstý ohař vznikl (ostatně jak napovídá i jeho název) na území dnešního Slovenska.  V chovu českých fousků a výmarských ohařů se občas vyskytli jedinci hrubosrstí, s šedým zbarvením. Takovéto zvíře bylo považováno za nestandardní. Slovenským chovatelům se ale zalíbili. A ve 40. letech 20. století začali se systematickým vyhledáváním takovýchto psů a s jejich vzájemným křížením. Chovu tohoto nového plemene se intenzivně věnoval slovenský kynolog pan Koloman Slimák. Při vývoji nového plemene se uplatnila původní plemena - výmarský ohař a český fousek a přikřížen byl i německý krátkosrstý ohař.

Základní péče

Výhodou Slovenského hrubosrstého ohaře je jeho naprostá nenáročnost v péči o srst. Celoroční držení venku mu nečiní žádné problémy. V takovém případě je ale nutností dostatečný čas, věnovaný tomuto velmi kontaktnímu psu. Vzhledem k jeho temperamentu vyžaduje poměrně hodně pohybu a aktivit ve společnosti svého páníčka.

Chovatelské stanice

Ja-Sta Czech

FCI	VII: Ohaři
Velikost	Velká plemena
Původ plemene	Slovensko
Výška v kohoutku	57 – 68 cm
Hmotnost v dospělosti	25 - 35 kg
Věk	12 - 14 let
Délka srsti	střední
Péče o srst	nepravidelná
Vztah k dětem	velmi dobrý
Vztah k ost. zvířatům	velmi dobrý
Náročnost na výchovu	nenáročný
Náročnost na pohyb	náročný
Vhodné prostředí	jakékoliv
Časová náročnost	půl dne

Klasifikace FCI

Skupina	VII: Ohaři
Sekce	Kontinentální ohaři
Číslo standardu	FCI č. 320 (6. 1. 1995)